První světová válka jinak: Bitva ve Francii byla slyšet až v Londýně, vznikly krevní banky i plastika

První světová válka často vyvolává představu strašlivé krvavé lázně a bojů v zákopech. Samozřejmě to tak bylo, ale věděli jste, kolik britských dopisů bylo doručeno na frontu? A proč v první linii nikdy nestáli generálové?

Britský server BBC dal dohromady 10 překvapivých, ale pravdivých faktů o 1. světové válce, které jste zřejmě neznali.

1. Výbuch na bojišti ve Francii byl slyšen v Londýně

Zatímco v blátě a příkopech zuřila válka, velmi odlišná válka zároveň probíhala pod nohama vojáků. Skupina horníků působících v naprostém utajení kopala tunely až 30 metrů pod zemí, kde pod nepřátelskými zákopy umisťovali a odpalovali miny. Největšího úspěchu dosáhli v Messines Ridge v Belgii, kde současně v 19 podzemních tunelech vybuchlo více než 400 kilogramů výbušnin. Velká část německé přední linii byla zničena, a exploze byla slyšet až v Londýně.

2. Novináři čelili hrozbě popravy

Několik novinářů riskovalo své životy, aby informovalo o realitě války. Jak se na začátku války vláda snažila kontrolovat tok informací z první linie, měli tam novináři zakázaný přístup. Podávání zpráv o konfliktu podle názoru ministerstva války pomáhalo nepříteli. Pokud byli chyceni, čelili trestu smrti.

3. Na frontu bylo každý týden doručeno 12 milionů dopisů

Je to možná s podivem, ale trvalo jen dva dny, než byl dopis z Británie doručen na frontu ve Francii. Cesta začala v třídícím depu v Regent Parku, pak byly odeslány do zákopů. Do konce války byly doručeny dvě miliardy dopisů a 114 milionů balíků.

4. Práce pro válečné účely některým ženám obarvila kůži nažluto

Když britští muži odešli bojovat do války, více než milion žen musel zaujmout jejich místo v pracovním procesu. Pracovaly dlouhé hodiny, často ve špatných podmínkách a s nebezpečnými chemickými látkami. Ženám, které pracovaly s TNT se říkalo kanárci, protože kvůli tomu trpěly toxickou žloutenkou a jejich kůže zežloutla.

5. 1. světová válka přispěla k rozvoji plastické chirurgie

Šrapnely byly ve válce příčinou mnoha obličejových úrazů. A na rozdíl od rány způsobených kulkami mohly pokroucené kovové střepy snadno rozpárat celý obličej. Chirurg Harold Gillies tak na sebe vzal úkol pomoci obětem a propagoval rané techniky rekonstrukce obličeje.

6. Nejmladší britskému vojákovi bylo 12 let

Sidneymu Lewisovi bylo pouhých 12 let, když lhal o svém věku a během první světové války vstoupil do armády. Byl jedním z tisíců dychtivých nezletilých chlapců, kteří bojovali po boku svých dospělých protějšků v přední linii. Někteří byli motivováni vlastenectvím, ale pro ostatní to byl spíše únik ze jejich bezútěšných životů.

7. 1. světová válka málem způsobila zhroucení finančního systému v Británii

Na přelomu 20. století byla Británie ekonomická velmoc, ale první globální válka na světě stála víc než předchozí boje. Například náklady na střely vypálené během 24 hodin v září 1918 představovaly téměř čtyři miliony liber.

8. Během války vznikly krevní banky

Britská armáda začala s rutinním používáním krevní transfuze při léčbě zraněných vojáků. Krev byla přenesena přímo z jedné osoby na druhou. Americký armádní lékař, kapitán Oswald Robertson, založil první krevní banku na západní frontě v roce 1917. Krev byla udržována na ledu po dobu 28 dní a poté transportována do míst, kde to bylo nejvíce potřeba.

8. Lodě byly v rámci kamufláže barveny výraznými barvami

Bylo velmi důležité chránit obchodní lodě přepravující výživu a vojenské zásoby na frontu před nepřátelskými torpédy. Norman Wilkinson, umělec a dobrovolník královského námořnictva přišel s myšlenkou malovat na lodě výrazné tvary v kontrastních barvách. Šlo o úplný opak normálního maskování, byla to oslňovací kamufláž, která měla měla zmást nepřítele, spíše než by skrývala lodě.

10. Generálové měli zakázáno jít do první řady

Stereotypem je, že obyčejní vojáci z 1. světové války byli lvi vedení osly - neschopnými generály, kteří si odseděli válku v pohodlí, zatímco tisíce vojáků zbytečně umíraly. Ve skutečnosti mnoho generálů chtělo být blíže k boji, ale měli to zakázáno, protože by je někdo mohl zabít. Velitelé byli příliš významní a měli zkušenosti, takže by jejich ztráta byla velmi nebezpečná.

Související

Donald Trump Komentář

Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva

Donald Trump verbálně zaútočil na americké spojence, kteří odmítli jeho apely, aby se dodatečně zapojili do Spojenými státy a Izraelem rozpoutané války proti Íránu. Členové NATO podle šéfa Bílého domu pouze požívají amerických bezpečnostních garancí, avšak „v případě nouze“ pro svého patrona „nic neudělají“. Vzhledem ke způsobu, jakým Trumpova administrativa současný konflikt na Blízkém východě zahájila, jde o prohlášení, které v míře neomalenosti převyšuje přístup Brežněvova vedení k členským státům Varšavské smlouvy po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979.
Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

Více souvisejících

historie I. světová válka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.

před 2 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

před 3 hodinami

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

před 4 hodinami

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 11 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 13 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 14 hodinami

včera

včera

Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví

Sarah Fergusonová je v paměti Britů zapsána jako exmanželka prince Andrewa, jehož zásadně pronásleduje jeho minulost. V poslední době se ukázalo, že i někdejší vévodkyně se má z čeho zpovídat. Na Ostrovech se nyní řeší, co bude Sarah dělat. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy