Proč máme abecedu a musíme spát? Nejen na tyto otázky nikdo nezná odpověď

Vědecká obec se od nepaměti snažila najít odpověď na složité otázky. Díky tomu jsme objevili elementární částice, gravitaci, lidské geny a mnoho dalších věcí. Pokládají si však vědci někdy i jednoduché otázky? A pokud ano, jak to, že nedokážou na ně najít odpověď? Přinášíme vám deset zdánlivě jednoduchých otázek, na které lidstvo dosud odpověď nenašlo.

Proč je abeceda v pořadí, v jakém je?

Po celá léta učíme děti ve školách pořadí písmen v abecedě, aniž bychom věděli, proč je takto dané. Jedinou věc, kterou víme, je, že pořadí písmen v abecedě, jaké známe dnes, používáme hodně dlouho. Podle serveru Mental Floss bylo uspořádání hlásek vytvořeno někdy mezi 19. a 15. stoletím před naším letopočtem. Jde tedy o zvyk starší než téměř všechny jazyky světa.

Pořadí hlásek vynalezli staří Egypťané, od kterých se tento zvyk dostal přes Féničany až k Římanům. Dnes má téměř každá abeceda až na výjimky pořadí hlásek stejné. I když se toto pravidlo používá téměř 4000 let, nikdo zatím nepřišel na to proč.

Proč se při bouřce blýská?

Po celou dobu, kdy jsme buď myslí nebo tělem létali na obloze, jsme nepřišli na to, proč existují blesky. Rozumíme procesům, které tomu předchází. Rozumíme tomu, jak se tvoří mraky a bouřkové mraky. A víme, že bouřkové mraky mohou vytvořit obrovské napětí, které v podobě svítících žilek udeří do země s teplotou čtyřikrát větší, než je povrchová teplota Slunce.

Ale co tento fenomén způsobuje? Na základě toho, co víme o elektrice, by to nemělo být možné. Elektrické pole v bouřkových mracích je zhruba desetkrát slabší, než by bylo potřeba na vytvoření blesku. Teorií je spousta, ale žádná z nich, včetně vlivu Slunce nebo boha Dia, nebyla dosud dokázána.

Proč spíme?

Téměř každý živočich potřebuje ke svému životu spánek. Bez něj bychom byli nejprve unavení, následovaly by halucinační stavy a v poslední řadě podle vědců i smrt. Problém je v tom, že dosud nevíme proč.

Vědci sice přišli na to, že spánek něco dělá pro mozek a že to je asi dobré, protože se po něm cítíme odpočatí. Nepřišli však na otázku, co to "něco" je. Vrací spánek mozku energii? Čistí toxiny? Zpevňuje mozkové obvody? Názor uvnitř vědecké obce se různí, avšak názor není fakt. Na ten si budeme muset nějakou chvíli počkat.

Kolik máme svalů?

Zdravý dospělý člověk má 206-207 kostí, 78 orgánů a spoustu svalů, které, jak si nejspíš myslíte, už někdo spočítal. Věřte, nebo ne, ale nikdo si zatím není na sto procent jistý tím, kolik přesně máme v těle svalů. Víme, že kosterních svalů je kolem 700, avšak hodnoty, které nabízejí vědci, se pohybují od 640 do 850.

Problémem je to, že spousta svalů v našem těle je tak komplexní, že někteří anatomové je počítají jako dva různé svaly. Proto vznikají při odpovědi takové rozdíly. A i kdyby se vědci shodli, existuje mnoho lidí, které mají nějaké svaly navíc. Takže se budeme muset spokojit s odpovědí autora článku o svalech na serveru PainScience.com: "Okolo 700, včetně 400, které nikoho nezajímají."

Proč placebo funguje?

Pokud lidé věří, že berou léky, i když je neberou, pomáhá jim to. To je neuvěřitelný fakt, který svědčí o tom, jak naš mysl pracuje. Placebo efekt má obrovský dopad na naše zdraví. Zvláštní je však to, že netušíme, proč placebo funguje.

Víme, že to má něco společného s naším myšlením. Víme, že červené placebo je účinnější než bílé a že placebo od doktora zabere spíš než placebo od sestřičky nebo asistenta. V některých případech se potvrdilo, že placebo může mít stejně silný účinek proti bolesti jako morfium. Proč se tak děje? To je otázka pro vědce do budoucnosti.

Proč nedokážemě jít rovně se zavřenýma očima?

Zkuste si to - zajděte si někam ven, například do parku, zavažte si oči tak, abyste nic neviděli a zkuste jít rovně. Když si potom oči rozvážete, zjistíte i něco jiného než to, že vám chybí peněženka. Je jedno, jak pomalu a rozvážně půjdete. Většina lidí bude chodit v kruzích v případě, kdy nevidí před sebou cíl. Ale nikdo neví, proč.

