Na záchranu planety máme jen tři roky. Vědci varují, že po roce 2020 bude Země zasažena velkými problémy

Skupina předních vědců varuje, že lidé mají pouhé tři roky na to, aby zachránili planetu před nevratným zničením. Jakkoliv se může zdát, že planeta zpustošená změnami klimatu je něco, co nás může potkat ve vzdálené budoucnosti, experti varují, že změny Země pociťuje už dnes.

Průměrná globální rychlost růstu hladiny moře se v posledních dvou desetiletích zvýšila o 50 procent. V roce 2017 teploty v některých místech, od Kalifornie po Vietnam, dosáhly historicky nejvyšší úrovně. Poslední tři roky byly nejteplejší v historii, uvádí server Business Insider.

Šedesát významných vědců a diplomatů, včetně bývalé šéfky OSN v oblasti klimatu Christiany Figueresové a fyzika Stefana Rahmstorfa, napsalo nový otevřený dopis, ve kterém uvádí, že svět má asi jen tři roky na to, aby bylo možné zvrátit nejhorší dopady změny klimatu.

Dokument zveřejněný 28. června apeluje na vlády, podniky, vědce i občany, aby se ihned začali zabývat řešením problémů spojených s emisemi skleníkových plynů. Pokud budou emise do roku 2020 trvale sníženy, bude možné zabránit tomu, aby se teploty vyšplhaly přes nevratný práh, ze kterého již nebude cesty zpět. „Snížení emisí v celosvětovém měřítku je monumentální úkol, ale výzkum nám říká, že je nezbytný, žádoucí a dosažitelný,“ uvádí odborníci.

Pokud nedojde ke změně, musí se podle nich lidí v nejbližší době připravit na rychlé odlesňování, povodně způsobené zvyšující se hladinou moří a nepředvídatelné změny počasí, které by mohly pustošit zemědělství a ovlivnit podmínky na pobřeží, kde žije drtivá většina lidí.

Vědci také představili šest cílů, kterých je třeba do roku 2020 dosáhnout. Patří mezi ně zvýšení energie z obnovitelných zdrojů na 30 procent spotřeby elektřiny, tvorba plánů tak, aby mohla města a státy do roku 2050 výrazně omezit užívání fosilních paliv. Celkem 15 procent nově prodávaných vozidel by pak mělo jezdit na elektřinu, snížit by se měly také čisté emise z odlesňování.

Jak poukazuje server, cíle dopisu jsou v rozporu s prioritami administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dal jasně najevo, že problematika změny klimatu rozhodně do jeho programu nepatří. Na začátku června Trump oznámil, že v roce 2019 USA odstoupí od pařížské klimatické dohody, která stanovuje národní kritéria pro snižování emisí skleníkových plynů.

Autoři dopisu vyzývají města a podniky, aby bojovaly proti emisím a naplňovaly cíle dohody z Paříže - a to i bez pomoci vlády USA. „Stojíme ve dveřích a ještě můžeme snížit do roku 2020 emise, jak žádají vědci, aby bylo možné ochránit cíle OSN pro udržitelný rozvoj, a to zejména pokud jde o vymýcení extrémní chudoby,“ uvedla Figueresová v tiskové zprávě.

Poukazuje na to, že výzva vědců přichází v době, kdy se některé americké státy i podniky zavázaly, že se navzdory Trumpovi hodlají do řešení problému také zapojit. „Příležitost, kterou máme během příštích tří let, je historicky unikátní,“ dodává Figueresová.

Související

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

Více souvisejících

Vědci globální oteplování Země

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 2 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 3 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 5 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 6 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy