Píše se 30. června 1908. Na Sibiři, v dnešním Krasnojarském kraji, začíná stejně jako ve zbytku světa ráno jako každé jiné. Už za chvíli se ale změní v jednu z největších záhad v historii. Záhad, která zůstala dodnes nevysvětlena.
Nad neobydlenou oblastí tajgy v Tunguské oblasti se krátce po sedmé hodině ranní odehrálo něco, co dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Sibiří otřásl největší výbuch, s jakým se kdy lidstvo setkalo.
Podle některých se exploze odehrála v 7:06 místního času, jiní uvádí 7:04 nebo 7:15. Přesný čas je dodnes předmětem spekulací, stejně jako počet explozí. Určití svědkové totiž uvádí, že nešlo o jednu, ale hned o tři po sobě jdoucí. Tak či tak byl výbuch natolik silný, že byl slyšitelný do vzdálenosti kolem 1000 km.
Vzhledem k tomu, že k explozi došlo v neobydlené oblasti, nevyžádal si žádné oběti na životech. Pokud by ale k explozi podobné síly došlo v hustě osídlených oblastech, bezesporu by se jednalo o největší masovou tragédii v dějinách. Ani pád atomových bomb v Japonsku na konci války by se co do počtu obětí zřejmě nedal srovnat s touto explozí.
O síle výbuchu vypovídají především materiální škody, které exploze napáchala. Vyvrátila na 60 milionů stromů na rozloze větší než 2000 km čtverečních a rozbíjela okna a odhazoval osoby do vzdálenosti necelých sta kilometrů. Výbuch tehdy zaznamenali seismologové po celém světě a v epicentru exploze se rozhořel masivní požár, který byl pozorovatelný stovky kilometrů daleko.
Následky exploze svět pociťoval ještě několik dalších dní. Z mraků padal černý déšť a několik nocí byla obloha v Evropě nezvykle světlá. Lidé, které zasáhla vlna výbuchu, skončili v nemocnici se silnými popáleninami a léčili se několik dalších měsíců. Z oblasti navíc zmizela veškerá zvířata, ta, která výbuch nezabil, jednoduše utekla.
Ačkoliv šlo o největší výbuch, jak se na naší planetě kdy odehrál, svět o něj v té době nejevil zájem. Místo, v němž se exploze odehrála, bylo prakticky nedostupné, a v tehdejším carském Rusku vládl chaos způsobený nestabilitou politické situace a blížící se I. světovou válkou. O explozi se tedy nikdo dlouhé roky nezajímal.
První expedice na místo události se odehrála až v roce 1921. Vedl ji ruský mineralog Leonid Kulik a přinesla svědectví z místa výbuchu. V následujících letech proběhla řada dalších zkoumání, výslechů svědků, biologické a mineralogické rozbory, avšak žádné odpovědi na otázku co zapřičinilo výbuch. Nejvíce zarážející byl fakt, že nebyl nalezen žádný kráter po výbuchu.
Po tolika letech od události se navíc výpovědi očitých svědků silně rozcházely. Objevily se zprávy až o pěti explozích, někteří lidé viděli zářivou oblohu, jiní průlet neznámého tělesa nad jejich hlavami. Další hovořili o nadpřirozených bytostech nebo mimozemšťanech. Relevantní data proto poskytovala spíše vědecká bádání, kterých se v průběhu 20. století odehrály stovky.
výprav však vyplývá, že v místě exploze nebyly nalezeny oblasti s anomálním výskytem neobvyklých chemických prvků nebo sloučenin ani částice, které by bylo možno prohlásit za zbytky meteoritu. Některé zprávy uvádějí zvýšený obsah iridia v půdě, popř. nálezy mikroskopických sklovitých částeček v půdě, ale přesvědčivé důkazy nebyly podány.
Z vědeckých výprav proto vyplynula řada hypotéz, z nichž se jako nejpravděpodobnější jeví srážka Zemí s asteroidem, kometou nebo jiným vesmírným tělesem. Respektive jeho výbuch v atmosféře, abychom byli přesnější. Nasvědčuje tomu radioaktivita odebraných vzorků půdy i rostlinných tkání a tvar zničené lesní oblasti.
Ačkoliv se odborníci k této možnosti klaní nejvíce, nejsou si stále jisti, co se vlastně odehrálo. Pokud by šlo opravdu o kosmickou událost, vysvětlovalo by to sílu výbuchu, stále ale chybí kráter. Ten možná objevil tým italských vědců vedených Lucou Gasperinim, který v roce 2006 prohlásil, že tunguské těleso dopadlo do sibiřského jezera Čeko ležící jen pár kilometrů od epicentra výbuchu. Vědecká obec se ale nedomnívá, že by jezero bylo kráterem. Dodnes proto odpovědi na to, co se 30. června 1908 na Sibiři skutečně odehrálo, nikdo nemá.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , tajemství záhady , Tunguská katastrofa
Aktuálně se děje
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
včera
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
Meteorologové vydali výstrahu před silným větrem. Ten bude podle ČHMÚ.cz řádit na části území až do zítřejšího večera.
Zdroj: Libor Novák