Nové odhalení o Neandrtálcích: Na Zemi jich žilo mnohem víc, než se dosud předpokládalo

Ačkoliv jsme si mohli myslet, že o neandrtálcích už víme vše, opak je pravdou. Tato předvěká forma člověka řazená buď do druhu Homo sapiens, nebo poddruhu Homo sapiens sapiens byla totiž na Zemi možná v mnohem větším počtu, než se doteď myslelo. Pravděpodobně se tu tito "lidé" pohybovali mnohem dříve, než se předpokládalo. 

Se zjištěními přišla nová vědecká studie, která se zaměřila na genetickou stránku neandrtálců, ale také tajemných Denisovanů (blízký druh neandrtálců) a lidí. Vědci tak chtěli zjistit, co tyto tři druhy spojuje. Zjistili, že navzdory nízké genetické rozmanitosti, z níž se usuzovalo, že žilo jen několik tisíců neandrtálců v lesích Eurasie, jich žilo mnohem více. Pravděpodobně žili v  mnoha malých fragmentovaných skupinkách.

Výzkum, který studuje neandrtálce v časovém rozmezí milionu let, zveřejnila Národní akademie věd (National Academy of Science).Původně předpokládaná rodová linie, která by zajistila přechod od neandrtálců a denisovanů k lidem, se ale rozdělila. Dojít k tomu mělo v době, kdy se Homo erectus (člověk vzpřímený) vydal z afrického kontinentu a dál migroval. 

Kdyby se to nestalo, neandrtálci by pravděpodobně nikdy nepřišli do Evropy, kde by dominovali. A kdyby se pak lidé vydali z Afriky do Evropy, zažili by úplně jinou krajinu a strukturu druhů, než jakou známe dnes. 

K rozdělení rodů neandrtálců a denisovanů pravděpodobně došlo mnohem dříve, než se myslelo. Mělo se tomu stát před 744 tisíci lety. Po tomto bodu se zdá, že jeden druh zůstal převážně v Evropě a na Blízkém východě (neandrtálci), zatímco denisované se odebrali do horských oblastí Sibiře.

Vědci jsou také schopni vysvětlit, proč se minulé odhady velikosti populace neandertálců tak mýlily. Naznačují, že sice žili v jednotkách tisíců, ale v rámci několika uzavřených skupinek. Dohromady tak na Zemi žily desetitisíce neandrtálců s téměř totožnou genovou výbavou. 

"Předpoklad je, že tyto malé, geograficky izolované skupiny tvořily jakési ostrůvky, které spolu někdy i spolupracovaly, ale přesuny z ostrova na ostrov byly náročné. Mívali tedy tendenci zůstat u svých obyvatel," uvádí Ryan Bohlender, jeden z autorů studie. Studie nám může pomoci v budoucímu pochopení jejich chování, kultury a identity.