Jak se připravit na jaderný útok? Můžeme se poučit z Hirošimy i Černobylu

MAGAZÍN – Jak se zdá, po více než 70 letech po bombardování Hirošimy a Nagasaki, je tu reálná hrozba útoku jadernými zbraněmi. Jak poukazuje profesor Cham Dallas,  ředitel Ústavu pro zvládání katastrof z University of Georgia, jaderným zbraním je obtížné čelit a lidé nejsou na jaderné a radiační události připraveni.

Jak píše pro server IFL Science Dallas, účinky jaderných událostí zkoumá již více než 30 let. Účastnil se exkurzí do Černobylu i Fukušimy a teď navrhuje, aby byla vytvořena pracovní skupina, která by se zabývala ochranou zdraví při jaderných událostech. Ta by podle jeho názoru měla sdružovat jaderné i nejaderné vědecké a zdravotnické odborníky, kteří by byli připraveni koordinovat spolupráci při nezbytné reakci na rozsáhlou jadernou krizi.

„Jakýkoliv jaderný úder nebo zhroucení velké jaderné elektrárny povede okamžitě ke globálnímu ohrožení veřejného zdraví. Ebola naučila svět, že bychom měli mít připraveny prostředky pro zvládání velké zdravotnické nouze, ještě než k ní dojde,“ vysvětluje profesor. A na co by tato skupina vlastně měla být konkrétně připravena? Podle Dallase je třeba podívat se na svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki, i na jaderné havárie v Černobylu a Fukušimě.

Co se stane, když se jaderné zařízení vybuchne nad městem?

V Hirošimě a Nagasaki zemřelo 135 tisíc a 64 tisíc lidí. Velká většina lidí zemřela v prvních dnech po svržení bomb kvůli popáleninám, těžkým tělesným zraněním a záření. Více než 90% lékařů a zdravotních sester v Hirošimě bylo zabito nebo zraněno, a proto nebyli schopni pomáhat při reakci na útok. Z velké části to bylo kvůli koncentraci zdravotnického personálu a nemocnic ve vnitřních městských oblastech. Přesně taková koncentrace dnes existuje ve většině amerických městech, a je mrazivou připomínkou, že je obtížné lékařsky reagovat na jaderné události, vysvětluje profesor.

Co by se tedy stalo, pokud byly bomby odpáleny v městských oblastech dnes? „Prozkoumal jsem tuto otázku v rámci studie z roku 2007, kdy jsem modeloval jaderný útok na čtyři americká města. Stejně jako v Hirošimě a Nagasaki, většina úmrtí nastane brzy po detonaci a schopnost zdravotníků reagovat bude velmi omezená. Modely ukazují, že taková událost v městských oblastech nejen zničí stávající ochranu veřejného zdraví, ale s největší pravděpodobností bude velmi obtížné reagovat a obnovit ji," píše Dallas.

Zdravotnická zařízení budou po detonaci zdecimována, ošetřování zraněných bude obrovská výzva. Bude třeba rozdělit zraněné a přijít na to, jak je co nejlépe rozdělit tam, kde ještě budou zdroje a personál. Velmi málo zdravotnického personálu má dnes dovednosti nebo znalosti k léčbě zranění, která může jaderný výbuch způsobit. Zdravotníci mají velmi malé nebo vůbec žádné znalosti o léčení obětí radiace. Tepelné popáleniny by vyžadovaly obrovské prostředky k léčbě, a velký počet pacientů s těmito zraněními by zahltil a zlomil existující zdravotní systém.

Jak by probíhala evakuace?

Protože v současné době neexistují žádné přípravy ani simulace podobných událostí, je role jakési pracovní skupiny, která by pomáhala tyto problémy řešit, ještě důležitější. Dallas poukazuje také na to, že při velkém jaderném výbuchu by zasažené území a velká oblast kolem něj, byly po celé desetiletí neobyvatelné, což by mělo dopad nejen na lidi, ale i na životní prostředí a ekonomiku. „Rozhodnutí evakuovat ohroženou populaci musí být provedeno během několika hodin, ale plány a kritéria takové evakuace chybí. A rozsah těchto evakuací a potenciálního přesídlení je obrovský,“ vysvětluje expert.

