Zázračná technologie léčí pouhým dotekem. První testy dopadly úspěšné

Přelomový objev se povedl vědeckému týmu týmu z univerzity v americkém Ohiu. Výzkumníci vyvinuli nové zařízení, které by mělo vyrobit nové buňky přímo v těle pacienta. Taková technologie by mohla otevřít nové možnosti léčení a úplně změnit svět z medicíny. Jedním z prvních velkých úspěchů by mohlo být léčení Alzheimerovy choroby.

Nová lékařská technologie je na světě. Pokud se podaří potvrdit její využitelnost na lidech, půjde o přelomový objev. Novinka se jmenuje Tissue Nanotransfection (TNT) - tedy tkáňová nanotransfekce (transfekce = přenos DNA do buněk, pozn. red.). A buňky jsou v tomto případě klíčové.

Novinka spočívá v umístění nanotechnologického čipu na kůži pacienta. Pomocí drobného elektrického výboje by pak čip měl převést jeden typ buňky na jiný. Celá procedura je neinvazivní, to znamená, že nedojde k žádné operaci. Vše vyřeší jeden "magický" dotek.

„Díky využití naší převratné nanotechnologie mohou být zraněné či nemocné orgány nahrazeny,“ tvrdí spoluautor studie Chandan Sen. „Ukázali jsme, že kůže je plodné místo, ve kterém můžeme pěstovat části jakéhokoliv orgánu, který přestává fungovat,“ je přesvědčený Sen.

Na testování na lidech se zatím ještě čeká, ale už se prokázala jeho funkčnost na myších a prasatech. V případě myši to bylo zranění nohy, které zásadně omezovalo průtok krve končetinou. Čip pomohl zvířeti opravit cévy a noha byla do dvou týdnů zachráněna. V jiném případě pomohl s regenerací mozkových buněk myši po mrtvici.

„Čip má v sobě specifický genetický kód ve formě DNA či RNA, který při aplikaci na buňky mění jejich původní strukturu a funkci na struktury a funkce potřebné k léčbě zranění,“ vysvětlil novou technologii časopis Medical News Today. 

Podle výzkumníků byla léčba zatím úspěšná v 98% případů. Výhodou je, že pacient nemusí nosit čip s sebou. Stačí ho na pár sekund přiložit ke kůži. Tým tvrdí, že byl sám překvapen, jak dobře vše zafungovalo.

Pěstování mozkových buněk pod kůží

Potenciál nové technologie je obrovský. Mohla by pomáhat s léčbou zraněné tkáně či možná dokonce i obnovit funkci stárnoucí tkáně v orgánech, cévách a nervových buňkách. Teoreticky je také možné pomoci novinky pěstovat mozkové buňky pod kůží člověka. Přímo pod "dozorem" vlastního imunitního systému toho, kdo je potřebuje.

To znamená, že nově vypěstované buňky by mohly být použity k léčení nemocí jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, které jsou v současné době neléčitelné a lékaři pouze zmírňují utrpení nemocných. Buňky vypěstované přímo na těle pacienta by přitom imunitní systém neodmítal a to by dalo větší šanci na to, že léčba zabere.

„S touto technologii můžeme přeměnit kožní buňky na jakýkoliv element jakéhokoliv orgánu jedním dotekem. Proces trvá méně než sekundu, je neinvazivní a hned po zákroku můžete odejít,“ představil Sen. Můžeme jen doufat, že se novou technologii podaří co nejdříve představit pro praktické a široké využití. 

Související

Thomayerova nemocnice

V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání

V pražské Fakultní Thomayerově nemocnici otevřeli banku mozkových tkání, je jediná na východ od Mnichova. Bude uchovávat vzorky mozků pacientů s neurodegenerativními nemocemi, jako je Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova demence. Má jako instituce pomoci s jejich výzkumem a vývojem nových léků. U příležitosti otevření banky to řekl přednosta Neurologické kliniky nemocnice Robert Rusina.
Ilustrační foto

Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény - schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv, informoval ČTK Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV) v tiskové zprávě.

Více souvisejících

mozek čipy nanotechnologie léčba alzheimerova nemoc

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy