Na záchranu planety máme jen tři roky. Vědci varují, že po roce 2020 bude Země zasažena velkými problémy

Skupina předních vědců varuje, že lidé mají pouhé tři roky na to, aby zachránili planetu před nevratným zničením. Jakkoliv se může zdát, že planeta zpustošená změnami klimatu je něco, co nás může potkat ve vzdálené budoucnosti, experti varují, že změny Země pociťuje už dnes.

Průměrná globální rychlost růstu hladiny moře se v posledních dvou desetiletích zvýšila o 50 procent. V roce 2017 teploty v některých místech, od Kalifornie po Vietnam, dosáhly historicky nejvyšší úrovně. Poslední tři roky byly nejteplejší v historii, uvádí server Business Insider.

Šedesát významných vědců a diplomatů, včetně bývalé šéfky OSN v oblasti klimatu Christiany Figueresové a fyzika Stefana Rahmstorfa, napsalo nový otevřený dopis, ve kterém uvádí, že svět má asi jen tři roky na to, aby bylo možné zvrátit nejhorší dopady změny klimatu.

Dokument zveřejněný 28. června apeluje na vlády, podniky, vědce i občany, aby se ihned začali zabývat řešením problémů spojených s emisemi skleníkových plynů. Pokud budou emise do roku 2020 trvale sníženy, bude možné zabránit tomu, aby se teploty vyšplhaly přes nevratný práh, ze kterého již nebude cesty zpět. „Snížení emisí v celosvětovém měřítku je monumentální úkol, ale výzkum nám říká, že je nezbytný, žádoucí a dosažitelný,“ uvádí odborníci.

Pokud nedojde ke změně, musí se podle nich lidí v nejbližší době připravit na rychlé odlesňování, povodně způsobené zvyšující se hladinou moří a nepředvídatelné změny počasí, které by mohly pustošit zemědělství a ovlivnit podmínky na pobřeží, kde žije drtivá většina lidí.

Vědci také představili šest cílů, kterých je třeba do roku 2020 dosáhnout. Patří mezi ně zvýšení energie z obnovitelných zdrojů na 30 procent spotřeby elektřiny, tvorba plánů tak, aby mohla města a státy do roku 2050 výrazně omezit užívání fosilních paliv. Celkem 15 procent nově prodávaných vozidel by pak mělo jezdit na elektřinu, snížit by se měly také čisté emise z odlesňování.

Jak poukazuje server, cíle dopisu jsou v rozporu s prioritami administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dal jasně najevo, že problematika změny klimatu rozhodně do jeho programu nepatří. Na začátku června Trump oznámil, že v roce 2019 USA odstoupí od pařížské klimatické dohody, která stanovuje národní kritéria pro snižování emisí skleníkových plynů.

Autoři dopisu vyzývají města a podniky, aby bojovaly proti emisím a naplňovaly cíle dohody z Paříže - a to i bez pomoci vlády USA. „Stojíme ve dveřích a ještě můžeme snížit do roku 2020 emise, jak žádají vědci, aby bylo možné ochránit cíle OSN pro udržitelný rozvoj, a to zejména pokud jde o vymýcení extrémní chudoby,“ uvedla Figueresová v tiskové zprávě.

Poukazuje na to, že výzva vědců přichází v době, kdy se některé americké státy i podniky zavázaly, že se navzdory Trumpovi hodlají do řešení problému také zapojit. „Příležitost, kterou máme během příštích tří let, je historicky unikátní,“ dodává Figueresová.

Související

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci globální oteplování Země

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy