Nobelova cena za fyziku: Neutrino má hmotu. Lépe tak rozumíme dějům u Slunce

"Tento objev změnil naše chápání toho nejniternějšího fungování hmoty a může se stát klíčovým pro naše vnímání vesmíru," podotkla Královská švédská akademie věd.

Neutrina, která jsou druhými nejhojnějšími částicemi v kosmu, vznikají při jaderných reakcích a jejich hmotnost je ve srovnání s většinou elementárních částic velmi malá. Neutrina také nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím a je velmi obtížné je detekovat.

Zatím byly zjištěny tři typy neutrin a oceněná dvojice vědců podle akademie pokusy doložila, že neutrina při průletu vesmírem mezi těmito třemi polohami oscilují, tedy mění svou identitu, včetně své hmotnosti. Aby něco takového mohlo platit, musejí neutrina nějakou hmotnost mít.

Zdroj: YouTube

Japonec Kadžita dělá experimenty v zinkovém dole v Japonsku, Američan McDonald zase v dole v Kanadě, popsal český fyzik Jiří Chýla. "Tyto experimenty zásadně přispěly k pochopení mechanismu, že neutrina mezi sebou přecházejí, tomu se říká oscilace neutrin," uvedl Chýla. Tento jev se podle něj studuje již dlouhá léta, Kadžita a McDonald ale svými experimenty zásadně přispěli k tomu, že vědci přeměně neutrin rozumí.

"Dopad tohoto objevu je především v tom, že to jednoznačně ukazuje, že neutrina mají nenulovou hmotnost," řekl český fyzik. "Současně svými objevy přispěli k tomu, že se zdá, že velmi dobře rozumíme hoření sluníčka. Neutrina totiž přilétnou ze sluníčka a během cesty jaksi mění svou identitu jako chameleoni," popsal. Neutrina jsou tak podle něj poslové toho, co se u Slunce děje. Jak dodal, jde o mimořádně důležitý objev, který ale nenastal v jednom okamžiku, ale během deseti až 15 let experimentů.

Objev zatím nemá žádné konkrétní praktické využití. Podle vědců jsou ale do budoucna možnosti využívání neutrina velké. Přispívá k tomu především skutečnost, že tyto částice hladce prostupují téměř jakýmkoli prostředím, mohly by se tedy stát základem pro novou formu bezdrátové komunikace. Mohlo by jít o přenos informací na opačnou stranu zeměkoule či o mezihvězdný přenos informací. Zatím se nejvíce mluví o využití neutrin pro jednosměrnou komunikaci s jadernými ponorkami. Problémem je ale sestrojení urychlovače, který by byl schopen produkovat velmi intenzivní svazky neutrin s vysokou energií.