USA vs Írán. Která strana by vyhrála, kdyby začala válka? Velké srovnání

Páteční útok, při němž americké rakety zabily u Bagdádu klíčového íránského generála Kásema Solejmáního, vyvolal živé debaty o tom, jestli světu hrozí třetí světová válka. Ačkoliv se většina expertů otevřeného konfliktu neobává, íránská armáda by v některých ohledech mohla té americké konkurovat. Převážně však na svém území.

Světová válka nikdy nebyl z podstaty věci konflikt pouze mezi dvěma zeměmi. Spojené státy i Írán mají své spojence, kteří by v případě vypuknutí otevřeného konfliktu mohli svět uvrhnout do další masivní války.

Vzhledem k nedávnému vojenskému cvičení se někteří analytici domnívají, že by se na stranu blízkovýchodní země mohlo postavit Rusko a Čína. Spojené státy by naopak podpořila většina Evropy a Izrael. Přesto je však šance na takový konflikt minimální.

O něco větší, byť stále malé, jsou šance na válku čistě mezi USA a Íránem. Zde se ale pohledy obou zemí liší. Ačkoliv úřadující americký ministr obrany Mark Esper před několika měsíci ujistil spojence z NATO, že si USA nepřejí válku s Íránem, Írán je podle názoru svého prezidenta Hasana Rúháního ve válce se Spojenými státy už několik let.

Vojenskou převahu ale nemá téměř v žádné oblasti, vyjma té základní, tedy v počtu vojáků. Co se profesionální armády týče, Írán má k dispozici zhruba půl milionu vojáků včetně gardistů, zatímco Spojené státy necelých 1,4 milionu. Írán ale disponuje masivním počtem takzvaných paramilitantních jednotek, tedy žoldáků a dalších pomocných sil. Těch má k dispozici podle odhadů asi 1,5 milionu.

Z pohledu letectva americké síly výrazně převažují. Írán má k dispozici především starší MiG-29 a F-5, jeho letectvo čítá ale zhruba 200 kusů stíhaček. Spojené státy disponují dvěma tisíci letounů F-15 a F-18, téměř dvěma stovkami populárních letounů F-22, desítkami moderních stíhaček F-35 a řadou bombardérů.

Co do výzbroje vrtulníků jsou na tom sice oba státy relativně podobně, Írán jich má ale k dispozici zhruba 60, zatímco Spojené státy necelou tisícovku.

I na moři mají jasnou převahu USA. Írán má zhruba čtyři desítky lodí, převážně fregaty a korvety, a stejný počet ponorek. Spojené státy disponují křižníky a torpédoborci. Loďstvo americké armády čítá necelých 300 kusů moderních lodí, včetně mocných letadlových lodí. Ty jsou obecně považovány za jedny z nejsilnějších zbraní světa, a Írán nevlastní žádnou. Počet ponorek dosahuje zhruba 70.

V případě pozemní války hrají nezastupitelnou roli tanky. Írán vlastní kromě několika starších typů i na 800 moderních a silných tanků Karrar. Oproti tomu USA disponují staršími Abramsy, těch mají ale k dispozici více než desetkrát tolik.

Dalších zhruba 7000 kusů techniky tvoří v americké armádě bojová vozidla, která Írán vlastní jen v omezeném počtu, navíc silně zastaralá. Vlastní například vozidla BMP-1, ještě sovětské výroby.

Moderní války by se ale vedly i jinými způsoby. Obě země mají k dispozici jednotky pro kybernetický boj, jejich počet ale není přesně znám. Poměrně dobře jsou obě strany vybaveny drony, přičemž jeden z typů íránských dronů je prakticky kopie těch amerických.

Nepředpokládá se, že kdyby nastal konflikt obou mocností, situace by vygradovala natolik, že by do hry byly zapojeny jaderné zbraně. Pokud by ale k jaderné válce došlo, Spojené státy vlastní více než 6000 hlavic. Írán sice má tajný projekt týkající se vývoje, výroby a testování jaderných hlavic, zřejmě ale nevlastní žádnou.

Související

Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

Írán Armáda Írán USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Španělská chřipka

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

před 7 hodinami

Policie ČR

Muž z Plzeňska vyhrožoval střelbou. Doma měl granátomet

Policie po tragickém prosincovém útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poměrně často zasahuje proti lidem, kteří vyhrožují tím, že se stane něco podobného. Strážci zákona v tomto týdnu zadrželi muže, který hrozil střelbou a zároveň měl doma protitankový granátomet.

před 7 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

František Straka se vrací k trenérskému kormidlu. Míří na Slovensko zachraňovat další klub

Bývalý trenér Sparty, Slavie i české fotbalové reprezentace František Straka byl po čase opět povolán do služby a opět na Slovensko. Tam se vrací po roce, kdy ho povolal Trenčín nacházející se tehdy na předposledním místě tabulky slovenské ligy, aby ho zachránil. To se povedlo, když Trenčín nakonec skončil devátý a to poté, co Straka se svými svěřenci dokázal uhrát 14 bodů během osmi duelů. Nyní ho čeká podobná záchranářská mise, přičemž bude pro změnu trénovat Michalovce.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

před 9 hodinami

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy