Titanic se rozpadá. Bakterie denně pohltí stovky kilo železa

Titanic se rozpadá. Legendární zaoceánská loď, kterou pokořil ledovec, se pomalu poddává podmořským bakteriím. Vrak je plný děr, vyhlídková plošina na hlavním stěžni už zmizela a ikonické zábradlí na přídi lodi se může zhroutit každou chvíli, píše agentura AP.

Už na konci tohoto týdne k vraku v závodě s nevyhnutelným vypluje expedice průzkumné společnosti, která se na místě pustí do každoroční kontroly zhoršujícího se stavu potopeného plavidla. Odborníci za finanční pomoci zámožných turistů doufají, že se jim podaří zjistit víc o lodi i o podmořských ekosystémech, které se na podobných místech utvářejí.

"Oceán si loď bere a my to všechno potřebujeme zaznamenat, než se celá rozloží nebo se stane nerozpoznatelnou," uvedl Stockton Rush, předseda průzkumné firmy OceanGate Expeditions.

Přes 109 let starý zaoceánský parník ničí hlubokomořské proudy a bakterie, které denně pohltí stovky kilogramů železa. Někteří odborníci předpovídají, že se loď dočista rozpadne do několika desetiletí. Její trup už teď brázdí díry a části plavidla jsou v rozkladu.

Od roku 1985, kdy byl vrak objeven, se zbořil 30metrový stěžeň. Pozorovací plošina, ze které hlídka křičela "Před námi je ledovec!", je na kusy. Zadní paluba, kde se v posledních chvílích před potopením shromáždili pasažéři, se zhroutila pod vlastní vahou.

Tělocvična nedaleko hlavního schodiště se probořila. I strašidelně vyhlížející vana kapitána Titaniku, kterou bylo možné zahlédnout díky zborcené stěně kapitánské kajuty, je pryč - jak v roce 2019 zjistila jiná expedice.

OceanGate svou výzkumnou ponorku z uhlíkových vláken a titanu vybavila kamerami s vysokým rozlišením a výkonnými sonary, uvedl Rush. Zaznamenání rozkladu pomůže vědcům předpovědět osud dalších hlubokomořských vraků včetně těch, které se potopily při bojích za obou světových válek.

Společnost má také v plánu na místě zdokumentovat podmořský život, jako jsou například krabi či korály.

Výprava se bude soustředit i na trosky a artefakty v okolí vraku. Poradce OceanGate David Concannon, který se k Titaniku vydal v rámci několika expedic, uvádí, že jednou po celé dva kilometry sledoval sérii stop tvořenou z "lehkých trosek a menších osobních věcí, jako jsou boty a kufry".

K expedici se připojí archeologové a biologové specializovaní na podmořský život. OceanGate ale na výpravu bere i zhruba 40 lidí, kteří si cestu zaplatili. Budou se střídat u obsluhy sonarů a vykonávat další úkoly.

Právě jejich peníze expedici umožňují. Turisté za lístek zaplatili 100.000 až 150.000 dolarů (2,2 až 3,2 milionu korun).

"Někteří lidé zaplatí 28 milionů dolarů, aby s Blue Origin (společností zakladatele Amazonu Jeffa Bezose - pozn. ČTK) vycestovali do vesmíru, a to ani ne na Měsíc," uvádí 53letá Renata Rojasová z Hobokenu v americkém státě New Jersey. "V porovnáním s tím je tohle levné," dodává.

Rojasová si Titanik zamilovala už jako dítě a později začala studovat oceánografii s nadějí, že jednou tehdy ještě ztracený vrak objeví. Loď ale byla nalezena ve stejném roce, takže se nakonec dala na profesní dráhu v bankovnictví.

"Tak nějak to musím vidět na vlastní oči, abych uvěřila, že je to doopravdy opravdové," říká Rojasová.

Historik se specializací na Titanic Bill Sauder, který dříve zodpovídal za výzkum u společnosti vlastnící práva na vyzvednutí částí vraku z mořského dna, pochybuje, že expedice objeví něco "hodného předních stránek novin". Pomůže ale světu pochopit rozvržení vraku a trosek v okolí. Sám by například měl rád potvrzené domněnky ohledně toho, kde se nachází psí kotce.

OceanGate ze dna oceánu nic nevyzvedne. To tuto expedici činí o něco méně kontroverzní než výzkumný výlet jiné společnosti, která chtěla původně ze dna získat rádio Titaniku.

RMS Titanic, která má jako jediná právo na vyzvedávání částí vraku, chtěla rádiové vybavení lodi vystavit, protože vysílalo nouzové volání Titaniku. Návrh však minulý rok vyvolal soudní spory s americkou vládou, podle které by expedice porušila federální zákony a dohodu s Británií ponechat vrak, který je zároveň pohřebištěm, v původním stavu.

Při ztroskotání Titaniku v roce 1912 zemřelo na 1500 lidí z celkového počtu 2200 pasažérů a členů posádky na palubě.

Soudní spory mezi RMS Titanic a Spojenými státy urovnalo, když společnost své plány odložila na neurčito kvůli pandemii covidu-19. Může se ovšem stát, že ne všichni budou souhlasit s nadcházející misí OceanGate.

Předseda historické společnosti zabývající se Titanikem Ed Kamuda v roce 2003 uvedl, že lidská aktivita, včetně turismu a expedic v okolí vraku, musí být omezena. Podle něj by se mělo místo jednoduše ponechat svému osudu a zůstat mořským pomníkem.

"Nechte přírodu, ať si vezme, co jí patří. Je jenom otázkou času, než z toho bude hnědá skvrna a hromada surového železa na oceánském dně," uvedl.

Související

Takhle vypadá Titanic dnes.

Příběh, který dodnes fascinuje svět: Jak došlo k objevení vraku Titaniku?

Před čtyřiceti lety, 1. září, se na obrazovkách výzkumné lodi Knorr objevily rozmazané černobílé záběry kovového válce. Tým, který prohledával dno Atlantského oceánu, tušil, že by mohlo jít o kotel z nejslavnějšího potopeného vraku na světě, Titaniku. Členové týmu poslali kuchaře, aby probudil šéfa expedice Boba Ballarda. Ten byl zrovna ve své kajutě, kde si četl.

Více souvisejících

Titanic

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 1 hodinou

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 4 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 6 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 7 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 7 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy