Rusku se blíží nenaplněný sen, jeho kosmonauté mohou konečně přistát na Měsíci

Ambiciózní ruský plán na kolonizaci Měsíce by mohl dojít naplnění díky spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (European Space Agency, ESA), která hodlá na projektu spolupracovat ve formě poskytnutí kličových technologií. Průzkumná mise by měla proběhnout v roce 2020 a podle výsledků průzkumu by zde mohla být vybudována stálá základna.

Už loni v listopadu oznámila ruská vesmírná agentura Roscosomos, že k Měsíci vyšle automatický přistávací modul Luna 27, jenž bude na oběžnou dráhu vynesen raketou Sojuz. Měl by dosednout v oblasti jižního pólu Aitken na temné straně Měsíce. Data z modulu by měla být využita pro případné příští obyvatele zemské družice. Projekt by měl probíhat pod záštitou ESA.

"Jižní pól Měsíce je oblast odlišná od těch, kde jsme už byli. Jsou tam odlišné podmínky a vzhledem k extrémní zimě tam je možné najít velké množství ledu a dalších chemických prvků. Jsou na povrchu a mohlo by jich být využito jako paliva pro rakety, případně ve formě podpůrných látek životních systémů pro budoucí mise Pozemšťanů, kteří by v těchto místech mohli působit," objasnil povahu projektu pro BBC James Carpenter, vedoucí vědecký pracovník ESA. 

Pro připravovanou akci ESA počítá s využitím systému Pilot, který pro přistání využije laserového navádění a sadu sofistikovaných kamer. Ty umožní výběr ideálního místa pro přistání. Ve výbavě systému je i speciální novátorské vrtací zařízení, které bude schopné dostat se dva metry pod povrch. Na palubě bude rovněž laboratoř, v níž bude možné ihned analyzovat získané vzorky. 

Měsíc je naším cílem

Vedoucí vědeckého týmu Roscosomos Igor Mitrofanov vyzval ESA k propojení se záměry ruského kosmického programu. "Chceme na Měsíc. Jedenadvacáté století je ideální pro vybudování stále základny s lidskou posádkou. Naše země se na tomto procesu musí podílet a je třeba postupovat společně s našimi zahraničními kolegy," prohlásil pro BBC profesor na půdě moskevského Institutu pro výzkum kosmu. 

Ať dopadne projekt Luna 27 jakkoli, mělo by se jednat především o test spolupráce mezi kosmickými vědeckými týmy a posouzení jejich možné spolupráce do budoucna. Už dříve byly zveřejněny ruské plány, podle nichž měla za podpory ESA přistát do roku 2030 kosmická expedice, po níž mělo následovat vybudování základny na povrchu družice podobné té, která se nachází na oběžné dráze.

"Naším cílem je mít na Měsíci evropské astronauty. V současné době probíhají diskuse na mezinárodní úrovni v rámci široké spolupráce, týkající se návratu na Měsíc," sdělil Berengere Houdou, čelní představitel Evropského kosmického výzkumu a technologického centra (European Space Research And Technology Centre, ESTEC). Jeho názor sdílí i nový šéf ESA Johann-Dietrich Woerner, jenž je ve funkci od letošního července. Také on je velkým stoupencem kolonizace Měsíce a jeho představa je odrazem ruské vize a má podobu mezinárodní vesmírné stanice.

Jak ale podotýkají vědecké kapacity, vybudování základny na Měsíci je jen prvním krokem v rozsáhlém, systematickém výzkumu kosmu v záběru, jaký lidstvo ještě nikdy dříve nerealizovalo. "Bude to výchozí bod pro astronomická pozorování, využití minerálních látek a dalších lunárních zdrojů, a v neposlední řadě základna bude plnit funkci báze, na níž se budou soustředit kosmonauté, připravující se k budoucím letům směr Mars," rozvíjí další vize Mitrofanov. 

"Sérii těchto misí bychom měli vnímat jako začátek návratu na Měsíc, ale také jako start nové etapy s důrazem na celkový průzkum sluneční soustavy," podpořil jeho slova vedoucí inženýr ESA Richard Fisackerly, podílející se na projektu Luny 27.