Peking – Lidské DNA je zdrojem mnoha tajemství a pro vědce a lékaře znamená příslib netušených možností. Tým čínských vědců se nyní chystá zajít zatím nejdále – ve snaze vyléčit lidem rakovinu chtějí zkusit lidem přepsat DNA. Více informací uvedl britský deník The Guardian.
Technika známá pod názvem Crispr, která umožňuje revoluční zásahy do genomu, je známá již déle, čínští vědci ze Západočínské nemocnice Sečuánské univerzity ji chtějí poprvé použít u lidských pacientů.
Crispr je unikátní technika, za pomocí které jsou vědci schopni najít, vyříznou a přepsat určité konkrétní části DNA. K tomu slouží speciálně naprogramovaný enzym Cas9. Díky této metodě vědci například změnili barvu srsti myší nebo vytvořili komáry, kteří nemohou přenášet malárii.
Tým by chtěl v srpnu začít techniku používat pro léčení pacientů, kteří mají rakovinu plic a u kterých jinak již není naděje na vyléčení. Díky Crispru by lékaři měli být schopni upravit imunitní buňky pacientů tak, aby bojovaly proti rakovině.
Deník upozorňuje, že ohledně úprav genomu u lidí panují obavy z možných etických důsledků. Zejména jde o obavy z úprav, které by následně byly přenášeny i na další lidské generace. To se ale tohoto výzkumu netýká.
Použití Crispru na lidi již bylo schváleno také ve Spojených státech, ale jak deník podotýká, pokud se čínským vědcům podaří začít včas, stanou se skutečně prvními, kteří tuto metodu na lidi použijí.
Související
Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU
Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor
Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.
před 1 hodinou
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
Už dnes v noci dojde k přechodu na letní čas, což znamená jediné – ručičky hodinek se ve dvě hodiny ráno posunou o šedesát minut vpřed. Tato změna nás připraví o hodinu spánku, což pocítí zejména lidé, kteří musí v neděli brzy ráno vstávat do zaměstnání.
před 3 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.
před 4 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.
před 5 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
Po třech letech opět najednou zasednou česká a slovenská vláda. Stane se tak příští týden v úterý, vyplývá to z informací na webu Úřadu vlády. Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD) při té příležitosti podepíšou dokument o vzájemné spolupráci obou sousedících zemí.
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
Přijdete o StarDance či hokejové přenosy, vzkazuje jihomoravský hejtman a favorit blížící se volby nového předsedy lidovců Jan Grolich (KDU-ČSL) občanům, kteří se radují z posledních událostí kolem České televize.
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
Je to návrat zimy se vším všudy. Až 30 centimetrů sněhu napadlo na horách na východě území, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Kvůli větru se dokonce tvořily sněhové jazyky a závěje.
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
Do tří let by mohlo v Evropské unii skončit střídání letního a zimního času, uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz. Podle jeho slov se téma v poslední době opět otevírá, ačkoliv v uplynulých letech ustoupilo jiným a zdánlivě důležitějším problémům.
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
včera
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.
Zdroj: Libor Novák