V roce 1908 se nad neobydlenou oblastí tajgy v Tunguské oblasti krátce po sedmé hodině ranní odehrálo něco, co dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Sibiří otřásl největší výbuch, s jakým se kdy lidstvo setkalo. Do Země narazil Tunguzský meteorit, který zničil značnou část Sibiře. Navzdory všeobecnému přesvědčení ale nejde o jediný masivní meteorit, se kterým se novodobý svět setkal. 12. února 1947 spadl v oblasti Sichote-Aliňského pohoří na ruském Dálném východě železný meteorit známý jako sichote-aliňský. A jeho největší úlomek váží téměř dvě tuny.
Lidé v okolí oblasti u hranic s Čínou, jejíž většina nyní spadá pod Přímořský kraj, mohli 12. února 1947 kolem 10:38 místního času pozorovat na obloze ojedinělý úkaz. Směrem od severu přiletěla ohnivá koule, která byla podle vzpomínek pamětníků jasnější než Slunce, vrhala stíny a za ohlušujícího hluku se postupně rozpadala na menší části.
Někteří svědci udávali, že měnila barvu a nakonec zčervenala. Pak zmizela někde v půli cesty mezi městy Vladivostokem a Chabarovskem a o několik minut později se ozval ohlušující zvuk, připomínající těžkou dělostřelbu. Také se projevila tlaková vlna, která rozbíjela okna a působila drobné škody.
Pád meteoritu pozoroval i malíř Petr Medveděv, který událost zachytil na obraze. V roce 1957 byl obraz reprodukován na známce, vydané k desátému výročí dopadu.
Po vyhodnocení dostupných dat se zjistilo, že jev způsobilo vesmírné těleso o počáteční hmotnosti mezi 200 a 300 tunami, což odpovídá balvanu o průměru zhruba čtyři metry. Po vstupu do zemské atmosféry padalo k zemi pod úhlem asi 41 stupňů a jeho rychlost byla mezi 12 a 14 km/s.
Rozpad meteoroidu začal ve výšce asi 25 kilometrů, a když se dostal přibližně 5,6 kilometrů nad zemský povrch, došlo k velké explozi, která rozmetala největší část tělesa na malé kousky. Našlo se několik tisíc úlomků různých velikostí a hmotností - od miligramových mikrometeoritů až po část vážící 1745 kilogramů.
Zatím největší meteorit v novodobé historii dopadl na Zemi 30. června 1908 na Sibiři, v dnešním Krasnojarském kraji. Vzhledem k tomu, že k explozi došlo v neobydlené oblasti, nevyžádal si žádné oběti na životech. Pokud by ale k explozi podobné síly došlo v hustě osídlených oblastech, bezesporu by se jednalo o největší masovou tragédii v dějinách. Ani pád atomových bomb v Japonsku na konci války by se co do počtu obětí zřejmě nedal srovnat s touto explozí.
O síle výbuchu vypovídají především materiální škody, které exploze napáchala. Vyvrátila na 60 milionů stromů na rozloze větší než 2000 km čtverečních a rozbíjela okna a odhazoval osoby do vzdálenosti necelých sta kilometrů. Výbuch tehdy zaznamenali seismologové po celém světě a v epicentru exploze se rozhořel masivní požár, který byl pozorovatelný stovky kilometrů daleko.
Následky exploze svět pociťoval ještě několik dalších dní. Z mraků padal černý déšť a několik nocí byla obloha v Evropě nezvykle světlá. Lidé, které zasáhla vlna výbuchu, skončili v nemocnici se silnými popáleninami a léčili se několik dalších měsíců. Z oblasti navíc zmizela veškerá zvířata, ta, která výbuch nezabil, jednoduše utekla.
Z vědeckých výprav proto vyplynula řada hypotéz, z nichž se jako nejpravděpodobnější jeví srážka Zemí s asteroidem, kometou nebo jiným vesmírným tělesem. Respektive jeho výbuch v atmosféře, abychom byli přesnější. Nasvědčuje tomu radioaktivita odebraných vzorků půdy i rostlinných tkání a tvar zničené lesní oblasti.
Ačkoliv se odborníci k této možnosti klaní nejvíce, nejsou si stále jisti, co se vlastně odehrálo. Pokud by šlo opravdu o kosmickou událost, vysvětlovalo by to sílu výbuchu, stále ale chybí kráter. Ten možná objevil tým italských vědců vedených Lucou Gasperinim, který v roce 2006 prohlásil, že tunguské těleso dopadlo do sibiřského jezera Čeko ležící jen pár kilometrů od epicentra výbuchu. Vědecká obec se ale nedomnívá, že by jezero bylo kráterem. Dodnes proto odpovědi na to, co se 30. června 1908 na Sibiři skutečně odehrálo, nikdo nemá.
Související
Naši planetu ročně obletí desítky asteroidů. Vědci zřejmě zjistili, proč nedopadnou na Zemi
Zemi o víkendu těsně mine stometrový asteroid
asteroid , Tunguská katastrofa , sichote-aliňský meteorit , Země
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 56 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák