Nevíme, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny. Tuto památnou větu kdysi pronesl kdysi Albert Einstein. Dnes víme, že největší nebezpečí hrozí právě od jaderných zbraní. A po jejich použití nám možná zbudou jen ty klacky a kameny. Co se stane po jaderné válce?
V dnešní době je hrozba jaderné války menší, než bývala před pádem Sovětského svazu. Jaderné zbraně jsou však na světě pořád a k odpálení stačí několik tlačítek. Lze předpokládat, že jakmile bude vypuštěna jedna, ostatní na sebe nenechají dlouho čekat. Vědci zkoušeli simulace a odhadují, co se pravděpodobně stane. Přežijeme?
Jedním z prvních následků bude černý déšť, který se spustí jen chvilku po výbuchu bomb. A nepůjde o drobné kapky vody. A rozhodně nebudou hasit ohně a čistit zemi. Budou to husté kapky černé olejovité tekutiny, které vás pravděpodobně zabijí.
Takový déšť se spustil v Hirošimě 20 minut po dopadu bomby a pršelo v oblasti asi 20 kilometrů od místa výbuchu. Všechno bylo pokryto touto kapalinou. Ti, kteří se jí dotkli, byli ozářeni až stokrát víc než v místě výbuchu. Protože oběti trpěly žízní, někteří se pokoušeli vodu pít. A následky si v sobě nesou stále, stejně jako místa, na která déšť dopadl. Vědci si myslí, že něco podobného se stane znovu, pokud dojde k dalším výbuchům.
Jaderná exploze je schopná vyslat puls elektromagnetické radiace, která je schopná zničit elektrický systém, či dokonce síť celých zemí. Přišlo se na to náhodou během testů, kdy puls zničil pouliční lampy, televize a telefony 1 600 kilometrů od výbuchu. Dnes výrobci bomby navrhují s tímto účelem.
Pokud taková bomba vybuchne, může zničit veškerou elektrickou síť. Jestli se to tady stane, přijdeme o světlo, veškeré chlazení potravin a počítačová data. Přijdeme také o čističky vod, takže ztratíme zdroj čisté vody. Podle odhadů by se toto dalo opravit po půl roce tvrdé práce – pokud na to lidé budou mít čas.
Kromě jaderných výbuchů dojde k množství požárů – hořet bude všechno, co může hořet. Budovy, lesy, plasty, asfalt a další. Ropné stanice a benzínové pumpy vybuchnou. Z těchto požárů vznikne hustý a toxický kouř, který se dostane do atmosféry a později do stratosféry. Tento hustý oblak se rozptýlí natolik, že pokryje celou planetu a zakryje oblohu. Bude trvat roky, než znovu uvidíme oblohu a především slunce. Vědci odhadují, že slunce neuvidíme 30 let po katastrofě.
Protože slunce nebude svítit na Zemi, planeta se ochladí. Podle toho, kolik bomb vybuchne, by teplota mohla klesnout až o 20° Celsia. Místo letního počasí bude podzim, možná i zima. V tomto počasí se nám nepodaří vypěstovat téměř nic. Zvířata na světě pomřou a zelenina zmrzne a nebude schopná vyrůst. Nemusíme se však bát další doby ledové. Nejhorší bude prvních pět let, po 25 letech by se teplota měla vrátit do normálu. Pak budeme moci znovu pěstovat. Pokud se toho dožijeme.
Asi rok po apokalypse se začne trhat ozonová vrstva, k tomu přispěje naše předchozí oslabení této ochrany. I za předpokladu užití minimálního množství světového nukleárního arzenálu lze předpokládat, že přijdeme o polovinu ozonové vrstvy. Zemi bude ničit UV záření. Rostliny budou umírat a pěstovat potravu bude téměř nemožné. Farmáři, kteří zůstanou na slunci příliš dlouho, zemřou na rakovinu kůže.
Protože nebudeme schopni pěstovat téměř žádné potraviny, budeme trpět hlady. Zemřou miliardy lidí. Přeživší si budou muset sehnat potravu, což nebude snadné. Nejlepší to budou mít pravděpodobně lidé v okolí oceánů, protože oceány se budou ochlazovat pomalu. I tak v mořích moc organismů nepřežije. Bez slunce nebude plankton, který je důležitým zdrojem potravy pro život v oceánu. Radioaktivita navíc otráví téměř všechno, co by šlo z oceánu jíst.
Největší šanci budou mít lidé, kteří budou jíst z plechovek a pít z uzavřených lahvích. Vědci experimentovali s lahvemi piva a limonády v dosahu jaderného výbuchu. Zvenčí byly lahve silně radioaktivní, obsah byl však bezpečný. Jen pití v lahvích hned u výbuchu bylo částečně radioaktivní – ovšem hodnoty nebyly nebezpečné. Podle vědců však pití nechutnalo dobře. Konzervy by měly být také bezpečné. Vědci věří, že voda z hloubkových studní by pořád měla být pitná.
Kromě nedostatku jídla se lidstvo bude muset poprat s rakovinou. Radioaktivní částečky se po výbuchu rozptýlí všude kolem nás a my se jim nebudeme schopni vyhnout. Jsou malé, ale stále schopné nás zabít. Pokud částečky budou padat pomalu, možná přežijeme. Kdyby spadly po dvou týdnech od výbuchu, jejich radioaktivita by klesla asi tisíckrát, což bychom mohli přežít. Rakovina kostí a kůže bude novou normou, život bude kratší a poporodní postižení budou obvyklá. Ale lidstvo přežije.
Během prvních dvou let můžeme očekávat bouřky, jaké jsme nikdy neviděli. Toxický kouř nezakryje jen slunce, bude mít vliv i na počasí. Změní se tvorba mraků a deště budou častější. Nějakou dobu můžeme očekávat téměř konstantní bouře, které budou nejhorší u oceánů. Ty budou chladnout pomaleji, oproti pevnině budou teplé, což způsobí ohromné hurikány a tajfuny.
Miliardy sice umřou, ale lidstvo nevymře. Ano, okolo 500 milionů by mohlo zemřít přímo při explozích, další miliardy zemřou hladem nebo umrznou. Malé množství lidí by však mělo být schopné přežít. Nebude nás mnoho, ale po nějakých 30 letech bychom měli být schopní znovu začít žít. Obloha se vyčistí, teploty se vrátí k normálu a my budeme moci pěstovat rostliny.
Možná nebudou naše pole tak hojná, jako jsou teď, ale porostou. Po několika desetiletích bude možná svět vypadat jako dnes Černobyl, kde rostou husté lesy v troskách mrtvého světa. Život půjde dál, lidé postaví nová města a budou tvořit historii. Svět však rozhodně nebude nikdy stejný.
Související
Extrémní počasí si za 50 let vyžádalo dva miliony mrtvých, způsobilo škody za biliony dolarů
Přírodní katastrofy letos způsobily výrazně nadprůměrné škody
katastrofy , Jaderné zbraně , jaderné zbraně - , Lidé
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 2 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 3 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 5 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 6 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 7 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 8 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 9 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.
Zdroj: Libor Novák