Sněžný muž alias yetti: Pověra nebo přerostlý medvěd?

Sněžný muž, Bigfoot, Grassman, Vasitri, Duendi, Almas, Nasnas, Čučunaja. To jsou jen některá pojmenování pro Yettiho, bájného tvora, který se vyskytuje nejčastěji v horských oblastech a zamrzlých částech světa. Zprávy o jeho údajném pozorování přicházejí takřka denně a na stopě jsou mu i vědci. Jaké tajemství ale sněžný muž opravdu ukrývá?

Teorie o sněžném muži není novinkou, kde přesně se vzala ale na rozdíl od jiných, podobných, není jasné. O existenci velkého neznámého tvora se hovoří už stovky let, především v himalajských vesničkách, ale i jinde po světě. Dopátrat se tak původu těchto informací je prakticky nemožné.

Samotné slovo yetti má o poznání jasnější původ. Pochází z jazyka šerpů, v němž vyjadřuje obecné označení divokého horského zvířete. Právě odtud může podle některých odborníků plynout báje o existenci tvora nadlidských rozměrů, neboť šerpové tímto slovem nejčastěji označují medvěda tibetského. Jednoduše tak může jít pouze o chybu v překladu, kdyby tu nebylo jedno velké ale.

Většina z nás si při slově "yetti" vybaví velkého, asi dva a půl metru vysokého chlupatého tvora obývající zamrzlé vrcholky tibetských hor. Podle obecného podvědomí je sněžný muž zvíře vzhledově se pohybující mezi člověkem a velkou opicí, které přežívá vysoko je schopno se dokonale orientovat i za největší sněhové vánice.

Ve skutečnosti ale yetti není výsadou pouze Asie. Hlášení jeho údajného výskytu totiž přišla ze všech koutů světa. Údajně byl spatřen ve Vietnamu, v Číně, Thajsku, na Sibiři, Borneu, v Afghánistánu, Pákistánu, Kanadě, v Amazonii, Kolumbii, Venezuele, v Peru, ale i v Evropě. A v mnohém se jeho popis liší.

Jednou je tvor bílý, jindy má hnědou srst, někdy černou nebo dokonce rudou. Občas je vyšší než člověk, jindy má zhruba 180 centimetrů. Každý popis sněžného muže je jiný a každá kultura a národ si zidealizovaly jeho představu podle svého, jeden poznávací znak však zůstává. Ohromný otisk tlapy ve sněhu.

Ten poprvé objevil v roce 1899 britský důstojník Laurence Waddell v Himalájích. První fotografie yettiho stop pochází ale až z roku 1937 a zachytil je horolezec Frank Smythe. Přelomový byl také rok 1972, v němž američtí horolezci Jeffrey McNeely a Edward Cronin udělali první sádrové odlitky stop.

Podle mnohých odborníků se ale jedná pouze o deformované zvířecí stopy, čemuž nahrávají i poslední vědecká bádání. Experti se už dříve rozhodli prozkoumat DNA všech dostupných vzorků srsti pocházejících údajně z tohoto legendárního himálajského tvora, a zjistili, že pocházejí z medvěda či kozy.

Teorie kolem výskytu yettiho a jemu podobných tvorů spekulovaly, že může jít o přeživší neandertálce či další menší vývojové větve člověka, anebo o vyhynulý druh obřího lidoopa jménem Gigantopithecus.

Aby tuto záhadu konečně rozlouskli, požádali v květnu 2012 vědci pod vedením profesora genetiky Oxfordské univerzity Bryana Sykese muzea i nezávislé sběratele - včetně slavného horolezce Reinholda Messnera - o vzorky chlupů pocházejících údajně z těchto "anomálních primátů". Dostali 30 vzorků ve stavu natolik dobrém k tomu, aby bylo možné provést sekvenování genu.

Tři vzorky měly údajně pocházet z yettiho. Jeden z nich ve skutečnosti pochází z jihoasijské kozy serau velký (Capricornis sumatraensis). Další dva - jeden z oblasti Ladákh v indickém státě Džammú a Kašmír a druhý z Bhútánu - poskytly vědcům zajímavé spojení s... ledním medvědem (Ursus maritimus).

Vědci proto usuzují, že tyto chlupy pravděpodobně pocházejí ze vzdálených potomků ledních medvědů, anebo z jejich křížence s hnědým medvědem. "Pokud by se tito medvědi vyskytovali v Himálaji, pak by mohli přispět ke vzniku legend o yettim, zvlášť pokud by jejich chování vůči lidem bylo agresivnější než u místně známých druhů," uvedli vědci.

Osm vzorků, jež měly patřit hominidovi známému jako almas (mongolsky "divoký muž", který se údajně vyskytuje v pohořích Kavkaz a Pamír ve střední Asii, pocházely z medvěda hnědého (Ursus arctos) nebo z krav, koní a mývalů. Jediný vzorek, který měl pocházet z malajsijského legendami opředeného hominida orang pendek, ve skutečnosti pochází z tapíra čabrakového (Tapirus indicus).

Genetik Brian Sykes se vydal jinou cestou než většina záhadologů a kryptozoologů. Nehodlal najít přímo samotného yettiho, ale zaměřil se na dostupné stopy pocházející z údajného "sněžného muže". Ty podrobil moderní vědecké analýze.

Divoké teorie o sněžném muži tvrdí, že se jedná o dávného potomka vyhynulého lidského druhu, který přežívá v izolovaných ledových oblastech.

Sykes se svými kolegy z university v Loussane provedl genetické testy chlupů dvou zvířat, které byly nalezeny v himálajských regionech Ladaku a Bhútánu vzdálených od sebe na 1300 kilometrů.

Výsledky jsou překvapivé. DNA nejvíce odpovídá dávnému polárnímu medvědovi, jehož dříve nalezené pozůstatky jsou nejméně 40 tisíc let staré. V té době se zřejmě lední a hnědý medvěd začal rozdělovat na dva samostatné druhy.

Bill Amos, profesor evoluční genetiky z univerzity v Cambridge se na základě Sykesových závěrů domnívá, že je až 90% pravděpodobnost, že v himálajské oblasti žije neznámý medvěd, který je zaměňován za yettiho. Zároveň zachovává obezřetnost. Nelze podle něj vyloučit možnost, že vzorky chlupů pochází z dnes žijícího ledního medvěda a někdo je na místo zanesl.

Dvěma vědcům se ale tyto výsledky nezdály, proto se rozhodli znovu analyzovat vzorek vlasů sněžného muže. Doktoři Ceiridwen Ewards a Ross Barnett přišli s tvrzením, že vlasy jsou pouze srst vzácného medvěda plavého, který obývá horské lesy v Himalájích.

Svůj výzkum prezentovali ve vědeckém magazínu Royal Society. Podle jejich testů se jedná o poddruh medvěda hnědého, jak informoval server BBC. Předchozí výzkumný tým prý špatně určil DNA a chybně si jej přiřadil k prastarému medvědu, který na Zemi žil před mnoha lety.

Jak vidno, ani vědci se nedokáží shodnout, co přesně by mohl yetti být zač. Řada odborníků existenci tvora ohromných rozměrů nepopírá, zatímco podle některých ale jde o zvířata nám známá, jiní tvrdí, že sněžný muž je ve skutečnosti medvědovité zvíře, které jsme ještě neměli šanci poznat. Otázkou poté jen zůstává, kolik jich vlastně je a kde všude po světě se tito tvorové nacházejí.

Související

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.

Více souvisejících

Vědci zajímavosti tajemství záhady Yetti (označení neznámého druhu dvounohého hominida)

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy