Elektronické čipy dostane do mozku každý. K čemu nám budou?

Naučit se jazyk během jednoho okamžiku nebo žít život jiného člověka - to jsou příklady věcí, o kterých se mluví jen ve filmech a knihách z kategorie sci-fi. Avšak podle Bryana Johnsona, generálního ředitele IT společnosti Kernel, se tyto věci v příštích desetiletích stanou vědeckou skutečností.

Naznačil to v přednášce před několika týdny na Webovém summitu v Lisabonu. Zde popisoval cíle své společnosti. Ty jsou extrémně vysoké. Věří, že pomocí čipů budeme schopni předcházet degenerativním poruchám a budeme moci řídit své duševní zdraví.

Podle jeho názoru bude možnost na tomto principu vybudovat i férovější společnost, kde si budou rovni všichni, ne jen ti privilegovaní s jedinečnými znalostmi. Řeč jde samozřejmě pouze o uživatelích čipů.

V přednášce také uvedl, že vzestup umělé inteligence ohrožuje lidstvo, proto navrhl postup, jak čelit výzvám, které nové umělé technologie přinášejí. Jako řešení navrhuje detailnější studium mozků, čímž bychom jim měli lépe porozumět a případně modifikovat.

Johnson si myslí, že tato nová revoluce se blíží čím dál rychleji, nebude to trvat ani půlstoletí a lidé s čipy v mozku budou samozřejmostí. "Myslím si, že do 15, možná 20 let tato doba přijde," řekl na přednášce.

Nápad implantátu v mozku se zdá být děsivý, takové nástroje se však už používají. Kochleární implantáty pomohly lidem s těžkými sluchovými problémy opět slyšet a implantáty pojmenované Deep Brain Stimulation byly úspěšně použity k léčbě onemocnění, jako např. Parkinsonovy choroby.

Bryan Johnson se ve své přednášce soustředil především na otázku, proč takovou změnu navrhuje. Podle IFL Science je tu však jiná, mnohem důležitější - jak? Rozdíl mezi současnými implantáty a těmi, které navrhuje Johnson, je ve funkčnosti obrovský. Dnešní implantáty jsou v podstatě tupými nástroji, které dělají svoji jednotvárnou práci.

Avšak i přes působivé objevy neurovědy v minulém století a zejména v posledních deseti letech stále jen těžko rozumíme práci mozku, natož abychom ji uměli upravit.

Tento problém si Johnson uvědomuje, demotivován však není. "Neurotechnologie a neurověda jsou neuvěřitelně složité. Jsou navíc finančně dost náročné, zatím nedošlo k žádnému velkému průlomu, co se týče věděckého porozumění (mozku), naše nástroje navíc nejsou tak efektivní," sdělil v rozhovoru.

"Dělám to, protože si myslím, že porozumění mozku, pochopení toho, jak se učíme psát a číst, to je nejdůležitější a nejvíc fascinující kapitola v historii lidstva," soudí Johnson.