Největší počet sebevražd se odehraje v Japonsku. A vědci nyní zjistili proč

Japonci jsou považováni na nesmírně inteligentní, vyspělý, pracovitý a bohatý národ. Ač žijí v ostrovní izolaci, jejich technologie v mnoha ohledech dalece překonávají ty, které známe u nás ve středí Evropě. Přesto ani to je nečiní šťastnými a velmi často si sahají na život.

Podle statistik páchají nejvíce sebevraždu muži. Prototypem japonského sebevraha je izolovaný starý člověk, který má nedostatek finančních prostředků. „Izolace je hlavní příčinou deprese i sebevraždy.", řekl pro BBC Wataru Nišida, psycholog z tokijské Temple Univerzity.

Ačkoliv ve statistikách o počtu sebevražd mezi vyspělými zeměmi poráží Japonsko Jižní Korea, podle Nišidy, si v Japonsku ve skutečnosti sáhne na život mnohem více lidí, než je evidováno. Mnoho osamocených úmrtí starých lidí, s velkou pravděpodobností sebevražd, totiž nebývá vyšetřováno.

Nejsou to ovšem pouze staří lidé, kteří v Japonsku páchají sebevraždy, další významnou skupinou jsou mladí svobodní muži mezi 20 až 44 lety. Tito lidé jen zřídkakdy vyhledají ve svých psychických problémech odbornou pomoc.

Mnoho lidí se pak v Japonsku uchyluje k tzv. "čestné sebevraždě", kterou má v sobě ostatně japonská kultura poměrně silně historicky zakořeněnou (např. samurajská praxe páchání "seppuku" či "kamikaze" mladých pilotů během druhé světové války).

Důležitým faktorem je také fakt, že Japonsko není křesťanskou zemí a na sebevraždu není pohlíženo jako na hřích, ale mnohdy jako na prostředek, jímž se jedinec chopí zodpovědnosti za svůj vlastní život.

Proč ale tolik Japonců ukončuje svůj život dobrovolně? Ke zvýšení sebevražd došlo v období asijské finanční krize v roce 1998 a následně o deset let později během světové finanční krize. Svou roli hrají také nové technologie a nedostatek stabilních pracovních míst. 

Podle psychologa je totiž právě technologický pokrok dvousečná zbraň. Japonci jsou zvyklí pracovat i mnoho hodin přesčas a práci doslova žijí. Roboti ale některé jejich profese nahrazují, s čímž se lidé nedokáží vypořádat. 

Ve stresu jsou ale i ti, kteří práci mají. Neúměrný tlak ze strany vedení řady společností dostává zaměstnance do situace, v níž nevidí jiné východisko. Mnohdy proto páchají sebevraždu například skokem z mrakodrapu své firmy.

Je zde ale i řada dalších faktorů. Ačkoliv jsou mladí lidé obvykle velmi vzdělaní, chybí jim schopnost pracovat s vlastními emocemi. To je ostatně dalším důvodem, který vede k sebevraždám. Lidé nedokáží vyjádřit své pocity, utápějí se sami v sobě a ačkoliv jsou zvyklí se občas bavit, nedokáží se poděli o své problémy. Tím se zabíjí zevnitř, což často vede až k dobrovolnému ukončení života.

Mnohé sebevraždy jsou podle vládních odborníků spojeny se zemětřesením a dalšími přírodními katastrofami, které Japonsko postihly. Lidé při nich přijdou o majetek, ekonomickou stabilitu a zázemí. Ztratí tím pádem smysl života a místo jeho opětovného budování se rozhodnou život ukončit.

Japonská kultura je od té naší velmi odlišná a jen těžko lze pochopit, pod jakým tlakem tamní lidé žijí. Ken Joseph z organizace Japan Helpline, která pomáhá lidem v nouzi, pro BBC uvedl, že na vině je také systém pojištění. V případě katastrof totiž nemají mnohdy z čeho případné škody na majetku zaplatit, a tak se lidé raději zabijí, než aby žili zbytek života v naprosté nouzi.