Mezi lidmi se začíná šířit "ekoúzkost". Jak se bránit? Expertka má neotřelý nápad

Ekoúzkost zatím není oficiální diagnózou. Běžně je úzkost klasifikována jako přehnaná stresová reakce na určitý podnět. V případě klimatických změn je podnět opravdový a opravdové jsou i nežádoucí účinky stresu na organismus. Při takovýchto potížích pomáhá vědět, co může občan země, která je plně oddaná boji proti globálnímu oteplování, udělat sám pro zmírnění devastace přírody.

Badatelka Helen Harwattová se specializuje na ekologické stravování, obor, který zkoumá stravovací návyky kombinující prospěšnost pro zdraví a přírodní prostředí. Soustřeďuje se především na zákonný rámec problému, avšak za současné americké administrativy s velkými pokroky nepočítá, nyní se proto se svými kolegy zabývá maximalizací dopadu jednotlivců.

Harwattová nedávno s týmem vědců z Oregonské státní univerzity, vysoké školy Bard College a z univerzity v kalifornské Loma Lindě zkoumala, co by se stalo, kdyby každý Američan ve svém jídelníčku nahradil hovězí maso fazolemi. Ukázalo se, že pokud by celá země byla schopna a ochotna na tuto změnu přistoupit, USA by se teoreticky stále mohly přiblížit limitům pro emise skleníkových plynů pro rok 2020, ke kterým se v roce 2009 zavázal Barack Obama.

Stalo by se tak i kdyby vše v americké energetice a dopravě zůstalo při starém a lidé by i nadále konzumovali kuřecí a vepřové maso, vajíčka i mléčné výrobky. Jedna úprava stravovacích návyků by emise snížila o 46 až 74 procent z celkového poklesu potřebného pro dosažení cílů.

"Myslím, že lidé vědí velmi málo o rozsahu změn, které by takovéto kroky přinesly," řekla Harwattová The Atlantic. O environmentálních dopadech vegetariánství a veganství se toho v minulosti napsalo hodně, nový výzkum je však originální v tom, že ukazuje význam byť jen částečných ekologických závazků. Relativně malý krok by přinesl mnohem větší výsledky, než používání menšího auta či starostlivé vypínání žárovek.

Chov dobytka je energeticky neefektivní proces. Jako krmivo v jednom brazilském velkochovu s 38.000 kusy se každý den použije 900 tun sojových bobů. Jinak řečeno, tuhle sóju zkonzumují krávy, krávy sóju promění v maso a maso poté snědí lidé. Krávy během procesu vyprodukují množství skleníkových plynů a spotřebují mnohem více kalorií, než jejich maso vydá, tudíž mnohem více lesů bude vykáceno kvůli pěstování krmiva, než kdyby sóju hned jedli lidé.

Brazílie je největším světovým exportérem červeného masa a žije zde asi 212 milionů kusů dobytka. Podle Organizace spojených národů se dnes třetina obdělávatelné půdy využívá k pěstování krmiv pro hospodářská zvířata a dalších 26 procent nezaledněného povrchu Země slouží jako pastviny. Dohromady spadá pod výrobu masa a živočišných produktů téměř třetina půdy na Zemi.

Výměna hovězího masa za fazole v USA by podle vědců uvolnila až 42 procent americké zemědělské půdy. "Krása tohohle kroku spočívá v tom, že jej nemusí diktovat zákony," říká Harwattová. "Může to prostě být pozitivní, povzbudivá věc pro spotřebitele, kteří tak uvidí, že mohou něčím tak jednoduchým významně přispět ke zlepšení," dodává.