Vědci zkoušeli udělat experiment s pomocí GPS, aby zjistili, jak se budou lidi pohybovat. Výsledky ukázaly, že čím větší byla tma, tím víc lidí chodilo v kruzích, důvod takového chování však nezjistili. Pro ně to bude úkol do budoucna.

Proč funguje narkóza?

Vypadá váš anesteziolog, že ví, co se s vámi stane, když vám dává narkózu? Vědět to sice může, ale jedno neví zcela jistě - proč. Dnes se narkóza používá k navození stavu nevědomí. Funguje to, tak proč to nepoužívat? Avšak nikdo zatím netuší, proč do nevědomí upadáme.

Jako první bychom si totiž měli položit otázku, co to vědomí a nevědomí je. Těžko pochopíme, proč narkóza způsobuje stav, o kterém taky nic nevíme. To je ale otázka pro výzkumníky.

Proč se dělíme na leváky a praváky?

Jen zhruba každý desátý člověk na planetě je levák. Tyto lidi nedonutíte používat pravou ruku jako jejich hlavní, leda byste se vrátili do 15. století, kdy se za leváctví i upalovalo. Toho jsme si dnes všichni vědomi, ale nedokážeme si to vysvětlit.

Divné není jen leváctví, ale i to, že jedna z rukou je většinou "silnější". Vědci si kladou otázku, proč není na světě víc "obourukých" lidí. Koneckonců - většina zvířat je obouruká, tak proč ne my? Původní teorie počítala s vlivem jazykové výbavy lidí. Jazyk, stejně jako motoriku, totiž většina lidí ovládá levou mozkovou hemisférou, což vědce vedlo k domněnce, že lidi používají jako dominantní pravou ruku.

To však nevysvětluje těch 10% leváků mezi námi. Odpovědi na tuto otázku se tak zatím nedočkáme.

Jak fungují jízdní kola?

Když se na to podíváte z praktického hlediska, jsou jízdní kola divnými dopravním prostředkem. Mají jen dvě kola a když je pustíte na rovném povrchu, stejně spadnou. Ale ve chvíli, kdy si na něj sedneme a rozjedeme se, bez problému rovnováhu udržíme. Proč tomu tak je? My to považujeme za samozřejmost, ale vědci tento úkaz nedokázali už téměř 200 let uspokojivě vysvětlit.

Někteří vědci svými experimenty udělali otázku ještě zapeklitější, než byla. Jeden z nich se snažil sestrojit neřiditelné kolo. Strojů postavil několik, ale každý fungoval stejně spolehlivě jako normální kolo. Nejenže dnes nevíme, jak přesně kolo funguje, ale nedokážeme ho ani přimět, aby fungovat přestalo. Stali jsme se snad obětí vlastního vynálezu?

Proč zíváme?

Každý z nás zívá a neplatí to jen pro lidi. Většina zvířat se zívání též neubrání. Přesto nedokážeme říci, proč to děláme. Lidstvo se snažilo přijít na podstatu zívání už od 4. století před naším letopočtem. Hippokrates předpokládal, že tělo zívá za účelem zbavení se "špatného vzduchu" a přijetí "dobrého vzduchu".

Dnes si většina lidí myslí, že důvodem je snížení úrovně oxidu uhličitého v těle a naopak zvýšení úrovně kyslíku. Což prakticky vzato znamená totéž, ale zní to o mnoho vědečtěji. Tato teorie však nevysvětluje zívání ve chvíli, kdy jsme unavení. Navíc vědci přišli na to, že zíváním se úroveň kyslíku v mozku nezvýší.

Proč to tedy děláme? Proč nezýváme, když se potřebujeme zbavit oxidu uhličitého? Proč nezýváme při cvičení?

Zatím to nedává žádný smysl a odpovědi na tyto otázky leží někde stranou. Což je společným znakem pro všechny otázky v tomto článku. Máme sice svoje teorie, ale budeme se muset smířit s faktem, že je ve vesmíru řada věcí, které ještě pořádně nechápeme.

Související

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?
Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda tajemství záhady žebříčky

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 15 minutami

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 9 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Donald Tusk

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

včera

včera

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil

Nedělní program hokejového světového šampionátu pokračoval dvěma odpoledními zápasy. Ve Stockholmu se podruhé představili jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané a podruhé svého soupeře deklasovali. Zatímco v sobotu to schytalo Slovinsko, tentokrát poznali sílu javorových listů Lotyši. Ti se sice ze začátku snažili o překvapení, když jako první skórovali, pak už ale vládla pouze Kanada, která nakonec dokráčela k výhře 7:1. K výhře 4:1 pak ve skupině A dokráčeli Němci, přestože i oni v duelu s Kazachstánem nejprve prohrávali, když gólový účet zápasu otevřel vlastním gólem německý kapitán Seider.

Zdroj: David Holub

Další zprávy