Na záchranu planety máme jen tři roky. Vědci varují, že po roce 2020 bude Země zasažena velkými problémy

Skupina předních vědců varuje, že lidé mají pouhé tři roky na to, aby zachránili planetu před nevratným zničením. Jakkoliv se může zdát, že planeta zpustošená změnami klimatu je něco, co nás může potkat ve vzdálené budoucnosti, experti varují, že změny Země pociťuje už dnes.

Průměrná globální rychlost růstu hladiny moře se v posledních dvou desetiletích zvýšila o 50 procent. V roce 2017 teploty v některých místech, od Kalifornie po Vietnam, dosáhly historicky nejvyšší úrovně. Poslední tři roky byly nejteplejší v historii, uvádí server Business Insider.

Šedesát významných vědců a diplomatů, včetně bývalé šéfky OSN v oblasti klimatu Christiany Figueresové a fyzika Stefana Rahmstorfa, napsalo nový otevřený dopis, ve kterém uvádí, že svět má asi jen tři roky na to, aby bylo možné zvrátit nejhorší dopady změny klimatu.

Dokument zveřejněný 28. června apeluje na vlády, podniky, vědce i občany, aby se ihned začali zabývat řešením problémů spojených s emisemi skleníkových plynů. Pokud budou emise do roku 2020 trvale sníženy, bude možné zabránit tomu, aby se teploty vyšplhaly přes nevratný práh, ze kterého již nebude cesty zpět. „Snížení emisí v celosvětovém měřítku je monumentální úkol, ale výzkum nám říká, že je nezbytný, žádoucí a dosažitelný,“ uvádí odborníci.

Pokud nedojde ke změně, musí se podle nich lidí v nejbližší době připravit na rychlé odlesňování, povodně způsobené zvyšující se hladinou moří a nepředvídatelné změny počasí, které by mohly pustošit zemědělství a ovlivnit podmínky na pobřeží, kde žije drtivá většina lidí.

Vědci také představili šest cílů, kterých je třeba do roku 2020 dosáhnout. Patří mezi ně zvýšení energie z obnovitelných zdrojů na 30 procent spotřeby elektřiny, tvorba plánů tak, aby mohla města a státy do roku 2050 výrazně omezit užívání fosilních paliv. Celkem 15 procent nově prodávaných vozidel by pak mělo jezdit na elektřinu, snížit by se měly také čisté emise z odlesňování.

Jak poukazuje server, cíle dopisu jsou v rozporu s prioritami administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dal jasně najevo, že problematika změny klimatu rozhodně do jeho programu nepatří. Na začátku června Trump oznámil, že v roce 2019 USA odstoupí od pařížské klimatické dohody, která stanovuje národní kritéria pro snižování emisí skleníkových plynů.

Autoři dopisu vyzývají města a podniky, aby bojovaly proti emisím a naplňovaly cíle dohody z Paříže - a to i bez pomoci vlády USA. „Stojíme ve dveřích a ještě můžeme snížit do roku 2020 emise, jak žádají vědci, aby bylo možné ochránit cíle OSN pro udržitelný rozvoj, a to zejména pokud jde o vymýcení extrémní chudoby,“ uvedla Figueresová v tiskové zprávě.

Poukazuje na to, že výzva vědců přichází v době, kdy se některé americké státy i podniky zavázaly, že se navzdory Trumpovi hodlají do řešení problému také zapojit. „Příležitost, kterou máme během příštích tří let, je historicky unikátní,“ dodává Figueresová.

Související

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.
OSN

Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci

Největší konference OSN o biologické rozmanitosti v historii, která se konala v kolumbijském městě Cali, skončila v sobotu bez dosažení dohody o klíčovém bodu programu – plánu na zvýšení financování ochrany druhů. Vědci podle BBC v reakci na summit tvrdí, že došlo k alarmujícímu nedostatku pokroku v záchraně přírody. Politici podle nich nejsou dostatečně ambiciózní, aby přírodu zachránili.

Více souvisejících

Vědci globální oteplování Země

Aktuálně se děje

před 23 minutami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

Ruská reakce na rozhodnutí USA o raketách ATACMS: Putin mění přístup k jaderným zbraním

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil aktualizaci jaderné doktríny své země jen dva dny poté, co jeho americký protějšek Joe Biden dal Ukrajině povolení využívat americké zbraně dlouhého dosahu k útokům na ruském území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy