Objemné bílé skafandry, které před půl stoletím nosil Neil Armstrong a jeho kolegové z programu Apollo, již brzy budou minulostí, napsala dnes agentura Reuters. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve spolupráci se společností Axiom Space představil nové vesmírné obleky upravené pro přistání na Měsíci, kam by se Američané měli v nadcházejících letech vrátit.
Nové skafandry zahrnující přilbu, hledí, boty a batoh byly vyvinuty během zhruba deseti let. Nabízejí lepší ochranu před drsnými podmínkami ve vesmíru a lepší flexibilitu pro astronauty než ty předchozí. Kosmonauti by se v nich mohli lépe ohýbat nebo dřepět, například při sbírání kamenů z měsíčního povrchu. Hlavní inženýr Jim Stein na akci, kde byly vesmírné obleky představeny, v nich dokonce předvedl výpady a dřepy.
Na přilbě jsou namontovány kamery a světla a batoh obsahuje systém podpory života, který byl popsán jako jakýsi "kříženec mezi velmi luxusním dýchacím přístrojem a klimatizací". Prototyp skafandru je černý s oranžovými, modrými a bílými linkami. Aby však byli astronauti chráněni před extrémními teplotami na Měsíci, budou skafandry pro tuto misi bílé. Přesná podoba obleků však zatím zůstává přísně střeženým obchodním tajemstvím.
Obleky jsou navrženy tak, aby vyhovovaly širokému spektru potenciálních nositelů a aby se do nich vešlo nejméně 90 procent americké mužské a ženské populace, uvedla NASA.
Skafandry, které v současné době nosí astronauti na misích na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), byly představeny přibližně před 40 lety. Vývoj nových vesmírných obleků se plánoval již dlouho, ale kvůli různým problémům se neustále odkládal.
Nové skafandry od společnosti Axiom Space mají být používány především pro lunární program Artemis. V jeho rámci se má poprvé po Měsíci projít žena a člověk jiné než bílé pleti. Ve vzdálenější budoucnosti se plánují i lety na Mars. Přistání na Měsíci je plánováno na rok 2025.
V prosinci byla úspěšně dokončena mise Artemis I, kdy modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Mise Artemis II, při které modul obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je v plánu na listopad 2024.
Související
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Medvěda zachytila v Beskydech fotopast. Turisté by měli přizpůsobit své chování
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje násilný čin v České Lípě. Útočník skončil v poutech
před 1 hodinou
Ukrajinci získají stovky raket Patriot od USA. Má to ale háček
před 2 hodinami
Kdy se hodí návleky na boty
před 2 hodinami
Metnar jmenoval nového spolupracovníka. Splňuje nejvyšší předpoklady
před 3 hodinami
V Polsku se vyhrotil boj o ústavní soud. Nawrocki se urychleně vrátil do země
před 4 hodinami
Víkendové počasí má být různorodé. Na horách už může připomínat zimu
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
Fotbalisté Sparty neodčinili předešlé zaváhání v rámci ligové fáze Evropské ligy, když doma ztratili s norským Lilleströmem (1:1). Přestože vstup do duelu na hřišti Olympiakosu Pireus byl z pohledu Pražanů nebojácný, postupem času však jako by tato nebojácnost rázem vymizela a podobně jako ve zmiňovaném zápase s norským klubem tak nabídla soupeři prostor na rozhodující úder. Navíc o to těžší to s postupem času pro Spartu tentokrát bylo proto, že hrála pochopitelně venku v řeckém pekle.
Zdroj: David Holub