Revoluce na obzoru: Nahradí zemní plyn "hořlavý led"? Vědci se obávají nejhoršího

Čínská agentura Xinhua uvedla, že se tamnímu týmu odborníků ve spolupráci s Japonci podařilo úspěšně vyzvednout první vzorky hořlavého ledu z těžební věže v Jihočínském moři.

Podle ministra půdy a zdrojů Jianga Daminga jde o průlomovou událost, která na světě možná nemá obdoby. Vyzvednutí hořlavého ledu označil za blížící se "globální energetickou revoluci".

Hořlavý led je substancí, v níž vědci dlouho vidí potenciální zdroj energie pro budoucnost.  Ve skutečnosti jde o hydrátů metanu, tedy zemního plynu, zamrzlého ve vodním ledu. Poté, co vědci dlouho považovali za mýtus, jej poprvé objevili v polovině minulého století a zjistili, že je na Zemi přítomen v hojném množství. Nachází se totiž nejen na dně moří a oceánů, ale i v zamrzlých oblastech.

Z vědeckého hlediska se jedná o vodní led, do nějž se pod tlakem natlačí metan. Hořlavý led je tak prakticky vzato pouze sloučenina vody a zemního plynu, která díky vysokému tlaku a nízké teplotě získává krystalickou podobu. 

Oproti klasickému zemnímu plynu má jednu neuvěřitelnou výhodu. Je více než stokrát účinnější než obyčejný zemní plyn. V Číně nebo Japonsku by tak mohl nahradit tamní energetické zdroje, kde v první jmenované zemi dokáže nahradit spalování uhlí v elektrárnách a slévárnách, zatímco ve druhé by snížil její závislost na dovážené energii. Japonsko totiž v současné době většinu paliv dováží.

 Odhaduje se, že hořlavého ledu je na naší planetě mnohem více, než zemního plynu, a mohl by proto zajistit výrobu energie na další desítky až stovky let. To se ale nelíbí vědců, kteří se obávají, že jeho těžba upozadí větrnou a sluneční energii. Stejné obavy mají i ekologové.

V případě hořlavého ledu je děsí i další aspekt, který souvisí s těžbou. V případě špatného postupu hrozí, že bude do ovzduší vypuštěno ohromné množství skleníkových plynů, které mohou narušit či zcela zdevastovat naši atmosféru.