Například během několika týdnů po havárii v Černobylu, bylo evakuováno z více než 116.000 lidí z nejvíce znečištěných oblastí Ukrajiny a Běloruska. Dalších 220.000 lidí bylo přemístěno v následujících letech. Tisíce lidí však nadále žijí v oblastech, které ukrajinské a běloruské úřady přísně kontrolují a kde je kontaminace radioaktivním cesiem stále problém. Druhý den po zemětřesení a tsunami ve Fukušimě bylo evakuováno z obav před zářením 200 tisíc lidí žijících v oblasti do 20 kilometrů. Třetí den byli lidé žijící v okruhu 20 až 30 kilometrů kolem elektrárny byli požádáni, aby zůstali doma, nakonec jim doporučili, aby sami také odjeli.

Proces evakuace byl komplikován dezinformacemi, nepřiměřenými a matoucími příkazy a zpožděním při zveřejňování informací. Byl také problém evakuovat úplně všechny z postižených oblastí. Senioři a nemohoucí obyvatelé byli ponecháni v postižených oblastech, problémy byly i u pacientů v nemocnicích. Všechny tyto problémy vedou ke ztrátě důvěry veřejnosti ve vládu, varuje Dallas. A to se týká pouze problémů v případě jaderných elektráren. U jaderného útoku by následky byly mnohem horší.

V USA existují simulace útoku jadernými zbraněmi

Jak poukazuje odborník, například americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti očekává spíše scénář, kdy by došlo k jadernému útoku na USA menšími jadernými zbraněmi – asi 10 kilotunovými. „Například při hypotetickém výbuchu takové atomové bomby nad Washington DC je naplánovaná pouze omezená evakuace. Podle projekce by to znamenalo 100 tisíc mrtvých a asi 150 tisíc zraněných, oblak radiace by však ve skutečnosti byl omezen pouze na relativně malý prostor. Lidé na návětrné straně by nemuseli dělat nic, a většina těch, kteří žijí v oblastech po větru, by zasáhlo relativně malé množství radiace – alespoň z hlediska zdravotních problémů související se zářením,“ popisuje Dallas.

Skupina The Radiation Effects Research Foundation (RERF),  která byla založena za účelem studovat účinky záření u těch, kteří přežili Hirošimu a Nagasaki, pozorovala zdravotní účinky radiace po celá desetiletí. Podle RERF lze připsat atomovým bombám asi 1900 úmrtí na rakovinu, asi 200 případů leukémie a 1700 nádorových onemocnění. Některé tyto případy ale mohou také souviset s vrozenými vadami, poukazuje Dallas. Zároveň se debatuje o tom, jaký vliv má radiace na potomky těch, kteří tyto události přežili.

Dopady na veřejné zdraví jsou obrovské

Rozsáhlá studie Světové zdravotnické organizace dospěla k závěru, že nebyly zjištěny žádné rozdíly v mírách mentální retardace a emocionálních problémů u děti z Černobylu a dětí z jiných kontrolních skupin. Experti z Harvardu pak došli k závěru, že neexistuje žádný podstatný důkaz ohledně účinků záření na embrya či plodu. Další studie se zaměřila na vrozené abnormality v 16 evropských regionech, které byly zasaženy spadem z Černobylu, a dospěla k závěru, že rozšířený strach obyvatel z možných účinků ozáření na nenarozený plod bylo neodůvodněné.

Přesto měl Černobyl radikální dopad na veřejné zdraví, byl zaznamenán dramatický nárůst volitelných potratů – a to i ve velké vzdálenosti od místa nehody. Důvodem byla „jaderná fobie“ způsobená nedostatkem informací a nedostatečných oficiálních doporučení. Lidé nebyli informováni o tom, že nehrozí nebezpečí, takže panovaly pochopitelné obavy ohledně možných účinků záření na plod a panika mezi nastávajícími maminkami, které se bály, že porodí dítě s vrozenou vadou.

Pracovní skupina, jejíž vytvoření Dallas navrhuje, by měla lidem pomáhat při vysvětlování toho, jaká jsou reálná rizika a co jsou jen mýty – tak, aby lidé pochopili, čemu skutečně čelí. „Navzdory chmurným vyhlídkám na zdravotních důsledků jakékoli jaderné události velkého rozsahu, je naší morální a etickou povinností reagovat,“ burcuje další odborníky Dallas.

Související

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

Více souvisejících

Jaderné zbraně Jaderná elektrárna Fukušima Černobyl hirošima

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy