Titanic se rozpadá. Bakterie denně pohltí stovky kilo železa

Už na konci tohoto týdne k vraku v závodě s nevyhnutelným vypluje expedice průzkumné společnosti, která se na místě pustí do každoroční kontroly zhoršujícího se stavu potopeného plavidla. Odborníci za finanční pomoci zámožných turistů doufají, že se jim podaří zjistit víc o lodi i o podmořských ekosystémech, které se na podobných místech utvářejí.

"Oceán si loď bere a my to všechno potřebujeme zaznamenat, než se celá rozloží nebo se stane nerozpoznatelnou," uvedl Stockton Rush, předseda průzkumné firmy OceanGate Expeditions.

Přes 109 let starý zaoceánský parník ničí hlubokomořské proudy a bakterie, které denně pohltí stovky kilogramů železa. Někteří odborníci předpovídají, že se loď dočista rozpadne do několika desetiletí. Její trup už teď brázdí díry a části plavidla jsou v rozkladu.

Od roku 1985, kdy byl vrak objeven, se zbořil 30metrový stěžeň. Pozorovací plošina, ze které hlídka křičela "Před námi je ledovec!", je na kusy. Zadní paluba, kde se v posledních chvílích před potopením shromáždili pasažéři, se zhroutila pod vlastní vahou.

Tělocvična nedaleko hlavního schodiště se probořila. I strašidelně vyhlížející vana kapitána Titaniku, kterou bylo možné zahlédnout díky zborcené stěně kapitánské kajuty, je pryč - jak v roce 2019 zjistila jiná expedice.

OceanGate svou výzkumnou ponorku z uhlíkových vláken a titanu vybavila kamerami s vysokým rozlišením a výkonnými sonary, uvedl Rush. Zaznamenání rozkladu pomůže vědcům předpovědět osud dalších hlubokomořských vraků včetně těch, které se potopily při bojích za obou světových válek.

Společnost má také v plánu na místě zdokumentovat podmořský život, jako jsou například krabi či korály.

Výprava se bude soustředit i na trosky a artefakty v okolí vraku. Poradce OceanGate David Concannon, který se k Titaniku vydal v rámci několika expedic, uvádí, že jednou po celé dva kilometry sledoval sérii stop tvořenou z "lehkých trosek a menších osobních věcí, jako jsou boty a kufry".

K expedici se připojí archeologové a biologové specializovaní na podmořský život. OceanGate ale na výpravu bere i zhruba 40 lidí, kteří si cestu zaplatili. Budou se střídat u obsluhy sonarů a vykonávat další úkoly.

Právě jejich peníze expedici umožňují. Turisté za lístek zaplatili 100.000 až 150.000 dolarů (2,2 až 3,2 milionu korun).

"Někteří lidé zaplatí 28 milionů dolarů, aby s Blue Origin (společností zakladatele Amazonu Jeffa Bezose - pozn. ČTK) vycestovali do vesmíru, a to ani ne na Měsíc," uvádí 53letá Renata Rojasová z Hobokenu v americkém státě New Jersey. "V porovnáním s tím je tohle levné," dodává.

Rojasová si Titanik zamilovala už jako dítě a později začala studovat oceánografii s nadějí, že jednou tehdy ještě ztracený vrak objeví. Loď ale byla nalezena ve stejném roce, takže se nakonec dala na profesní dráhu v bankovnictví.

"Tak nějak to musím vidět na vlastní oči, abych uvěřila, že je to doopravdy opravdové," říká Rojasová.

Historik se specializací na Titanic Bill Sauder, který dříve zodpovídal za výzkum u společnosti vlastnící práva na vyzvednutí částí vraku z mořského dna, pochybuje, že expedice objeví něco "hodného předních stránek novin". Pomůže ale světu pochopit rozvržení vraku a trosek v okolí. Sám by například měl rád potvrzené domněnky ohledně toho, kde se nachází psí kotce.

OceanGate ze dna oceánu nic nevyzvedne. To tuto expedici činí o něco méně kontroverzní než výzkumný výlet jiné společnosti, která chtěla původně ze dna získat rádio Titaniku.

RMS Titanic, která má jako jediná právo na vyzvedávání částí vraku, chtěla rádiové vybavení lodi vystavit, protože vysílalo nouzové volání Titaniku. Návrh však minulý rok vyvolal soudní spory s americkou vládou, podle které by expedice porušila federální zákony a dohodu s Británií ponechat vrak, který je zároveň pohřebištěm, v původním stavu.

Při ztroskotání Titaniku v roce 1912 zemřelo na 1500 lidí z celkového počtu 2200 pasažérů a členů posádky na palubě.

Soudní spory mezi RMS Titanic a Spojenými státy urovnalo, když společnost své plány odložila na neurčito kvůli pandemii covidu-19. Může se ovšem stát, že ne všichni budou souhlasit s nadcházející misí OceanGate.

Předseda historické společnosti zabývající se Titanikem Ed Kamuda v roce 2003 uvedl, že lidská aktivita, včetně turismu a expedic v okolí vraku, musí být omezena. Podle něj by se mělo místo jednoduše ponechat svému osudu a zůstat mořským pomníkem.

"Nechte přírodu, ať si vezme, co jí patří. Je jenom otázkou času, než z toho bude hnědá skvrna a hromada surového železa na oceánském dně," uvedl.