Zvuky, které neexistují: Proč lidé slyší v hlavě hlasy?

Veliká část lidské populace někdy slyšela zvuky, které ve skutečnosti neexistují. A přesto by lidé mohli přísahat, že na ně někdo určitě volal. Co tyto halucinace způsobuje?

Lidské vnímání není dokonalé. Už optické iluze napovídají, že se mozek snadno nechá oklamat a zmást. Proč však někteří z lidí trpí zvukovými halucinacemi? Proč slyší hlasy ve svých vlastních hlavách a přísahali by, že jsou opravdové? Proč to tedy ostatní neslyší?

Psychiatr A. R. Powers z univerzity Yale a jeho kolegové se rozhodli najít odpověď. V nedávno publikované studii vysvětlují, proč jsou někteří lidé velmi ovlivnění jejich předpoklady a asociacemi, které si vytvořili na základě zkušeností. Proto mají větší sklon k halucinacím.

Užili Pavlovova reflexu, aby vyvolali zvukové halucinace. Pavlovovo učení probíhá tak, že se jeden stimul představí spolu s jiným, díky čemuž mezi nimi vznikne spojení a asociace. V originálním experimentu Pavlov trénoval psy, aby si zvuk zvonku spojili s časem krmení. Powers s kolegy používali vzor kostek a tón.

Výzkumníci pustili tón a ukázali vzor najednou, aby mezi stimuly pro oči a uši účastníka. Udělali to několikrát, přičemž intenzitu tónů upravovali, jak bylo potřeba. Někdy tón vůbec nezahráli a ukázali vzorec sám o sobě. V průběhu experimentu však mnozí účastníci tvrdili, že ten tón slyšeli. I když přitom žádný nebyl. Někteří tyto halucinace slyšeli více než jiní a také s větší intenzitou.

Před experimenty je výzkumníci rozdělili do čtyř skupin. Ve dvou byli lidé, kteří slýchají hlasy, diagnostikovaní schizofrenici a samozvaní sensibilové. V dalších dvou pak byli lidé, kteří hlasy neslýchají – zdraví jedinci a lidé s psychózami, které se neprojevují zvukovými halucinacemi.

Každý účastník měl před sebou tlačítka „Ano“ a „Ne“. Tlačítka měli zmáčknout v závislosti na tom, jestli tón slyšeli, nebo ne. Čím jistější si svým rozhodnutím, tím déle měli tlačítko mačkat.

Nikoho nepřekvapilo, že lidé, kteří si zvukové halucinace již zažili, neexistující tón slyšeli častěji. Neexistující tóny slyšeli až pětkrát více než ostatní, byli si také o 28 % jistější než ti, kteří v minulosti žádné zvukové halucinace neměli.

Podle IFL Science si vědci také všimli, že lidé s psychotickou nemocí – ať už šlo o schizofrenii či jinou psychózu – si tolik nevšimli, že se ke konci experimentu zvuky ozývaly méně často. To naznačuje, že si hůře uvědomovali změny v korelaci vzorce a zvuku.

Počítačový model mozku účastníků odhalil hodně. Ti, kteří zažívali halucinace, vyjevovali menší aktivitu mozečku. Ten je přitom zodpovědný za plánování a koordinaci budoucích aktivit. Protože toto vyžaduje schopnost uvědomovat si změny vnějšího světa a přizpůsobit se jim, souhlasí to s ostatními nálezy.

Související

Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda mozek halucinace sluch

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy