Co vlastně kupujeme a co před námi potravinářský průmysl ukrývá?

Ve 30. letech 20. století přišly řetězce rychlého občerstvení s novinkou. Začaly své výrobky prodávat zákazníkům přímo do auta a v kuchyních zavedly tovární systém. Zaměstnanci těchto malých restauračních zařízení posléze opakovali jeden a ten samý jednoduchý úkon stále dokola. To je učinilo jednoduše nahraditelnými a jejich mzdy klesly na minimum. 

Řetězce s rychlým občerstvením od potravinového průmyslu následně vyžadovaly jednotnou kvalitu a jednotnou výrobu potravin. Staly se z nich ohromné společnosti, které chtěly uzavírat obchody jen s velkými dodavateli. Pracující zemědělci na etiketách v supermarketech nemají se současnými trendy v potravinářství nic společného. V obchodech můžeme podlehnout iluzi rozmanitosti, ale ve skutečnosti stojí za většinou prodávaných výrobků jen pár velkých firem. 

Extrémním důsledkem tohoto vývoje jsou kuřata v drůbežárnách, která pomalu neunesou svou vlastní váhu, a krávy krmené kukuřicí. Ta jim sice dodá živiny pro rychlý růst svalové hmoty, ale podle některých výzkumů výrazným způsobem přispívá k mutacím bakterie escherichia coli. Tyto bakterie se přirozeně vyskytují ve střevní mikroflóře teplokrevných živočichů, avšak jejich mutace, např. e. coli 0157:H7, jsou pro zdraví člověka nebezpečné. Odhalení tohoto patogenu v hovězím mase vedlo k jeho opakovanému stahování z obchodů v USA. V roce 1993 se stalo požití hamburgeru infikovaným e. coli 0157:H7 příčinou úmrtí malého dítěte. 

Za jídlo chceme platit co nejméně, ale…

Tlak na efektivitu a stále větší zisky neumožňuje změnu systému. Pokud by krávy dostávaly po dobu pěti dní namísto kukuřice trávu, vyloučily by až 80 % escherichia coli z těla ven. Potravinářský průmysl ovšem upřednostňuje technická řešení, a proto se maso proplachuje čpavkem. Tato procedura údajně zahubí všechny přítomné mikroorganismy.

film Potraviny a. s. / zdroj: YouTube

Za jídlo chceme platit co nejméně a velké společnosti chtějí vydělávat. Státy dotují produkci kukuřice, pšenice a sojových bobů, které jsou základem většiny potravin v supermarketech. Kukuřice, pšenice a sojové boby jsou průmyslově upravovány a smíchávány s dalšími látkami, jež z nich udělají téměř cokoliv. Hlavně aby to bylo sladké, slané nebo tučné. Právě tyto chutě jsou totiž v přírodě nejvzácnější. Nadměrný příjem takových potravin vede k výkyvům produkce inzulinu a k postupnému ničení trávicí soustavy. Cukrovka a obezita se rozšiřují nejen u dospělých, ale i u dětí. 

Jistou nadějí by se mohly stát biopotraviny. Jejich produkce roste o desítky procent ročně. Řadu z nich koupily a rozšířily velké potravinové společnosti. Snaží se totiž vycházet vstříc přání spotřebitelů, kteří o biopotraviny mají zájem. Jejich prodej v supermarketech možná zachraňuje svět.

Inspirujme se protikuřáckými zákony

Potravinářský průmysl je zasvěcený efektivitě a ovládá ho několik velkých hráčů. Zoufale se bránil povinnosti uvádět místo původu na popiskách u potravin, ale nakonec podlehl. To byl jeden z prvních úspěchů. Zveřejňování skandálů jako jsou otřesné podmínky, ve kterých musí zvířata ve velkochovech žít, spotřebitele opakovaně vede k hledání alternativ.

Váš hlas je každé pípnutí v supermarketu. Místní a biopotraviny možná pomohou zlepšit celkovou kvalitu toho, co jíme. V boji s velkými společnostmi bychom se mohli nechat inspirovat pokroky v oblasti tabákových výrobků. Jako měřítko úspěchu může sloužit sledování počtu lidí, kteří musí do nemocnice kvůli onemocněním, jejichž příčinou je nezdravé stravování. Lidé musí žádat kvalitní potraviny, to je jediná cesta.