Brno - Nobelovu cenu za chemii ve středu získali tři vědci za kryoelektronovou mikroskopii. Tato metoda není v Česku neznámá, používá se a dále rozvíjí v brněnských vědeckých pracovištích a firmách.
Přístroje mají k dispozici vědci v institutu CEITEC, vlastní modely vyrábí brněnské centrum podniku Thermo Fisher Scientific. Shodou okolností firma nedávno představila na konferenci v St. Louis ve Spojených státech nový model.
Elektronové přístroje mají vyšší rozlišení než mikroskopy využívající světlo. V živých vědách ale byly dosud jen omezeně použitelné. Vakuum v přístroji, nutné pro průchod fokusovaného elektronového paprsku, v případě živých vzorků obrazně řečeno udělá z kuličky hroznového vína rozinku. Biologické vzorky se navíc mohou při delší expozici "uvařit". Ztratí tak původní strukturu a vlastnosti.
Kryoelektronová metoda umožňuje vzorky v roztoku velmi rychle zmrazit na teplotu kapalného dusíku kolem minus 200 stupňů Celsia. "Voda v roztoku i vzorku nestačí vytvořit krystaly, a tak je biologický vzorek zachován v amorfním ledu, který připomíná svými vlastnostmi sklo. Biologické struktury jsou zachovány blízko svému přirozenému stavu a lze tak přesněji určit jejich strukturu a funkci v živých organismech," popsal Daniel Němeček, aplikační inženýr Thermo Fisher Scientific. Nedávné technologické pokroky umožnily dosáhnout atomového rozlišení.
V brněnském centru Thermo Fisher Scientific se aktuálně vyrábí model Talos Arctica a nově Glacios, první kryoelektronový mikroskop vyvinutý v brněnském týmu.
V brněnském institutu CEITEC sídlí vědecké pracoviště vybavené kryoelektronovými přístroji, které kromě vlastního výzkumu zpracovává také vzorky zaslané vědci z jiných částí Evropy. "Jsme nejlépe vybavené pracoviště pro kryoelektronovou mikroskopii v České republice a myslím, že i ve střední Evropě," řekl ve středu ČTK zástupce ředitele CEITEC Karel Říha.
Související
Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
nobelova cena , Vědci , Brno , VÚT v Brně , CEITEC (institut) , chemie
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák