Kdo ovládne umělou inteligenci, ovládne svět. Bude tím vládcem Čína?

V červenci 2017 Čína ohlásila Plán rozvoje umělé inteligence nové generace. Jeho cílem je přeběhnutí všech zemí v oblasti vývoje umělé inteligence v roce 2030. Kroky vedoucímu k splnění ambiciózního záměru je výrazné navýšení dlouhodobých investic do výzkumu a vývoje AI, podpora spolupráce mezi soukromým a vládním technologickým sektorem, rozvoj vědeckých talentů a vytvoření opatření pro zabránění potenciálních rizik.

Čína věrná své tradici se nebojí vypůjčit myšlenky a programy od úspěšnějších sousedů, jmenovitě od plánů Obamovy vlády, od kterých převzala nejenom priority, ale i specifické politické detaily a doporučení. Obamova administrativa se snažila zvýšit podporu výzkumu a vývoje AI, protože každoroční federální financování výzkumu a vývoje v oblasti výpočetní techniky a matematiky je menší než polovina výdajů, které v této oblasti vykládá společnost Google.

Trumpova administrativa se vydala opačným směrem. Podle jejích návrhů by se měl snížil výzkum AI v National Science Foundation o 10% na pouhých 175 milionů dolarů. To je v ostrém protikladu s Čínou, která prokázala ochotu věnovat značné částky na technologii spojenou se strategickými národními zájmy. Například v roce 2014 ozhlásila čínská vláda investiční fond ve výši 1 bilionu čínských jüanů (150 miliard dolarů) na financování přeměny čínského polovodičového průmyslu na globální elektrárnu. Do roku 2017 již vláda poskytla třetinu této částky. Jde očekávat, že podobně bude jednat v případě výzkumu a vývoje AI.

Prorůstání soukromého a státního sektoru

Neochota současné americké administrativy věnovat větší částky do oblasti AI by mohla být chápána jako odůvodněná skutečností, že jsou to americké firmy, které samy investují do výzkumu a vývoje. Nicméně, tyto společnosti vyvíjejí AI pro vlastní účely a jsou jen málo ochotné zpřístupnit své výsledky pro potřeby vlády. Když společnost Google koupila DeepMind, pravděpodobně vedoucí světovou organizaci v oblasti výzkumu a vývoje AI, DeepMind si za podmínku aktivizace stanovila souhlas společnosti Google, aby její výzkum nebyl využíván pro účely vojenství a státního dohledu. Google ohlásil, že nebude přijímat žádné vojenské smlouvy a to je přitom je mnohem více ochoten spolupracovat s národní bezpečnostní komunitou než většina technologických společností.

Vzhledem k povaze čínské provázanosti soukromého a státního sektoru nepřekvapí, že čínské firmy jsou více než jejich americké protějšky se podílet na vytváření AI, která by zároveň byla užitečná pro vládu z vojenského hlediska. Čína založila svou  první národní laboratoř hlubokého učení (deep learning – termín označující schopnost strojů se učit bez nutnosti přímého řízení takové činnosti programem), pod vedením tzv. čínského Googlu, společnosti Baidu, spolupracující s univerzitou Čching-chua,  považovaná za „čínskou MIT (Massachusettský technologický institut, vrchní americká technologická univerzita)".

Celkově čínské technologické společnosti nejsou tak pozadu, jak předpokládá mnoho lidí na Západě. V letošním roce téměř všechny špičkové týmy v soutěži ImageNet Challenge, vlivné soutěže AI, pocházely z Číny. Baidu vyvinul vynikající software na rozpoznávání řeči rok před západními společnostmi a vytvořil velmi respektovanou tým zaměřený na vytvoření cloudové infrastruktury strojového učení.

Čínské společnosti se pokouší zajistit si vedoucí místo v technologickém výzkumu a vývoji posíláním svých čínských zaměstnanců do Silicon Valley a amerického personálu do čínských kampusů. Tato metoda ale zároveň posiluje i americké firmy, které najímají šikovné čínské výzkumníky. Polovina z deseti největších zaměstnavatelů talentu AI v Číně jsou americké firmy, včetně IBM, Intelu a Microsoftu, kteří se tak stávají nedílnou součástí vývoje čínského lidského kapitálu v AI. Tato čínsko-americká spolupráce může pomoci k lepšímu pochopení fungování AI a predikci všech možností a rizik, které umělá inteligence přináší.

Nejistá budoucnost

A toto porozumění je velmi nutné, protože plošné uvedení efektivní AI do pracovního procesu může mít nedozírné sociální aspekty. Zpráva Bílého domu z roku 2016 předpovídala, že vzestup AI v ekonomice by mohla způsobit, že třetina mužů ve věku od 25 do 54 let by nemusela vůbec pracovat. Taková míra nezaměstnanosti by byla vyšší než ta, kterou mělo Německo během Velké hospodářské krize, když se nacistická strana dostala k moci.

Čína si uvědomuje, že snížená poptávka po pracovní síle může mít významné sociální důsledky a prakticky i ohrozit stabilitu a přežití strany. Její Pán tedy obsahuje i výzvu k  regulaci AI z hlediska etiky a bezpečnosti a vytvoření vládních programů pro zmírněných ekonomické a sociální nestability vzniklé přesídlením pracovníků. Čínská vláda má zkušenosti z přechodu stovek miliónů pracovníků ze zemědělství k průmyslu, v případě AI zatím ale zůstává v oblasti plánování. Ve skutečnosti je jejím krátkodobým problémem nedostatek pracovních sil.

I když se jedná zatím jen o plány, Čína se věnuje AI více než USA. Současný ministr financí USA Steve Mnuchin uvedl, že otázky týkající se pracovní síly AI „nejsou ani na naší radarové obrazovce." Čína se paradoxně stala tím, kdo rozvíjí  Obamovy iniciativy. Budoucnost ukáže, zda USA nebudou rozhodnutí Trumpovy administrativy je opustit litovat.