Havrani jsou mnohem chytřejší, než se předpokládalo. Vyrovnají se i opicím

Chápou, co je smrt, a umí využívat jednoduché nástroje. Tito až děsivě inteligentnější ptáci si nezadají se šimpanzem. A vědci nyní objevili ještě další věc, co havrani dovedou. Totiž plánovat. A i v tom se vyrovnají opicím.

Zástupci třídy krkavcovití, která kromě havranů obsahuje taky vrány, sojky a straky, podle nedávných výzkumů dokážou rozpoznat, když je někdo podvede a zapamatovat si, kdo to byl. Pamatují si to minimálně ještě měsíc. A podle nejnovější studie jsou schopni i plánovat. Což doteď byla dovednost, kterou ovládali jedině primáti.

Lidé a jejich chlupatější příbuzní dokázali vždy do určité míry plánovat. Předchozí studie naznačovaly, že havrani by mohli být schopni tvorby plánů. Podle těch se však tato schopnost omezovala jen na shánění potravy. Podle nových experimentů, které zveřejnil časopis Science, dokážou havrani plánovat i složitější věci.

V prvním experimentu se havrani naučili použít nástroje k otevření krabice a získání odměny v podobě jídla. Výzkumníci jim krabici s nástrojem nechali asi hodinu, než si ho vzali zpátky. Poté havranům ukázali množství nástrojů, včetně toho správného, a po patnácti minutách jim vrátili krabici. V 86 % havrani vybrali správný nástroj k otevření krabice.

V dalším pokusu dostali za úkol obchodovat. Měli najít něco, co by pak vyměnili za jídlo. Podobný pokus dělají vědci i s opicemi. A havranům se úkol dařil ještě více než opicím samotným. Přitom museli naplánovat, co budou moci vyměnit za potravu.

Nakonec dostali nástroj k otevření krabice, která byla plná lákavé potravy, bezúčelný nástroj nebo možnost okamžitého získání drobného množství potravy. Havrani si vybrali nástroj ke krabici, ačkoliv museli počkat a oddálili tím svou odměnu. Plánovali tedy dopředu, aby získali maximum.

Vědci jsou tímto vývojem poněkud překvapení. O havranech se všeobecně ví, že jsou inteligentní, ale že se jejich inteligence prakticky rovná opicím, to je překvapivé. Opice a lidé jsou si podobní a pravděpodobně se u nich tyto schopnosti vyvinuli dohromady. Krkavcovití jsou však zcela jinou skupinou a museli si tyto schopnosti vypěstovat bez ohledu na člověka.

Jak k něčemu takovému došlo? Je zvláštní, že dvě tak odlišné skupiny získaly tak podobné schopnosti. K čemu navíc havrani potřebují plánovat? Vědci nyní přemýšlí, jestli existuje nějaká podobnost mezi mozky krkavcovitých a mozky primátů.