Ockhamova břitva je jeden z nejoblíbenějších nástrojů kritického myšlení, který vám doporučí 9 z 10 skeptiků. I když to ve skutečnosti není žádný nástroj, ale pouhý princip rozhodování mezi dvěma teoriemi, které mají podobné praktické výsledky. Jak tedy Ockhamova břitva funguje? Kdo ji vymyslel a proč se tak ujala?
Ockhamova břitva byla pojmenována poněkud paradoxně podle františkánského mnicha Viléma z Ockhamu. Vilém z Ockhamu patří nejuznávanější filozofy a teology středověku. Podobně jako mnoho ostatních scholastiků věnoval extrémní pozornost logice a ta ho taky přivedla k formulaci principu Ockhamovy břitvy, asi nejlepším vyjádřením tohoto principu u samotného Viléma z Ockhamu je následující výrok: „Numquam ponenda est pluralitas sine necessitate“- Mnohost by nikdy neměla být zaváděna pokud to není nutné. V moderní vědě bývá Ockhamova břitva přeformulována do následující podoby: Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří. Pokud bychom chtěli celý princip maximálně zjednodušit, tak nám Ockhamova břitva říká zhruba toto: čím jednodušší řešení tím lepší.
Ale ani sám Ockham se nedržel tohoto principu úplně univerzálně, zejména byl nedůsledný v otázkách křesťanských zázraků a Boží moci. Například když hovoří o křesťanské svátosti přijímaní Eucharistie, při které se chleba a víno při mši mění na tělo a krev Páně.
Samotný termín Ockhamova břitva vznikl až v 19. století, předtím se označoval jako „Novaculum nominalium - Nominalistická břitva“, protože princip Ockhamovy břitvy byl zejména filosofickou školou nominalistů. Podle Viléma Ockhama byla pojmenována pravděpodobně díky tomu, jak často a s jakým úspěchem tento princip Vilém využíval. Ale rozhodně nebyl jediný, a dokonce ani ne první. Před ním tento rozhodovací princip používali i jiní scholastici Jan Duns Scotus, Robert Grosseteste a Tomáš Akvinský nebo židovský myslitel Maimonides. Historie užití principu Ockhamovy břitvy ale sahá až do antiky k Ptolemaiovi a Aristotelovi.
To není příliš překvapivé vzhledem k tomu, že z Aristotelových spisů vycházela celá scholastická filozofie a potažmo celá věda až hluboce do novověku. A princip Ockhamovy břitvy samozřejmě prosazovali i mnozí myslitelé po Ockhamovi, jako byl Isaac Newton nebo filosofové vědy Ernst Mach a Willard van Orman Quine.
Ockhamova břitva stála za mnohými význačnými vědeckými objevy, mezi nejvýznamnější patří objev heliocentrické soustavy Mikulášem Koperníkem (předtím se pohyb hvězd počítal pomocí složitého geometrického aparátu a domýšlením pomocných drah, zatímco Koperník postavil doprostřed galaxie Slunce a výpočty byly rázem mnohem jednoduší a tím podle Koperníkova názoru i správnější), velkou roli sehrála i při formulaci Einsteinovy teorie speciální relativity, principu nejmenší akce Pierra Louise Maupertuis a Leonharda Eulera nebo při formulaci kvantové mechaniky Maxem Planckem, Wernerem Heisenbergem a Loiusem de Brogile.
Někdy ale použití Ockhamovy břitvy vedlo k problematickým nebo přímo zavádějícím závěrům. Stalo se tak například při formulací teorie éteru. Éter byla pomyslná látka, kterou měl být vyplněn „prázdný kosmický prostor“ a kterou se mělo šířit světlo. Teorie éteru odpovídala zcela soudobým poznatkům, že světlo se může šířit pouze látkou. Proto také vymýšlet teorii vakua se zdálo jako nadbytečné komplikovaní teorie, a tak raději vymysleli éter. Jak ale dnes víme, ve skutečnosti je vesmír opravdu vyplněný vakuem a světlo se jím šíří bez problémů.
Zebra, Kanón, palice a další variace Ockhamovy břitvy
Princip se ale neužívá jenom při formulací vědeckých hypotéz, ale například i v lékařství. Tam se mu přezdívá „Zebra“, podle slavného a humorného citátu Theodora Woodwarda: „když slyšíte dusot kopyt, myslete na koně, nikoli na zebru.“ Jinými slovy nabádá k odmítání exotických diagnóz při léčení pacienta, pokud existuje vysvětlení symptomů nemoci skrze nějakou standardní diagnózou běžnou na daném místě – v podstatě přesný opak toho co se dělo v seriálu Doktor House. V evoluční biologii se zase používala jiná variace Ockhamovy břitvy nazývaná Morganův kanón, který tvrdil, že chování zvířat se nemá vysvětlovat jako projev vyšších psychických schopností, jestliže je můžeme vysvětlit mechanismy nižší úrovně.
Jinou variací je výrok Jeremy Benthama týkající se trestu v utilitaristické etice. Podle Benthama můžeme považovat za nespravedlivý takový trest, který je větší, než je nutné k dosažení stanoveného cíle (například zamezení opakování daného zločinu nebo ochrana obětí zločinu).
Popularita Ockhamovy břitvy je patrná i díky tomu, že podle jejího vzoru byly pojmenovány další principy úspornosti, jako je třeba Humeova břitva: „Žádné svědectví není s to dokázat zázrak, ledaže by šlo o svědectví takového druhu, že by jeho mylnost byla ještě zázračnější než skutečnost, kterou se snaží doložit.“ Jinými slovy je daleko pravděpodobnější, že svědek bude lhát, že bude nějakým způsobem podveden, nebo že si daný jev špatně vysvětlí, než že se stane skutečný zázrak. Další variací je Popperova břitva, podle které se teorií, kterou nelze falzifikovat, ani nemá smysl vědecky zabývat.
Podobně jako většina konceptů používaných ve filozofii vědy, tak i Ockhamova břitva měla řadu kritiků. Vůbec prvním kritikem Ockhama byl jeho současník Walter Chatton, který formuloval takzvanou antibřitvu: „Když tři věci nejsou dostatečné k ověření tvrzení o další věci, je nutné přidat čtvrtou a další dokud nedojde k ověření tvrzení.“ Své antibřitvy formulovali i významní filozofové jako Wilhelm Leibnitz, Immanuel Kant nebo Karl Menger. Spisovatel Jorge Luis Borges zase Ockhamovu břitvu přímo parodoval, když formuloval princip tzv. Crabtrreovy palice: „neexistuje taková skupina vzájemně rozporuplných pozorování, pro které by nedokázal lidský rozum najít vysvětlení, ať už jakkoli složité.“
Související
Proč lidé věří iracionálním konspiracím o koronaviru? Filozofky mají odpověď
Zámky ukrývají víc, než se na první pohled zdá. Jak ovlivňovaly život lidí?
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek