Nejhorší jaderné katastrofy? Odehrály se i v Československu

Havárie ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl je bezesporu tou nejhorší (neválečnou) jadernou katastrofou v historii lidstva. Ani zdaleka ale není jedinou, a kromě neštěstí v japonské elektrárně Fukušima se jich odehrálo i mnoho dalších. Jedna z nich i na Slovensku.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) určuje závažnost závažnost jaderných tragédií dle sedmibodové stupnice. Takzvaná Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES) se dělí na havárie (7-4), nehody (3-1) a poplachy bez bezpečnostního významu (0).

Nejhorší, sedmý stupeň, donedávna čítal pouze jeden jediný případ. Odehrál se 26. dubna 1986 v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny a jde o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky. Při pokusu na 4. reaktoru došlo k řadě chyb, které vedly k přehřátí, protavení a výbuchu. Při něm se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, které zasáhly značnou část Evropy.

Havárie a následný výbuch si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s havárií zemřeli, se liší, podle ukrajinského ministerstva zahraničí ale zemřelo přes 125 tisíc lidí.

11. března 2011 byl sedmý stupeň přiřazen i druhé události, japonské elektrárně Fukušima I. Elektrárna je v tektonicky aktivní oblasti a k havárii došlo v důsledku zaplavení elektrárny vlnou tsunami vyvolanou silným zemětřesením. Ve třech reaktorech, které byly v době zemětřesení v provozu, došlo k explozím a požárům. Přímo z Fukušimy byly ohlášeny dva případy úmrtí, problém ale představoval i únik radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částí do ovzduší.

Havárie a zejména následná evakuace okolí elektrárny si vyžádala přes tisíc lidských životů, přesné zdravotní dopady na obyvatelstvo ale zatím nejsou známy. Z průzkumů vyplynulo, že pouze 1 procento obyvatelstva bylo vystaveno vysokému záření, byl ale zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí.

Stupněm číslo šest byla označena havárie v Čeljabinské oblasti, ke které došlo 29. září 1957. Ve zpracovatelském závodě Majak nazývaném též Kyštym poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s radioaktivním odpadem. Příčinou exploze byla porucha na chladicím zařízení a únik radioaktivity kontaminoval plochu o velikosti více než 1000 kilometrů čtverečních.  

Počet mrtvých na následky ozáření nepřekročil dva tisíce, podle odhadů ale radioaktivita zasáhla statisíce lidí. Moskva celou věc dlouho tajila a oficiálně ji přiznala až v roce 1989.

Havárie americké jaderné elektrárny Three Mile Island ležící na stejnojmenném ostrově v řece Susquehanna u města Harrisburg v Pennsylvánii v USA je označena stupněm pět. 28. března 1979 se částečně roztavil druhý jaderný reaktor atomové elektrárny a byla zamořena budova a její blízké okolí.

Příčinou nehody byla závada na pojistném ventilu primárního okruhu. Podle několika studií nepředstavoval únik radioaktivních plynů a páry zvýšené riziko pro obyvatele, přesto byly tisíce lidé evakuovány z blízkého okolí elektrárny.

Pátým stupněm je označena také nehoda v britském komplexu Windscale/Sellafield, kde došlo 10. října 1957 k požáru grafitového reaktoru v závodě, který vyráběl plutonium pro britský vojenský jaderný program. Do vzduchu uniklo značné množství radioaktivity a v důsledku nehody podlehlo rakovině přes 200 osob.

Na stejném místě se 26. září 1973 odehrála další nehoda, tentokrát značena stupněm čtyři. Radioaktivní látky zamořily areál závodu na zpracování vyhořelého paliva. Stejný stupeň mají i nehody jaderné elektrárny Saint Laurent ve Francii ze dne 17. října 1969 a 13. března 1980, kdy došlo k poruše na druhém bloku atomové elektrárny, která skončila částečným poškozením jádra reaktoru. K úniku radioaktivity nedošlo.

Stupněm číslo čtyři se honosí i havárie slovenského, tehdy československého 1. bloku jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Nehoda se odehrála 22. února 1977, kdy před zavážením paliva do reaktoru elektrárny A1 dělníci nedbale vyčistili palivový článek od kuliček silikagelu, který sloužil na pohlcování vlhkosti. Přítomnost cizorodé látky způsobila přehřívání palivového souboru, díky čemuž došlo k poškození reaktoru a následnému úniku radioaktivity do primárního a některých částí sekundárního okruhu.

Podávejme se ještě na třetí stupeň, který byl přidělen zejména haváriím japonských elektráren. Spadá do něj nehoda 1. bloku jaderné elektrárny Vandellòs ve Španělsku ze dne 19. října 1989, havárie 1., 2. a 4. bloku jaderné elektrárny Fukušima II ze dne 15. března 2011 a havárie 4. bloku jaderné elektrárny Fukušima I, rovněž ze dne 15. března 2011.

Související

Petr Fiala

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu setkal s korejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky An Tuk-kunem, s nímž jednal o tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Během návštěvy ministři průmyslu obou zemí podepsali dohody o spolupráci v civilní jaderné energetice a o spolupráci při rozvoji a podpoře bateriového ekosystému. Zástupci českých a korejských firem také uzavřeli řadu smluv, které představují klíčový krok v přípravě výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech a výrazně posilují zapojení českého průmyslu. Vláda poté na svém zasedání udělila souhlas s podpisem dohody na výstavbu nových jaderných bloků ve chvíli, kdy to bude možné.

Více souvisejících

jaderné elektrárny Černobyl Jaderná elektrárna Fukušima radioaktivita

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy