Od Antarktidy se brzy odlomí obří ledovec. Hladina moře dramaticky stoupne. Co skutečně hrozí?

Londýn - Masivní trhlina v antarktickém ledovém poli se v posledních šesti dnech zvýšila o 17 metrů. Podle serveru USA Today půjde o jeden z největších ledovců na světě, které se kdy odtrhly od velkého celku. Vědci varují, že úplné odtržení tohoto kusu může způsobit velké problémy.

Deník Shopaholičky

Po letech napětí a nervózního pozorování ze strany vědců to vypadá, že se trhlina v ledu šelfu Larsen C výrazně zvětšila a že se tento obří kus ledu za pouhých několik měsíců definitivně oddělí. Jakmile se tato ledová prasklina dostane až na antarktický okraj, utrhne se část ledu větší než americký Rhode Island.

Adrian Luckman z britského Projektu MIDAS, který se zaměřuje na Antarktidu, uvedl, že jde o největší změnu od ledna. Celý proces oddělení, který vědci v hantýrce nazývají „otelení“, je podle něj „velmi blízko". Jakmile se ledovec rozpadne, „zásadně změní krajinu Antarktického poloostrova," řekl podle serveru USA Today. „Když se to nestane v průběhu několika málo měsíců, budu se velmi divit,“ přiznává vědec.

Giant iceberg close to separating from #Antarctic ice shelf #LarsenC https://t.co/ldY2EJWOyZ @CECHR_UoD pic.twitter.com/M9c605hLpk

— DW - Environment (@dw_environment) 5. června 2017

Projekt MIDAS získal nová data ze satelitů ESA Sentinel-1, která ukazují, že prasklina na Larsen C se zvětšila o dalších 17 kilometrů – a to pouze v období mezi 25. květnem a 31. květnem 2017. To znamená, že prasklina se nachází pouhých 13 kilometrů od okraje ledovce, uvádí server IFL Science. Když tato trhlina dosáhne okraje, vznikne ledovec o velikosti 5,000 čtverečních kilometrů, což znamená, že půjde o jeden z největších zaznamenaných ledovců vůbec. 

Šelfový ledovec je zvláštním typem přírodního tělesa tvořeného ledem, které pokrývá moře v souvislé vrstvě při pobřeží pevnin a ostrovů v polárních oblastech. Vždy bývá určitou částí spojen s blízkým pobřežím nebo pevninským ledovcem. Mocnost ledovce se může pohybovat v rozmezí od jednotek do stovek metrů. Na hladině plave v důsledku nižší hustoty ledu ve srovnání s hustotou mořské vody. Díky tomuto faktu je vždy přibližně 90 procent ledovce pod hladinou a 10 procent nad úrovní hladiny moře

Vzhledem k tomu, že led už teď plave, nově vytvořený ledovec sám o sobě nepřispěje k nárůstu hladině moře, uvádí USA Today. Přesto je studium šelfových ledovců důležité, protože „zadržují“ jiné ledovce, řekl Luckman. „Když zmizí, led může proudit rychleji ze země do oceánu a přispěje tak k rychlejšímu nárůstu hladiny moře,“ uvádí server. Vzhledem k tomu, že šelf v tuto chvíli zadržuje velké množství ledovcové vody, odhaduje se, že jeho zmizení způsobí globální zvýšení vodní hladiny o 10 cm, píše server IFL Science.

Projekt MIDAS uvedl, že neexistují žádné důkazy, které by umožnily spojit růst této praskliny a případné otelení s klimatickými změnami. Je však všeobecně uznáváno, že oteplování oceánu a atmosférické teploty byly faktorem při dřívějších rozpadu ledových šelfů jinde na Antarktickém poloostrově.

Deník Shopaholičky

Související

Zbytky ledovce, Island

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci

Ledovce po celém světě čelí drastickému úbytku a téměř 40 % jejich celkové hmoty je podle nové vědecké studie již odsouzeno k zániku – a to i v případě, že by se globální teploty okamžitě přestaly zvyšovat. Výzkumníci z různých evropských institucí odhadují, že tento úbytek ledové hmoty povede v budoucnu ke zvýšení hladiny světových oceánů o 113 milimetrů.
Ledovec, Antarktida

Vědci odhalují tajemství vzniku života. Vděčíme za něj objektům, které změnou počasí devastujeme

Před více než půl miliardou let, během období, kdy byla Země pokryta silnou vrstvou ledu, sehrály ledovce klíčovou roli při utváření podmínek pro vznik složitějších forem života. Nová studie naznačuje, že ledovce nejenže modelovaly povrch planety, ale také přispěly ke změně chemického složení oceánů, čímž poskytly základní živiny pro rozvoj života.

Více souvisejících

Ledovec antarktida Moře Vědci životní prostředí

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy