Proč někteří lidé zvažují sebevraždu? Podle vědců mají jinak vyvinutý mozek

Mnoho lidí občas zažívá podzimní splíny, ale jiní se tak cítí po celý rok. Psychiatři z univerzity v Manchestru nyní přišli na to, že existuje spojitost mezi sebevražednými myšlenkami a neurofilamentou u pacientů s depresivní poruchou. Pomocí PET skenů dokázali zjistit zvýšené hladiny mikrogliální aktivity (indikace na mozkový zánět) u nemocných lidí.

Neurofilamenta jsou vláknitá bílkoviná struktura v cytoplazmě neuroů a podle vědců může jejich zvýšený výskyt způsobovat sklony k sebevražedným myšlenkám a chováním. Výzkum tak podpořil předchozí zjištění, že mozek sebevrahů funguje jinak, v minulosti se však nevědělo, v čem přesně se nachází tato odlišnost.

Studie je výjimečná v tom, že na místo aby se soustředila na výzkům mozků již zesnulých sebevrahů, poprvé se zabývá rozborem ještě živých pacientů s nebezpečnými sklony. Sophie Holmes, spoluautorka publikace, a její a kolegové analyzovali hladiny translokátorového proteinu (TSPO) u čtrnácti pacientů, kteří byli diagnostikováni s mírnou až těžkou depresí, ale neužívali antidepresiva. Vyšší hladiny proteinu jsou příznakem, že mikroglie je aktivní - k tomu by nemělo docházet, pokud je pacient zdravý.

Výsledky pak byly porovnány s testy u zdravých lidí a odlišnost hladiny neurofilamentů byla jasně prokazatelná. Nejzávažnější zánět mozku se vyskytoval v přední cingulární kůře. Je to ta část mozku, která pomáhá regulovat náladu. Abnormální aktivita v menším množství byla zaznamenána také v oblastech zodpovědných za emoce, paměť a plánování.

Podle odborníka Johna Krystala jsou poznatky významné v tom, že konečně dokazují vliv neurobiologie na psychiku lidí. Také to přináší naděje, že by protizánětlivé léky dokázaly spolehlivěji léčit deprese. Podle autorů tak právě psychiatrie učinila důležitý objev, protože současná antidepresiva se zaměřují na jiné oblasti.