Proč máme abecedu a musíme spát? Nejen na tyto otázky nikdo nezná odpověď

Vědecká obec se od nepaměti snažila najít odpověď na složité otázky. Díky tomu jsme objevili elementární částice, gravitaci, lidské geny a mnoho dalších věcí. Pokládají si však vědci někdy i jednoduché otázky? A pokud ano, jak to, že nedokážou na ně najít odpověď? Přinášíme vám deset zdánlivě jednoduchých otázek, na které lidstvo dosud odpověď nenašlo.

Proč je abeceda v pořadí, v jakém je?

Po celá léta učíme děti ve školách pořadí písmen v abecedě, aniž bychom věděli, proč je takto dané. Jedinou věc, kterou víme, je, že pořadí písmen v abecedě, jaké známe dnes, používáme hodně dlouho. Podle serveru Mental Floss bylo uspořádání hlásek vytvořeno někdy mezi 19. a 15. stoletím před naším letopočtem. Jde tedy o zvyk starší než téměř všechny jazyky světa.

Pořadí hlásek vynalezli staří Egypťané, od kterých se tento zvyk dostal přes Féničany až k Římanům. Dnes má téměř každá abeceda až na výjimky pořadí hlásek stejné. I když se toto pravidlo používá téměř 4000 let, nikdo zatím nepřišel na to proč.

Proč se při bouřce blýská?

Po celou dobu, kdy jsme buď myslí nebo tělem létali na obloze, jsme nepřišli na to, proč existují blesky. Rozumíme procesům, které tomu předchází. Rozumíme tomu, jak se tvoří mraky a bouřkové mraky. A víme, že bouřkové mraky mohou vytvořit obrovské napětí, které v podobě svítících žilek udeří do země s teplotou čtyřikrát větší, než je povrchová teplota Slunce.

Ale co tento fenomén způsobuje? Na základě toho, co víme o elektrice, by to nemělo být možné. Elektrické pole v bouřkových mracích je zhruba desetkrát slabší, než by bylo potřeba na vytvoření blesku. Teorií je spousta, ale žádná z nich, včetně vlivu Slunce nebo boha Dia, nebyla dosud dokázána.

Proč spíme?

Téměř každý živočich potřebuje ke svému životu spánek. Bez něj bychom byli nejprve unavení, následovaly by halucinační stavy a v poslední řadě podle vědců i smrt. Problém je v tom, že dosud nevíme proč.

Vědci sice přišli na to, že spánek něco dělá pro mozek a že to je asi dobré, protože se po něm cítíme odpočatí. Nepřišli však na otázku, co to "něco" je. Vrací spánek mozku energii? Čistí toxiny? Zpevňuje mozkové obvody? Názor uvnitř vědecké obce se různí, avšak názor není fakt. Na ten si budeme muset nějakou chvíli počkat.

Kolik máme svalů?

Zdravý dospělý člověk má 206-207 kostí, 78 orgánů a spoustu svalů, které, jak si nejspíš myslíte, už někdo spočítal. Věřte, nebo ne, ale nikdo si zatím není na sto procent jistý tím, kolik přesně máme v těle svalů. Víme, že kosterních svalů je kolem 700, avšak hodnoty, které nabízejí vědci, se pohybují od 640 do 850.

Problémem je to, že spousta svalů v našem těle je tak komplexní, že někteří anatomové je počítají jako dva různé svaly. Proto vznikají při odpovědi takové rozdíly. A i kdyby se vědci shodli, existuje mnoho lidí, které mají nějaké svaly navíc. Takže se budeme muset spokojit s odpovědí autora článku o svalech na serveru PainScience.com: "Okolo 700, včetně 400, které nikoho nezajímají."

Proč placebo funguje?

Pokud lidé věří, že berou léky, i když je neberou, pomáhá jim to. To je neuvěřitelný fakt, který svědčí o tom, jak naš mysl pracuje. Placebo efekt má obrovský dopad na naše zdraví. Zvláštní je však to, že netušíme, proč placebo funguje.

Víme, že to má něco společného s naším myšlením. Víme, že červené placebo je účinnější než bílé a že placebo od doktora zabere spíš než placebo od sestřičky nebo asistenta. V některých případech se potvrdilo, že placebo může mít stejně silný účinek proti bolesti jako morfium. Proč se tak děje? To je otázka pro vědce do budoucnosti.

Proč nedokážemě jít rovně se zavřenýma očima?

