Cesta na Mars je jistá sebevražda? Nový problém může zkomplikovat kolonizaci vesmíru

Lidi chce na Mars vyslat nejenom americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), ale také Číňané a Rusové. Mezitím se zakladatel společnosti SpaceX, Elon Musk, snaží snížit náklady na vesmírnou loď tak, aby co nejdříve mohla vzniknout na Marsu stálá kolonie čítající asi 1 milion lidí. Společnost v zájmu ušetření nákladů poněkud zmenší původně zamýšlenou velikost nové nosné rakety vyvíjené pro lety k rudé planetě. Stavba by podle Muska měla začít už v první polovině příštího roku.

Nová studie radiační expozice provedená na myších však ukázala, že cesta na Mars může být pro člověka mnohem nebezpečnější, než se kdy očekávalo. Klíčovým problémem je kosmické záření. Kosmické paprsky jsou vysoce energetické atomové a subatomové částice, které jsou vysílány z explodujících hvězd, černých děr a dalších silných zdrojů v prostoru.

Paprsky mohou poškodit DNA, zvýšit riziko vzniku rakoviny, vést ke zhoršení zraku a šedému zákalu, způsobit poškození nervového systému a způsobit problémy s cirkulací krve. Zdraví astronautů ale mohou ovlivnit i mnoha jinými způsoby, uvádí server Business Insider.

Vědci vědí, že astronauti by byli vystaveni mnohem vyššímu záření než ti z nás, kteří zůstávají na Zemi, protože atmosféra naší planety absorbuje hodně takové škodlivé energie. Zemské magnetické pole také odvádí mnoho radiačního záření, které pomáhá chránit astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – která je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 km.

Výletníci na Mars však budou vystaveni přímému kosmickému záření, tato planeta již navíc před miliardami let ztratila své kosmické pole, které by lidi alespoň nějakým způsobem chránilo. Vědci Frank Cucinotta a jeho kolega Eliedonna Cacao z University of Nevada Las Vegas zkoumali tento problém přezkoumáním výsledků čtyř předchozích studií nádorů u myší.

Kromě toho, že hledali účinky přímého zásahu kosmického záření na buňky, také zkoumali, jakou roli by mohly sehrát sekundární nebo „necílené účinky". Zjistili, že riziko rakoviny v hlubokém vesmíru (alespoň u myší), je asi dvakrát vyšší, než uváděly předchozí odhady.

Vědci se domnívají, že toto zvýšené riziko rakoviny spočívá v tom, jak se poškozená DNA šíří po celém těle. Když je buňka zasažena kosmickým paprskem, neznamená to, že se změní jen ona. Může také vydávat chemické signály dalším buňkám, které by mohly způsobit, že blízké zdravé buňky se také změní v rakovinu. Předchozí modely ale tento dominový efekt nezaznamenaly. Ještě více znepokojivé je, že typ záření, který způsobil účinek, byl „jen mírně snížen radiačním stíněním", napsali Cucinotta a Cacao ve své studii.

Kosmické agentury a soukromé společnosti se aktivně snaží zmírnit účinky vesmírné záření. Izraelský start-up vyvíjí tělovou vestu navrženou tak, aby absorbovala více záření, a jeden vědec z NASA nedávno představil myšlenku nasazení satelitu, který by sloužil jako umělý magnetický štít k odvrácení škodlivého záření kolem Marsu .

A jak vědci poznamenali ve své studii, existují „významné rozdíly" mezi mírou rakoviny myší a tou, která je pozorována u lidí. „Tyto rozdíly by mohly omezit použitelnost předpovědí popsaných v tomto dokumentu," připouští vědci. Dodávají ale, že právě tato mezera v znalostech je důvodem, proč by budoucí průzkumníci hlubokých vesmírů a příslušné agentury měly být opatrné.