
První světová válka často vyvolává představu strašlivé krvavé lázně a bojů v zákopech. Samozřejmě to tak bylo, ale věděli jste, kolik britských dopisů bylo doručeno na frontu? A proč v první linii nikdy nestáli generálové?
Britský server BBC dal dohromady 10 překvapivých, ale pravdivých faktů o 1. světové válce, které jste zřejmě neznali.
1. Výbuch na bojišti ve Francii byl slyšen v Londýně
Zatímco v blátě a příkopech zuřila válka, velmi odlišná válka zároveň probíhala pod nohama vojáků. Skupina horníků působících v naprostém utajení kopala tunely až 30 metrů pod zemí, kde pod nepřátelskými zákopy umisťovali a odpalovali miny. Největšího úspěchu dosáhli v Messines Ridge v Belgii, kde současně v 19 podzemních tunelech vybuchlo více než 400 kilogramů výbušnin. Velká část německé přední linii byla zničena, a exploze byla slyšet až v Londýně.
2. Novináři čelili hrozbě popravy
Několik novinářů riskovalo své životy, aby informovalo o realitě války. Jak se na začátku války vláda snažila kontrolovat tok informací z první linie, měli tam novináři zakázaný přístup. Podávání zpráv o konfliktu podle názoru ministerstva války pomáhalo nepříteli. Pokud byli chyceni, čelili trestu smrti.
3. Na frontu bylo každý týden doručeno 12 milionů dopisů
Je to možná s podivem, ale trvalo jen dva dny, než byl dopis z Británie doručen na frontu ve Francii. Cesta začala v třídícím depu v Regent Parku, pak byly odeslány do zákopů. Do konce války byly doručeny dvě miliardy dopisů a 114 milionů balíků.
4. Práce pro válečné účely některým ženám obarvila kůži nažluto
Když britští muži odešli bojovat do války, více než milion žen musel zaujmout jejich místo v pracovním procesu. Pracovaly dlouhé hodiny, často ve špatných podmínkách a s nebezpečnými chemickými látkami. Ženám, které pracovaly s TNT se říkalo kanárci, protože kvůli tomu trpěly toxickou žloutenkou a jejich kůže zežloutla.
5. 1. světová válka přispěla k rozvoji plastické chirurgie
Šrapnely byly ve válce příčinou mnoha obličejových úrazů. A na rozdíl od rány způsobených kulkami mohly pokroucené kovové střepy snadno rozpárat celý obličej. Chirurg Harold Gillies tak na sebe vzal úkol pomoci obětem a propagoval rané techniky rekonstrukce obličeje.
6. Nejmladší britskému vojákovi bylo 12 let
Sidneymu Lewisovi bylo pouhých 12 let, když lhal o svém věku a během první světové války vstoupil do armády. Byl jedním z tisíců dychtivých nezletilých chlapců, kteří bojovali po boku svých dospělých protějšků v přední linii. Někteří byli motivováni vlastenectvím, ale pro ostatní to byl spíše únik ze jejich bezútěšných životů.
7. 1. světová válka málem způsobila zhroucení finančního systému v Británii
Na přelomu 20. století byla Británie ekonomická velmoc, ale první globální válka na světě stála víc než předchozí boje. Například náklady na střely vypálené během 24 hodin v září 1918 představovaly téměř čtyři miliony liber.
8. Během války vznikly krevní banky
Britská armáda začala s rutinním používáním krevní transfuze při léčbě zraněných vojáků. Krev byla přenesena přímo z jedné osoby na druhou. Americký armádní lékař, kapitán Oswald Robertson, založil první krevní banku na západní frontě v roce 1917. Krev byla udržována na ledu po dobu 28 dní a poté transportována do míst, kde to bylo nejvíce potřeba.
8. Lodě byly v rámci kamufláže barveny výraznými barvami
Bylo velmi důležité chránit obchodní lodě přepravující výživu a vojenské zásoby na frontu před nepřátelskými torpédy. Norman Wilkinson, umělec a dobrovolník královského námořnictva přišel s myšlenkou malovat na lodě výrazné tvary v kontrastních barvách. Šlo o úplný opak normálního maskování, byla to oslňovací kamufláž, která měla měla zmást nepřítele, spíše než by skrývala lodě.
10. Generálové měli zakázáno jít do první řady
Stereotypem je, že obyčejní vojáci z 1. světové války byli lvi vedení osly - neschopnými generály, kteří si odseděli válku v pohodlí, zatímco tisíce vojáků zbytečně umíraly. Ve skutečnosti mnoho generálů chtělo být blíže k boji, ale měli to zakázáno, protože by je někdo mohl zabít. Velitelé byli příliš významní a měli zkušenosti, takže by jejich ztráta byla velmi nebezpečná.
Související

Čtrnáctý papež Lev. Čím se zapsali do historie jeho stejnojmenní předchůdci?

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy
Aktuálně se děje
před 26 minutami

Horskou vesničku ve Švýcarsku pohřbil masivní sesuv půdy. Jeden člověk se pohřešuje
před 30 minutami

Černé moře Rusům nenechá. EU začala jednat, spouští novou vojenskou strategii
před 1 hodinou

Putinovi dává ještě dva týdny na rozmyšlenou. Trump naznačil, co bude pak
před 2 hodinami

První letní předpověď počasí. Víkend potěší milovníky tepla
před 3 hodinami

Donald Trump narazil: Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil jeho cla na světový obchod
před 3 hodinami

Elon Musk opouští Donalda Trumpa. Po čtyřech měsících končí ve vládní iniciativě DOGE
před 9 hodinami

Nezapomenutelný moment: Ewa Farna si zazpívala s Dua Lipou
včera

Prahu čekají víkendové výluky. Tramvaje nahradí metro a dočasně změní trasy
včera

Podvodů na WhatsAppu přibývá. Policisté upozornili na další praktiku
včera

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok
včera

Rusko navrhuje Ukrajině další kolo rozhovorů. Lavrov prozradil detaily
včera

Do čela ČT chce nejméně pět kandidátů. Čtyři prostředí televize dobře znají
včera

Ženu nabádaly hlasy k útoku v obchodním centru. Policie včas zakročila
včera

Záhada jarního počasí. Meteorologové prozradili, zdali je opravdu chladné
včera

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu
včera

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi
včera

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?
včera

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi
včera

Německo se tvrdě opřelo do Izraele. Netanjahu si už musí uvědomit, že dělá něco vážně špatně
včera
Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci
Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Zdroj: Libor Novák