Zkuste si to - zajděte si někam ven, například do parku, zavažte si oči tak, abyste nic neviděli a zkuste jít rovně. Když si potom oči rozvážete, zjistíte i něco jiného než to, že vám chybí peněženka. Je jedno, jak pomalu a rozvážně půjdete. Většina lidí bude chodit v kruzích v případě, kdy nevidí před sebou cíl. Ale nikdo neví, proč.

Vědci zkoušeli udělat experiment s pomocí GPS, aby zjistili, jak se budou lidi pohybovat. Výsledky ukázaly, že čím větší byla tma, tím víc lidí chodilo v kruzích, důvod takového chování však nezjistili. Pro ně to bude úkol do budoucna.

Proč funguje narkóza?

Vypadá váš anesteziolog, že ví, co se s vámi stane, když vám dává narkózu? Vědět to sice může, ale jedno neví zcela jistě - proč. Dnes se narkóza používá k navození stavu nevědomí. Funguje to, tak proč to nepoužívat? Avšak nikdo zatím netuší, proč do nevědomí upadáme.

Jako první bychom si totiž měli položit otázku, co to vědomí a nevědomí je. Těžko pochopíme, proč narkóza způsobuje stav, o kterém taky nic nevíme. To je ale otázka pro výzkumníky.

Proč se dělíme na leváky a praváky?

Jen zhruba každý desátý člověk na planetě je levák. Tyto lidi nedonutíte používat pravou ruku jako jejich hlavní, leda byste se vrátili do 15. století, kdy se za leváctví i upalovalo. Toho jsme si dnes všichni vědomi, ale nedokážeme si to vysvětlit.

Divné není jen leváctví, ale i to, že jedna z rukou je většinou "silnější". Vědci si kladou otázku, proč není na světě víc "obourukých" lidí. Koneckonců - většina zvířat je obouruká, tak proč ne my? Původní teorie počítala s vlivem jazykové výbavy lidí. Jazyk, stejně jako motoriku, totiž většina lidí ovládá levou mozkovou hemisférou, což vědce vedlo k domněnce, že lidi používají jako dominantní pravou ruku.

To však nevysvětluje těch 10% leváků mezi námi. Odpovědi na tuto otázku se tak zatím nedočkáme.

Jak fungují jízdní kola?

Když se na to podíváte z praktického hlediska, jsou jízdní kola divnými dopravním prostředkem. Mají jen dvě kola a když je pustíte na rovném povrchu, stejně spadnou. Ale ve chvíli, kdy si na něj sedneme a rozjedeme se, bez problému rovnováhu udržíme. Proč tomu tak je? My to považujeme za samozřejmost, ale vědci tento úkaz nedokázali už téměř 200 let uspokojivě vysvětlit.

Někteří vědci svými experimenty udělali otázku ještě zapeklitější, než byla. Jeden z nich se snažil sestrojit neřiditelné kolo. Strojů postavil několik, ale každý fungoval stejně spolehlivě jako normální kolo. Nejenže dnes nevíme, jak přesně kolo funguje, ale nedokážeme ho ani přimět, aby fungovat přestalo. Stali jsme se snad obětí vlastního vynálezu?

Proč zíváme?

Každý z nás zívá a neplatí to jen pro lidi. Většina zvířat se zívání též neubrání. Přesto nedokážeme říci, proč to děláme. Lidstvo se snažilo přijít na podstatu zívání už od 4. století před naším letopočtem. Hippokrates předpokládal, že tělo zívá za účelem zbavení se "špatného vzduchu" a přijetí "dobrého vzduchu".

Dnes si většina lidí myslí, že důvodem je snížení úrovně oxidu uhličitého v těle a naopak zvýšení úrovně kyslíku. Což prakticky vzato znamená totéž, ale zní to o mnoho vědečtěji. Tato teorie však nevysvětluje zívání ve chvíli, kdy jsme unavení. Navíc vědci přišli na to, že zíváním se úroveň kyslíku v mozku nezvýší.

Proč to tedy děláme? Proč nezýváme, když se potřebujeme zbavit oxidu uhličitého? Proč nezýváme při cvičení?

Zatím to nedává žádný smysl a odpovědi na tyto otázky leží někde stranou. Což je společným znakem pro všechny otázky v tomto článku. Máme sice svoje teorie, ale budeme se muset smířit s faktem, že je ve vesmíru řada věcí, které ještě pořádně nechápeme.

Související

Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda tajemství záhady žebříčky

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin

Španělsko čelí ničivým záplavám, které si dosud vyžádaly přes dvě stě obětí a zanechaly desítky tisíc lidí bez domova či přístupu k základním službám. V reakci na tuto přírodní katastrofu španělský premiér Pedro Sánchez nařídil největší mírové nasazení vojenských jednotek v historii země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy