Kolumbijské prokletí poslouží k léčbě alzheimera?

Když noční hlídač John Jairo přišel o práci kvůli tomu, že nechal ve střeženém objektu všechny dveře otevřené, pochopila jeho rodina, že ho také postihla metla, která již po celé generace sužuje obyvatele vesnice Yarumalu a jeho okolí. Tomuto vychrtlému muži je teprve devětačtyřicet let, ale jeho mozek už zachvátila degenerativní choroba. Jeho nepřítomný pohled spočívá na dceři Jeniffer (18), která se třese strachy. "Pořád mám hrůzu z toho, že mě to také postihne. Když na něco zapomenu, říkám si, že už tu nemoc mám," říká smutně dívka.

Genetická mutace nazývaná paisa je podle obyvatel departementu Antioquia dědictvím po evropských předcích. Může velmi brzy a rychle vyvolat nástup Alzheimerovy choroby, která se obvykle projevuje až po šedesátém roce.

V Yarumalu strávil dětství vynikající kolumbijský neurolog Francisco Lopera. Když před 30 lety přijal na kliniku v regionální metropoli Medellínu pacienta postiženého Alzheimerem, dal si obrovský úkol: najít lék, pomocí nějž by bylo možno chorobě předcházet.

"Většina léků nemá úspěch, protože se podávají příliš pozdě. Naší strategií je zasáhnout ještě předtím, než nemoc zničí mozek," vysvětluje Lopera. Již několik měsíců testuje jednu molekulu na skupině 300 zdravých osob ve věku od třiceti do šedesáti let, kteří mají mutaci paisa. Výsledky jsou očekávány kolem roku 2020.

Lék se testuje v rámci projektu ve výši 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) financovaného především Národním ústavem zdraví Spojených států, americkým Bannerovým institutem a centrem Genentech, které patří do švýcarského farmaceutického koncernu Roche. Má ničit protein amyloid beta, který v případě Alzheimera ovládne a degeneruje mozek.

"Příčinu Alzheimera neznáme, ale jedno procento případů ve světě je genetického původu. A to nám otevírá významné okénko k preventivní terapii," uvádí vědec. Jeho univerzita má k dispozici díky dárcovství orgánů neocenitelný zdroj informací.

Alzheimerova choroba je onemocnění především vyššího věku a s věkem riziko vzniku onemocnění stoupá. Ve skupině 65tiletých jsou postiženy zhruba 2 – 3 %, každých 5 let se toto procento zdvojnásobuje. Ve skupině 80tiletých je postižena polovina populace. Existují ale i vzácnější formy s časným začátkem vzniku, např. již kolem 40. – 50. roku. V současné době se odhaduje, že je ve světě kolem 20 miliónů lidí, trpících Alzheimerovou chorobou. V České republice se počet postižených odhaduje na cca 150 000.

Hlavním příznakem Alzheimerovy choroby je porucha paměti. Na počátku onemocnění je přítomna zapomnětlivost, člověk stále něco hledá, dává věci na nesprávná místa (peněženku do lednice apod.). Může si detailně vybavovat věci z dávné minulosti, a přitom si nepamatuje, co se stalo před chvílí, co měl k obědu apod. Stále se ptá na stejné věci nebo stejné věci dokola opakuje.

Na začátku je nemocný ještě schopen postarat se sám o sebe jen s mírnou pomocí při řešení obtížnějších úkolů (řešení finančních záležitostí apod.). S rozvojem nemoci však ubývá činností, které je nemocný schopen zvládnout sám, bez cizí pomoci. V nejtěžším stádiu Alzheimerovy choroby již není schopen se ani samostatně najíst, neudržuje hygienické návyky, může se pomočovat. Stává se zcela závislým na péči okolí, informuje gerontologie.cz.