Kolik jaderných zbraní už lidstvo odpálilo? Nejsou to desítky ani stovky, ale mnohem více

Výbuch atomové bomby je sedm desítek let po jejím vynalezení stále tou nejděsivější představou vůbec. Lidstvo se jí bojí při sebemenším konfliktu a otázka nasazení jaderných zbraní je aktuální i dnes, v době, kdy jimi straší Severní Korea. Lidé už ale v historii několik jaderných bomb odpálili, a rozhodně jich nebyly desítky ani stovky. Ale tisíce.

Jen Spojené státy provedly během 17 let na dvě stovky tajných testů jaderných zbraní. Hrozivá statistika vyplula na povrch poté, co Národní laboratoři Lawrence Livermora upozornila na výsledky pokusů, o nichž se svět nikdy neměl dozvědět.

Není tajemstvím, že po druhé světové válce prováděly Spojené státy i Sovětský svaz řadu testů jaderných zbraní. Kolik jich však bylo se mohli historii dodnes jen domnívat. Nyní se ale ukázalo, že jich bylo víc, než se čekalo.

Mezi roky 1945 a 1962 provedly Spojené státy 210 atmosférických testů jaderných zbraní. Každý výbuch byl pečlivě zmonitorován, zaznamenávaly jej kamery následná videa byla přísně tajná. Úřady je uložily to zabezpečených trezorů a veřejnost se o nich neměla dozvědět.

To je ale jen zlomek skutečného počtu testů. Přibývaly nové a nové jaderné velmoci a rozšiřovala se jak intenzita testů, tak i síla zbraní. V následujících letech tak jedna země za druhou odpalovaly stále více atomových hlavic a čísla stoupala po stovkách.

Podle dostupných statistik proběhlo od vývoje první atomové bomby zhruba 528 atmosférických odpalů. Celkový počet testů zaznamenaný do roku 2016 ale dosahuje podle serveru The Independent hodnoty 2624. Z toho mezi lety 1998 až 2916 proběhlo celosvětově jen devět testů.

Jak nám ukazují statistiky, nejvíce odpalů proběhlo v období studené války, zhruba na dva tisíce. Většina z nich v podzemí a v naprosto přísném utajení. Přesto jde o číslo, které je svým způsobem děsivé a bourá představu, že lidé odpálili pouze dvě atomové bomby, na Hirošimu a Nagasaki.

V současnosti dochází k postupnému odzbrojování, ale ačkoliv mnozí předpokládají, že USA mají největší arzenál, faktem je, že nikdy neměly. V polovině osmdesátých let měl Sovětský svaz k dispozici asi 45.000 hlavic. Dnes čítá ruský inventář "pouze" 8500 hlavic, Zatímco Spojené státy jich mají 7700.

Od počátku studené války bylo také několik jaderných zbraní ztraceno. Znepokojivé je, že nikdo přesně neví kolik ani kde jsou. Odhaduje se, že zmizelo 6 až 11 hlavic. Není to ale jediný znepokojivý fakt. Mezi další patří tajemné potopení jaderné ponorky USS Scorpion v roce 1968 se dvěma nespecifikovanými jadernými hlavicemi, zmizení bombardéru B-47 v roce 1956, který nesl dvě jaderné hlavice a pád bombardéru B-52 v roce 1961, který nesl zásoby uranu. Ty se však ztratily.

Raketa s jadernou hlavicí může být vypálena ze země, z ponorky, nebo shozena z letadla. Mnohé z těchto hlavic by mohly být nasazeny na mezikontinentální balistické rakety Minuteman III, z nichž zhruba 400 je připraveno v 11 různých odpalovacích silech roztroušených po celých Spojených státech.

Tyto střely by mohly zaútočit prakticky na jakýkoliv stát na světě. Spojené státy také udržují v pohotovosti letku téměř 100 jaderných bombardérů schopných nést jaderné bomby. Nejhorší zbraní jsou ale zřejmě ponorky třídy Ohio nesoucí rakety Trident. Arzenál umístěný na jedné z těchto ponorek je schopen zabít miliony lidí, USA jich mají 14.

Související

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

Více souvisejících

Jaderné zbraně jaderné zbraně -

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy