USA vs Írán. Která strana by vyhrála, kdyby začala válka? Velké srovnání

Světová válka nikdy nebyl z podstaty věci konflikt pouze mezi dvěma zeměmi. Spojené státy i Írán mají své spojence, kteří by v případě vypuknutí otevřeného konfliktu mohli svět uvrhnout do další masivní války.

Vzhledem k nedávnému vojenskému cvičení se někteří analytici domnívají, že by se na stranu blízkovýchodní země mohlo postavit Rusko a Čína. Spojené státy by naopak podpořila většina Evropy a Izrael. Přesto je však šance na takový konflikt minimální.

O něco větší, byť stále malé, jsou šance na válku čistě mezi USA a Íránem. Zde se ale pohledy obou zemí liší. Ačkoliv úřadující americký ministr obrany Mark Esper před několika měsíci ujistil spojence z NATO, že si USA nepřejí válku s Íránem, Írán je podle názoru svého prezidenta Hasana Rúháního ve válce se Spojenými státy už několik let.

Vojenskou převahu ale nemá téměř v žádné oblasti, vyjma té základní, tedy v počtu vojáků. Co se profesionální armády týče, Írán má k dispozici zhruba půl milionu vojáků včetně gardistů, zatímco Spojené státy necelých 1,4 milionu. Írán ale disponuje masivním počtem takzvaných paramilitantních jednotek, tedy žoldáků a dalších pomocných sil. Těch má k dispozici podle odhadů asi 1,5 milionu.

Z pohledu letectva americké síly výrazně převažují. Írán má k dispozici především starší MiG-29 a F-5, jeho letectvo čítá ale zhruba 200 kusů stíhaček. Spojené státy disponují dvěma tisíci letounů F-15 a F-18, téměř dvěma stovkami populárních letounů F-22, desítkami moderních stíhaček F-35 a řadou bombardérů.

Co do výzbroje vrtulníků jsou na tom sice oba státy relativně podobně, Írán jich má ale k dispozici zhruba 60, zatímco Spojené státy necelou tisícovku.

I na moři mají jasnou převahu USA. Írán má zhruba čtyři desítky lodí, převážně fregaty a korvety, a stejný počet ponorek. Spojené státy disponují křižníky a torpédoborci. Loďstvo americké armády čítá necelých 300 kusů moderních lodí, včetně mocných letadlových lodí. Ty jsou obecně považovány za jedny z nejsilnějších zbraní světa, a Írán nevlastní žádnou. Počet ponorek dosahuje zhruba 70.

V případě pozemní války hrají nezastupitelnou roli tanky. Írán vlastní kromě několika starších typů i na 800 moderních a silných tanků Karrar. Oproti tomu USA disponují staršími Abramsy, těch mají ale k dispozici více než desetkrát tolik.

Dalších zhruba 7000 kusů techniky tvoří v americké armádě bojová vozidla, která Írán vlastní jen v omezeném počtu, navíc silně zastaralá. Vlastní například vozidla BMP-1, ještě sovětské výroby.

Moderní války by se ale vedly i jinými způsoby. Obě země mají k dispozici jednotky pro kybernetický boj, jejich počet ale není přesně znám. Poměrně dobře jsou obě strany vybaveny drony, přičemž jeden z typů íránských dronů je prakticky kopie těch amerických.

Nepředpokládá se, že kdyby nastal konflikt obou mocností, situace by vygradovala natolik, že by do hry byly zapojeny jaderné zbraně. Pokud by ale k jaderné válce došlo, Spojené státy vlastní více než 6000 hlavic. Írán sice má tajný projekt týkající se vývoje, výroby a testování jaderných hlavic, zřejmě ale nevlastní žádnou.