Benjamin Franklin si jednoho rána zapsal do svého deníku: „Je příjemné, když může starý muž ulehnout do postele druhého září a nemuset se probudit až čtrnáctého.“ Stalo se to v roce 1752, kdy Anglie zavedla gregoriánský kalendář, 170 let po jeho uvedení papežem Řehořem XIII. Spojené království při opuštění juliánského kalendáře přišlo o téměř dva týdny času.
Současný kalendář, jenž byl zaveden v roce 1582, se snaží vyřešit nedostatky svého předchůdce, juliánského kalendáře. Tento kalendář, pojmenovaný po Juliu Caesarovi, zrušil používání lunárního roku a odstranil tříměsíční rozdíl mezi astronomickou a kalendářní rovnodenností, uvádí ve svém článku pro stratfor.com Phillip Orchard. Juliánský kalendář se rozšířil po celé římské říši a po jejím zániku postupoval společně s křesťanstvím. Ačkoliv se liší pouze o 11 minut od skutečné doby, za kterou planeta Země oběhne okolo Slunce, postupně se začal opět vyvářet rozdíl mezi astronomickým a kalendářním rokem.
Pro katolickou církev představoval juliánský kalendář riziko, že Velikonoce, tradičně spojené s jarní rovnodenností, by se nakonec mohly ocitnout v jiném ročním období. Vyřazením deseti dnů a úpravou počtu přestupných let se gregoriánský kalendář velmi přiblížil skutečné délce jednoho astronomického roku, jež odpovídá asi 365,24 dnům. Ročně tak nabírá pouze 26 sekundové zpoždění, tj. jeden celý den za 3323 let.
Největší význam nového systému nepředstavovaly ani tak zaváděné změny, jako jeho role v nastupující éře globalizace. V předchozích stoletích bylo po celém světě využíváno mnoho vzájemně neslučitelných kalendářů, z nichž každý sloužil místním účelům. Mayský kalendář by se jen těžko přizpůsoboval čínským, egyptským či řeckým potřebám. Vedle papežova dalekosáhlého vlivu usnadnil rozšíření nového kalendáře vznik a rozvoj obchodních spojení v 15. a 16. století.
Řecko ho zavedlo až po první světové válce
Zavádění gregoriánského kalendáře muselo často čelit odporu. Řehoř XIII. neměl žádnou moc k prosazení nového systému mino papežský stát ve střední Itálii. Jeho přijetí bylo proto nerovné, pomalé a vyžadovalo souhlas vlád jednotlivých států.
Přestože Portugalsko a Španělsko, tradičně katolické země, nový kalendář rychle přijaly, řada pravoslavných a protestantských států ho považovala za pokus o rozšíření papežské moci. Anglie a Německo se mu bránily až do 18. století, a nakonec ho přijaly za účelem zjednodušení mezinárodního obchodu. Rusko zavedlo gregoriánský kalendář až v roce 1918, tj. po revoluci v roce 1917, nicméně ruská pravoslavná církev se stále řídí tím juliánským. Řecko, poslední evropský stát přijavší gregoriánský kalendář, ho zavedlo v roce 1923.
Zavedení nového systému nebylo vždycky hladké a mnohdy vyvolalo bouři chaosu a nevole. Internetové stránky history.com uvádí, že Angličané na jeho zavedení v noci z druhého na 14. září 1752 reagovali nesouhlasně. V londýnských ulicích vypukly násilné nepokoje s požadavkem, aby jim „vláda vrátila 11 dní“.
Opustíme jednou i gregoriánský kalendář?
Změna kalendáře je možná a v historii k ní docházelo náhodně. Pokud by se nějaká světová velmoc s globálním vlivem rozhodla vést takový proces, další státy by se mohly přidat. Nemuselo by přitom jít o revoluční, ale postupnou změnu.
Nicméně celá řada proměnných může proti změně kalendáře vyvolat odpor. Pokud by jeho přínos byl nerovnoměrný a některé země by jím byly znevýhodněny, všechny naděje na celosvětovou dohodu by rázem pohasly.
Přežije gregoriánský kalendář? „Současná geopolitická reality naznačuje, že reforma kalendáře by neproběhla ani rychle, ani snadno. Z historie ovšem víme, že změna je možná, a to především v době geopolitické transformace a převratů,“ domnívá se Phillip Orchard.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
Aktuálně se děje
před 54 minutami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 1 hodinou
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 2 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 3 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 3 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 4 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 5 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 5 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 5 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 5 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 5 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 6 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 6 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 6 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 7 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 7 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 8 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 8 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 9 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 9 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák