Většina mamutů vymřela před více než 10 tisíci let, na jednom odlehlém ostrově u pobřeží Aljašky žili o pět tisíc let déle. Vědci nyní dokázali určit, proč tihle mamuti vymřeli.
Jedna z posledních známých skupin mamutů uhynula na nedostatek pitné vody, myslí si vědci. Díky oteplování se jezera stávala mělčí a mělčí a mamuti tak nebyli schopni uhasit svou žízeň, informuje server BBC.
Za vyhynutí mamutů můžou klimatické změny a velký lov lidí. Na Pribilofových ostrovech v Beringově moři ale mamuti žili dalších pět tisíc let po vyhynutí jejich pevninských bratranců. Jak se Země ohřívala, hladina moře se zvedala a zaplavila některé sladkovodní plochy.
Mamuti se tak museli dělit stále o menší a menší zásoby pitné vody, začali se shromažďovat u vodních napajedel, a to způsobilo velký problém. Zničili vegetaci, což spustilo erozi sedimentů, takže si vlastně přispívali k jejich vlastnímu zániku.
Pokud nebylo dostatek deště, nebo vody z tajících ledovců, tak zvířata zemřela velmi rychle. Dnešní sloni vyžadují 70 až 200 litrů vody denně, pokud mamuti potřebovali stejné množství, mohli při velkém shromáždění vypít vodu z nádrže do měsíce.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Vědci zkoumali nelegální slonovinu, test DNA odhalil překvapivou věc
Proč vymřeli mamuti? Byli hloupí, tvrdí vědci. A samci obzvlášť
mamut , Mamuti , doba ledová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák