Deset největších žijících vědců dnešní doby

1) Timothy Berners-Lee

Ač jeho jméno většině lidí nic neřekne, bez jeho výtvoru si nelze představit dnešní svět – a ostatně byste si ani nemohli číst tento článek. Matematik, jenž byl za své zásluhy oceněn titulem sir, je totiž vynálezce World Wide Webu. Jako pracovník známého výzkumného pracoviště CERN chtěl vytvořit prostor, kde by vědci mohli sdílet své zkušenosti. Že z jeho návrhu nakonec bude těžit celý svět, si zřejmě nedokázal představit ani on sám. Interent nepochybně je jedním z největších světových vynálezů a jeho průkopník si jistě zaslouží první místo mezi největšími žijícími vědci na planetě.

2) Stephen Hawking

Kdyby se jednalo o soutěž popularity vědců mezi laickým obyvatelstvem, byl by Stephen Hawking zcela nepochybně první. Na vozíček upoutaný teoretický fyzik si získal pozornost vědecké komunity svými pracemi z oblasti kosmologie a kvantové gravitace. Průkopnická je jeho studie černých děr – Hawking tvrdí, že nejsou úplně černé, ale emitují tepelné záření (tzv. Hawkingovo záření) a mohou se teoreticky „vypařovat“. Hawking je též autorem jednoho z největších knižních bestsellerů z oblasti teoretické fyziky, popularizační „Stručné historie času.“

3) Jane Goodallová

Britská bioložka zasvětila celý svůj život výzkumu primátů, zejména šimpanzů. „Opičí žena“ zjistila, že šimpanzové jsou schopni projevovat emoce či používat nástroje. Vyvrátila i populární názory, že zvířata zabíjejí jen pro potravu – byla svědkem toho, jak šimpanzi honili a vraždili menší opice. Jinými slovy, ukázala, že lidé se od primátů až tolik neliší. Goodallová je horlivou obhájkyní ochrany a výzkumu přírody – pro tento účel založila The Jane Goodall Institute.

4) Alan Guth

Americký teoretický fyzik a kosmolog je přední odborník ve výzkumu elementárních částic. Ve vědeckých kruzích si získal respekt svojí inflační teorií. Guth jí doplnil prázdná místa v standardní teorii velkého třesku a pomohla vysvětlil, proč je vesmír tak velký, jak jej známe.

5) Ashoke Sen

Teoretický fyzik indického původu získal v roce 2012 jedno z nejprestižnějších a nejlukrativnějších vědeckých ocenění, Průlomovou cenu v základní fyzice, za kterou vědec obdrží 3 milióny dolarů (pro srovnání, Nobela cena má hodnotu okolo 1,2 miliónu dolarů).  Sen ji získal za svoji práci v oblasti vysoce abstraktní teorii strun.

6) James Dewey Watson

Americký  molekulární biolog a genetik v roce 1953 pomohl s dalšími kolegy objevit strukturu molekuly DNA, ikonickou dvoušroubovici. V roce 1962 získal za tento průlom v genetice Nobelovu cenu. Tu měl podle vlastních slov prodat, aby získal peníze poté, co vzbudil ve vědecké komunitě nevoli svým tvrzením, že ne všechny rasy se rodí se stejným stupněm inteligence a že Afričané jsou méně inteligentní než běloši. Za svůj výrok byl vyhozen z místa vedoucího newyorské Cold Spring Barbor Laboratory.

7) Tchu Jou-jou

Čínská chemička a farmakoložka je první Číňankou, která získala Nobelovu cenu (stalo se tak v roce 2015). Její lék proti malárii pomohl snížit úmrtnost na tuto nemoc o 20-30%. V kontextu diskuzí o užitečnosti čínské medicíny je zajímavý fakt, že právě příručka klasické čínské medicíny ji pomohla objevit léčivou látku v pelyňku, tzv. artemisinin, který je klíčovým prvkem zajišťujícím účinnost jejího léku.

8) Noam Chomsky

Momentálně spíše známý jako ohnivý kritik americké zahraniční politiky, Chomsky je považován za zakladatele moderní lingvistiky a jeden z otců kognitivní vědy. Chomsky tvrdí, existuje jakási vrozená univerzální gramatika, díky které se děti velmi rychle učí svůj mateřský jazyk.

9) Šin'ja Jamanaka

Japonský lékař se může pyšnit dvěma prestižními cenami, Nobelovou cenou za fyziologii nebo lékařství získanou v roce 2012 a Průlomovou cenu v základní fyzice, již obdržel v roce 2013. Oblastí jeho výzkumu jsou kmenové buňky. Spolu s britským kolegou Johnem B. Gordonem vytvořil z existující obyčejné buňky s jasně určenou funkcí umělou kmenovou buňku, která může mít jakýkoliv buněčný osud).

10)  Elizabeth Blackburnová

Americká molekulární bioložka australského původu získala v roce 2009 Nobelu cenu za svůj výzkum telemor, struktur chránících chromozomy. Jejich posupné zkracování vede k stárnutí buňky. Blackburnová se zabývá tím, jak je prodloužit a tím zamezit stárnutí člověka.