Evropané přišli o deset dní. Gregoriánský kalendář způsobil nevídaný chaos

Benjamin Franklin si jednoho rána zapsal do svého deníku: „Je příjemné, když může starý muž ulehnout do postele druhého září a nemuset se probudit až čtrnáctého.“ Stalo se to v roce 1752, kdy Anglie zavedla gregoriánský kalendář, 170 let po jeho uvedení papežem Řehořem XIII. Spojené království při opuštění juliánského kalendáře přišlo o téměř dva týdny času.

Současný kalendář, jenž byl zaveden v roce 1582, se snaží vyřešit nedostatky svého předchůdce, juliánského kalendáře. Tento kalendář, pojmenovaný po Juliu Caesarovi, zrušil používání lunárního roku a odstranil tříměsíční rozdíl mezi astronomickou a kalendářní rovnodenností, uvádí ve svém článku pro stratfor.com Phillip Orchard. Juliánský kalendář se rozšířil po celé římské říši a po jejím zániku postupoval společně s křesťanstvím. Ačkoliv se liší pouze o 11 minut od skutečné doby, za kterou planeta Země oběhne okolo Slunce, postupně se začal opět vyvářet rozdíl mezi astronomickým a kalendářním rokem.  

Pro katolickou církev představoval juliánský kalendář riziko, že Velikonoce, tradičně spojené s jarní rovnodenností, by se nakonec mohly ocitnout v jiném ročním období. Vyřazením deseti dnů a úpravou počtu přestupných let se gregoriánský kalendář velmi přiblížil skutečné délce jednoho astronomického roku, jež odpovídá asi 365,24 dnům. Ročně tak nabírá pouze 26 sekundové zpoždění, tj. jeden celý den za 3323 let.

Největší význam nového systému nepředstavovaly ani tak zaváděné změny, jako jeho role v nastupující éře globalizace. V předchozích stoletích bylo po celém světě využíváno mnoho vzájemně neslučitelných kalendářů, z nichž každý sloužil místním účelům. Mayský kalendář by se jen těžko přizpůsoboval čínským, egyptským či řeckým potřebám. Vedle papežova dalekosáhlého vlivu usnadnil rozšíření nového kalendáře vznik a rozvoj obchodních spojení v 15. a 16. století.  

Řecko ho zavedlo až po první světové válce

Zavádění gregoriánského kalendáře muselo často čelit odporu. Řehoř XIII. neměl žádnou moc k prosazení nového systému mino papežský stát ve střední Itálii. Jeho přijetí bylo proto nerovné, pomalé a vyžadovalo souhlas vlád jednotlivých států.

Přestože Portugalsko a Španělsko, tradičně katolické země, nový kalendář rychle přijaly, řada pravoslavných a protestantských států ho považovala za pokus o rozšíření papežské moci. Anglie a Německo se mu bránily až do 18. století, a nakonec ho přijaly za účelem zjednodušení mezinárodního obchodu. Rusko zavedlo gregoriánský kalendář až v roce 1918, tj. po revoluci v roce 1917, nicméně ruská pravoslavná církev se stále řídí tím juliánským. Řecko, poslední evropský stát přijavší gregoriánský kalendář, ho zavedlo v roce 1923.

Zavedení nového systému nebylo vždycky hladké a mnohdy vyvolalo bouři chaosu a nevole. Internetové stránky history.com uvádí, že Angličané na jeho zavedení v noci z druhého na 14. září 1752 reagovali nesouhlasně. V londýnských ulicích vypukly násilné nepokoje s požadavkem, aby jim „vláda vrátila 11 dní“.

Opustíme jednou i gregoriánský kalendář?

Změna kalendáře je možná a v historii k ní docházelo náhodně. Pokud by se nějaká světová velmoc s globálním vlivem rozhodla vést takový proces, další státy by se mohly přidat. Nemuselo by přitom jít o revoluční, ale postupnou změnu.

Nicméně celá řada proměnných může proti změně kalendáře vyvolat odpor. Pokud by jeho přínos byl nerovnoměrný a některé země by jím byly znevýhodněny, všechny naděje na celosvětovou dohodu by rázem pohasly.  

Přežije gregoriánský kalendář? „Současná geopolitická reality naznačuje, že reforma kalendáře by neproběhla ani rychle, ani snadno. Z historie ovšem víme, že změna je možná, a to především v době geopolitické transformace a převratů,“ domnívá se Phillip Orchard.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie Kalendář

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy