Vědci chtějí oživit mamuty. Stojí to ale za to?

Toronto - S dostatkem odhodlání, peněz a chytrosti by vědci mohli oživit srstnatého mamuta nebo nějakou jeho verzi tím, že vloží geny dávných mamutů do DNA slonů asijských. Největším snem pak je vytvořit udržitelnou populaci mamutů, která by se znovu mohla potulovat tundrou. Ale zároveň je třeba zvážit jistou smutnou ironii, napsal list The New York Times.

Co když cenou za naplnění tohoto snu bude vyhynutí současných slonů asijských a afrických, jejichž počty rychle klesají kvůli pytláctví a zužování jejich přirozeného životního prostředí?

"Za 50 let už nemusíme mít slony," řekl Joseph Bennett, profesor Carletonské univerzity v Ontariu a vědec specializující se na ochranu přírody. Celá jeho kariéra se točí kolem zásadních otázek priorit ochrany přírody.

Vzhledem k tomu, že do ochrany přírody jde jen omezená suma peněz, pak podle jeho názoru rozhodnutí o tom, který druh zachránit a který ne, může být stejné jako třídění zraněných po hromadné nehodě či katastrofě.

Před časem před ním a jeho týmem vyvstala nová otázka: Pokud by molekulární biologové mohli potenciálně rekonstruovat vyhynulé druhy, jako je mamut srstnatý, měla by společnost vynaložit své omezené zdroje na nápravu předchozích pochybení, anebo na předejití budoucímu vyhynutí jiných druhů?

Ve studii, kterou minulý měsíc zveřejnil časopis Nature Ecology & Evolution, došli vědci k závěru, že cenu a výhody biodiverzity nemůže prakticky nikdy převážit to, že by se na svět vrátil některý z vyhynulých druhů.

"Pokud vezmete miliony dolarů, které bude znovuoživení druhu stát, a rozhodnete se je do toho investovat, pak činíte etické rozhodnutí vrátit jeden druh zpátky a nechat několik jiných vyhynout," dodal Bennett. "Byl by to jeden krok dopředu a tři až osm kroků zpátky."

Závěry jeho týmu ovšem nesdílí všichni vědci - především pak ti, kteří se sami angažují ve snahách vrátit k životu vyhynulé druhy. Jednou z takových skupin je nezisková iniciativa Revive & Restore (oživit a vrátit), která usiluje o záchranu vyhynulých a ohrožených druhů prostřednictvím genetického inženýrství a biotechnologie.

Tato skupina se sídlem v San Francisku pracuje na návratu holuba stěhovavého, mamuta srstnatého a tetřívka prériového. Podle Bena Novaka, hlavního výzkumníka a vědeckého poradce skupiny, je na prvním místě snahy Revive & Restore ochrana přírody.

Krom toho by podle jeho slov měl návrat ztracených druhů ekologické výhody. V některých případech jsou žijící druhy "částečně ohrožené proto, že jim chybí ekologický partner nebo některý článek potravního řetězce". "Každý snaha o zvrácení osudu vyhynulých druhů musí mít z dlouhodobého hlediska výhody, které převyšují náklady," dodal Novak.

S tím, že by návrat vyhynulých druhů byl dlouhodobým přínosem, souhlasí i Bennett. Jen se bojí, že jde o luxus, který si svět aktuálně nemůže dovolit. Podle některých odhadů nyní 20 procent druhů na Zemi čelí hrozbě vyhynutí a do konce století se jejich počet může zvýšit na 50 procent.

Bennett uvádí, že by nechtěl zavřít dveře pro snahy o znovuoživění vyhynulých druhů navždy. Připouští, že mohou nastat případy, kdy by to mělo cenu - a tato snaha by mohla pomoci posunout dál vývoj genetických technologií. "Pokud chce někdo pracovat na znovuoživení druhu, protože je to technicky fascinující, pak je to v pořádku," řekl.

"Ale pokud se dotyční snaží znovu-oživení druhu zaobalit termíny z oboru ochrany přírody, pak by se měli velmi střízlivě podívat na to, co by ty miliony dolarů mohly dokázat pro žijící druhy. Jsou rozhodně potřebnější na spoustě míst," dodal.

Související

doba ledová

Pytláci jdou po mamutech. Na Sibiři vypukla honba za ledovou slonovinou

Prokopij Novogovicyn ukrývá na své zasněžené zahradě pod plachtou kost o rozměru malého talíře. Je to obratel mamuta - zvířete, které rozpoutalo na Sibiři úplnou zlatou horečku a honbu za slonovinou z jeho klů. V tomto obrovském ruském regionu, jehož severní břehy omývá Severní ledový oceán, působí permafrost jako lednička uchovávající prehistorická zvířata, především mamuty.

Více souvisejících

Mamuti Vědci

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Aktualizováno před 58 minutami

před 2 hodinami

Betlém, ilustrační fotografie.

Největší betlém na světě je v Čechách

Betlémářství má u nás dlouhou tradici. Již před několika staletími zdobily jesličky o Vánocích kostely i domácnosti. Specifické jsou betlémy mechanické, v nichž se jednotlivé figurky pohybují. Autor největších mechanických jesliček na světě pochází z Čech, narodil se před 185 lety, dne 13. prosince 1838. Jmenoval se Tomáš Krýza a jeho Krýzovy jesličky jsou pojmem známým po celém světě i zapsaným v Guinnessově knize rekordů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Putin kandiduje, proto se Rusové snaží změnit vývoj války na Ukrajině

Rusové se navzdory zimnímu počasí snaží pokračovat v ofenzivních operacích na několika místech na Ukrajině. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) touží po převzetí a udržení iniciativy do ruských prezidentských voleb v březnu 2024, v nichž bude Vladimir Putin obhajovat mandát. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Adventní věnec

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?

Na adventním věnci již hoří svíce značící adventní neděle a odpočítávající čas do Štědrého dne. Zatímco dnes si předvánoční dobu bez adventního věnce nedokážeme představit, dříve ho lidé neznali. Věnec se svíčkami se stal symbolem adventu teprve v 19. století.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Veronika Bílková

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

před 13 hodinami

Aktualizováno včera

Poslední čtyři páry dvanácté řady StarDance.

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková

Ve StarDance se v sobotu večer rozhodlo o tom, kdo postoupí do finále, kterým letošní řada soutěže vyvrcholí za týden, kdy budou vyhlášeni vítězové, tedy král a královna tanečního parketu. Dnes tančily ještě čtyři soutěžní páry, postupujícími jsou Eva Adamczyková, Darija Pavlovičová a Vavřinec Hradilek.

včera

včera

včera

Požár v Adamově: Hasiči zachraňovali obyvatele z plamenů, škoda jde do milionů

Jihomoravští hasiči ještě v sobotu řešili následky pátečního požáru bytu v Adamově. Nouzové ubytování nakonec potřebovalo od obce zajistit šest osob. Hasiči zachránili během zásahu celkem sedm lidí, čtyři z nich vyžadovali ošetření. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy