Kdo ovládne umělou inteligenci, ovládne svět. Bude tím vládcem Čína?

Peking - Umělá inteligence (Artificial Intelligence- AI) je jedním z horkých témat dneška. Známý podnikatel Elon Musk varoval, že představuje větší nebezpečí než KLDR. Jeho slova nicméně neodradila vědce, aby se nesnažily v této oblasti udělat co největší pokrok. Existuje konsensus, že kdo bude vůdčím mozkem v oblasti výzkumu a aplikace umělé inteligence bude v podstatě vládcem zítřka. Není proto překvapení, že ambiciózní Čína začíná věnovat zvýšenou pozornost tomuto tématu – na rozdíl od USA, kde za Trumpova vedení zájem o tuto oblast stagnuje, referuje magazín Foreign Policy.

V červenci 2017 Čína ohlásila Plán rozvoje umělé inteligence nové generace. Jeho cílem je přeběhnutí všech zemí v oblasti vývoje umělé inteligence v roce 2030. Kroky vedoucímu k splnění ambiciózního záměru je výrazné navýšení dlouhodobých investic do výzkumu a vývoje AI, podpora spolupráce mezi soukromým a vládním technologickým sektorem, rozvoj vědeckých talentů a vytvoření opatření pro zabránění potenciálních rizik.

Čína věrná své tradici se nebojí vypůjčit myšlenky a programy od úspěšnějších sousedů, jmenovitě od plánů Obamovy vlády, od kterých převzala nejenom priority, ale i specifické politické detaily a doporučení. Obamova administrativa se snažila zvýšit podporu výzkumu a vývoje AI, protože každoroční federální financování výzkumu a vývoje v oblasti výpočetní techniky a matematiky je menší než polovina výdajů, které v této oblasti vykládá společnost Google.

Trumpova administrativa se vydala opačným směrem. Podle jejích návrhů by se měl snížil výzkum AI v National Science Foundation o 10% na pouhých 175 milionů dolarů. To je v ostrém protikladu s Čínou, která prokázala ochotu věnovat značné částky na technologii spojenou se strategickými národními zájmy. Například v roce 2014 ozhlásila čínská vláda investiční fond ve výši 1 bilionu čínských jüanů (150 miliard dolarů) na financování přeměny čínského polovodičového průmyslu na globální elektrárnu. Do roku 2017 již vláda poskytla třetinu této částky. Jde očekávat, že podobně bude jednat v případě výzkumu a vývoje AI.

Prorůstání soukromého a státního sektoru

Neochota současné americké administrativy věnovat větší částky do oblasti AI by mohla být chápána jako odůvodněná skutečností, že jsou to americké firmy, které samy investují do výzkumu a vývoje. Nicméně, tyto společnosti vyvíjejí AI pro vlastní účely a jsou jen málo ochotné zpřístupnit své výsledky pro potřeby vlády. Když společnost Google koupila DeepMind, pravděpodobně vedoucí světovou organizaci v oblasti výzkumu a vývoje AI, DeepMind si za podmínku aktivizace stanovila souhlas společnosti Google, aby její výzkum nebyl využíván pro účely vojenství a státního dohledu. Google ohlásil, že nebude přijímat žádné vojenské smlouvy a to je přitom je mnohem více ochoten spolupracovat s národní bezpečnostní komunitou než většina technologických společností.

Vzhledem k povaze čínské provázanosti soukromého a státního sektoru nepřekvapí, že čínské firmy jsou více než jejich americké protějšky se podílet na vytváření AI, která by zároveň byla užitečná pro vládu z vojenského hlediska. Čína založila svou  první národní laboratoř hlubokého učení (deep learning – termín označující schopnost strojů se učit bez nutnosti přímého řízení takové činnosti programem), pod vedením tzv. čínského Googlu, společnosti Baidu, spolupracující s univerzitou Čching-chua,  považovaná za „čínskou MIT (Massachusettský technologický institut, vrchní americká technologická univerzita)".

Celkově čínské technologické společnosti nejsou tak pozadu, jak předpokládá mnoho lidí na Západě. V letošním roce téměř všechny špičkové týmy v soutěži ImageNet Challenge, vlivné soutěže AI, pocházely z Číny. Baidu vyvinul vynikající software na rozpoznávání řeči rok před západními společnostmi a vytvořil velmi respektovanou tým zaměřený na vytvoření cloudové infrastruktury strojového učení.

Čínské společnosti se pokouší zajistit si vedoucí místo v technologickém výzkumu a vývoji posíláním svých čínských zaměstnanců do Silicon Valley a amerického personálu do čínských kampusů. Tato metoda ale zároveň posiluje i americké firmy, které najímají šikovné čínské výzkumníky. Polovina z deseti největších zaměstnavatelů talentu AI v Číně jsou americké firmy, včetně IBM, Intelu a Microsoftu, kteří se tak stávají nedílnou součástí vývoje čínského lidského kapitálu v AI. Tato čínsko-americká spolupráce může pomoci k lepšímu pochopení fungování AI a predikci všech možností a rizik, které umělá inteligence přináší.

Nejistá budoucnost

A toto porozumění je velmi nutné, protože plošné uvedení efektivní AI do pracovního procesu může mít nedozírné sociální aspekty. Zpráva Bílého domu z roku 2016 předpovídala, že vzestup AI v ekonomice by mohla způsobit, že třetina mužů ve věku od 25 do 54 let by nemusela vůbec pracovat. Taková míra nezaměstnanosti by byla vyšší než ta, kterou mělo Německo během Velké hospodářské krize, když se nacistická strana dostala k moci.

Čína si uvědomuje, že snížená poptávka po pracovní síle může mít významné sociální důsledky a prakticky i ohrozit stabilitu a přežití strany. Její Pán tedy obsahuje i výzvu k  regulaci AI z hlediska etiky a bezpečnosti a vytvoření vládních programů pro zmírněných ekonomické a sociální nestability vzniklé přesídlením pracovníků. Čínská vláda má zkušenosti z přechodu stovek miliónů pracovníků ze zemědělství k průmyslu, v případě AI zatím ale zůstává v oblasti plánování. Ve skutečnosti je jejím krátkodobým problémem nedostatek pracovních sil.

I když se jedná zatím jen o plány, Čína se věnuje AI více než USA. Současný ministr financí USA Steve Mnuchin uvedl, že otázky týkající se pracovní síly AI „nejsou ani na naší radarové obrazovce." Čína se paradoxně stala tím, kdo rozvíjí  Obamovy iniciativy. Budoucnost ukáže, zda USA nebudou rozhodnutí Trumpovy administrativy je opustit litovat.

Související

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

Více souvisejících

Čína umělá inteligence (AI)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 29 minutami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 6 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 7 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 9 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy