Nejhorší jaderné katastrofy? Odehrály se i v Československu

Havárie ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl je bezesporu tou nejhorší (neválečnou) jadernou katastrofou v historii lidstva. Ani zdaleka ale není jedinou, a kromě neštěstí v japonské elektrárně Fukušima se jich odehrálo i mnoho dalších. Jedna z nich i na Slovensku.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) určuje závažnost závažnost jaderných tragédií dle sedmibodové stupnice. Takzvaná Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES) se dělí na havárie (7-4), nehody (3-1) a poplachy bez bezpečnostního významu (0).

Nejhorší, sedmý stupeň, donedávna čítal pouze jeden jediný případ. Odehrál se 26. dubna 1986 v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny a jde o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky. Při pokusu na 4. reaktoru došlo k řadě chyb, které vedly k přehřátí, protavení a výbuchu. Při něm se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, které zasáhly značnou část Evropy.

Havárie a následný výbuch si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s havárií zemřeli, se liší, podle ukrajinského ministerstva zahraničí ale zemřelo přes 125 tisíc lidí.

11. března 2011 byl sedmý stupeň přiřazen i druhé události, japonské elektrárně Fukušima I. Elektrárna je v tektonicky aktivní oblasti a k havárii došlo v důsledku zaplavení elektrárny vlnou tsunami vyvolanou silným zemětřesením. Ve třech reaktorech, které byly v době zemětřesení v provozu, došlo k explozím a požárům. Přímo z Fukušimy byly ohlášeny dva případy úmrtí, problém ale představoval i únik radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částí do ovzduší.

Havárie a zejména následná evakuace okolí elektrárny si vyžádala přes tisíc lidských životů, přesné zdravotní dopady na obyvatelstvo ale zatím nejsou známy. Z průzkumů vyplynulo, že pouze 1 procento obyvatelstva bylo vystaveno vysokému záření, byl ale zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí.

Stupněm číslo šest byla označena havárie v Čeljabinské oblasti, ke které došlo 29. září 1957. Ve zpracovatelském závodě Majak nazývaném též Kyštym poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s radioaktivním odpadem. Příčinou exploze byla porucha na chladicím zařízení a únik radioaktivity kontaminoval plochu o velikosti více než 1000 kilometrů čtverečních.  

Počet mrtvých na následky ozáření nepřekročil dva tisíce, podle odhadů ale radioaktivita zasáhla statisíce lidí. Moskva celou věc dlouho tajila a oficiálně ji přiznala až v roce 1989.

Havárie americké jaderné elektrárny Three Mile Island ležící na stejnojmenném ostrově v řece Susquehanna u města Harrisburg v Pennsylvánii v USA je označena stupněm pět. 28. března 1979 se částečně roztavil druhý jaderný reaktor atomové elektrárny a byla zamořena budova a její blízké okolí.

Příčinou nehody byla závada na pojistném ventilu primárního okruhu. Podle několika studií nepředstavoval únik radioaktivních plynů a páry zvýšené riziko pro obyvatele, přesto byly tisíce lidé evakuovány z blízkého okolí elektrárny.

Pátým stupněm je označena také nehoda v britském komplexu Windscale/Sellafield, kde došlo 10. října 1957 k požáru grafitového reaktoru v závodě, který vyráběl plutonium pro britský vojenský jaderný program. Do vzduchu uniklo značné množství radioaktivity a v důsledku nehody podlehlo rakovině přes 200 osob.

Na stejném místě se 26. září 1973 odehrála další nehoda, tentokrát značena stupněm čtyři. Radioaktivní látky zamořily areál závodu na zpracování vyhořelého paliva. Stejný stupeň mají i nehody jaderné elektrárny Saint Laurent ve Francii ze dne 17. října 1969 a 13. března 1980, kdy došlo k poruše na druhém bloku atomové elektrárny, která skončila částečným poškozením jádra reaktoru. K úniku radioaktivity nedošlo.

Stupněm číslo čtyři se honosí i havárie slovenského, tehdy československého 1. bloku jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Nehoda se odehrála 22. února 1977, kdy před zavážením paliva do reaktoru elektrárny A1 dělníci nedbale vyčistili palivový článek od kuliček silikagelu, který sloužil na pohlcování vlhkosti. Přítomnost cizorodé látky způsobila přehřívání palivového souboru, díky čemuž došlo k poškození reaktoru a následnému úniku radioaktivity do primárního a některých částí sekundárního okruhu.

Podávejme se ještě na třetí stupeň, který byl přidělen zejména haváriím japonských elektráren. Spadá do něj nehoda 1. bloku jaderné elektrárny Vandellòs ve Španělsku ze dne 19. října 1989, havárie 1., 2. a 4. bloku jaderné elektrárny Fukušima II ze dne 15. března 2011 a havárie 4. bloku jaderné elektrárny Fukušima I, rovněž ze dne 15. března 2011.

Související

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

Více souvisejících

jaderné elektrárny Černobyl Jaderná elektrárna Fukušima radioaktivita

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy