Asteroidy jsou ve vesmíru naprosto běžné, přesto jsou jejich kolize s planetami v naší soustavě poměrně ojedinělé. Každý rok nás ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, většina malých ale shoří v atmosféře a velké naštěstí nemají kolizní kurz se Zemí. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?
Tvrdit, že se planeta Země úspěšně vyhýbá všem asteroidům, tak úplně nelze. Sem tam totiž na povrch nějaký dopadne, většinou ale relativně malý a nezpůsobí větší poškození či zranění. Každý den navíc na zem zamíří několik desítek tun asteroidů, drtivá většina z nich ale shoří v atmosféře. Větším rizikem jsou asteroidy o velikosti několika desítek či stovek metrů, které by napáchaly mnohem větší škody.
Podle NASA evidují astronomové každý rok zhruba 1500 takových potenciálních rizik, což v průměru vychází na zhruba pět za den. Jedním z posledních je asteroid 2015 BN509, který je velký asi 200 metrů a široký asi 400 metrů. Je vyšší než Empire State Building v New Yorku a podle NASA je "potenciálně nebezpečný". Kvůli své oběžné dráze ve vesmíru by se jednoho dne mohl srazit se Zemí.
Nejde ale o první ani poslední objekt, který vyděsil lidstvo. Odborníci z observatoře Arecibo, která se nachází asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického stejnojmenného města, však varují, že srážce s asteroidem se dá zabránit.
Planetární obrana prakticky neexistuje
Ačkoliv zní planetární obrana stále ještě jako plán ze sci-fi filmu, NASA připravuje plán na boj proti potenciálně smrtícímu nebezpečí z vesmíru. Vesmírné horniny, které jsou schopné devastace na zemském povrchu, kolem nás prolétávají se znepokojující frekvencí. Analýza navíc ukázala, že u typického Američana existuje 30krát vyšší pravděpodobnost úmrtí kvůli asteroidu než kvůli teroristickému útoku.
Podle serveru The Guardian je více než 90 procent objektů v blízkosti Země větších než jeden kilometr a mohly by teoreticky způsobit devastaci planety Země. Nebezpečná ale mohou být i menší tělesa.
Jejich počet NASA v rozsahu 8741 kilometrů od Země odhaduje na 1748. Ačkoliv jde o poměrně velké množství objektů, které by se mohly srazit se Zemí, odborníci takový scénář zatím nepředpokládají. Kdyby k němu ale došlo, máme se jak bránit?
Teorii máme, a praxe?
Lidstvo je na obranu země připraveno aspoň teoreticky. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. Ti začnou zkoumat objekt zachycený jedním z teleskopů mapujících mezihvězdný prostor a pokud potvrdí, že se asteroid opravdu řítí na planetu Zemi, bude nám odhadem zbývat pouze několik dní do ničivé srážky.
Poté, co vědci propočítají velikost a trajektorii vesmírného objektu, odešlou zprávu do Bílého domu, který vydá oficiální prohlášení pro veřejnost. Tou dobou už zřejmě ale lidé budou vědět, že se něco děje. Informace může prosáknout do médií a objektu si může všimnout i spousta amatérských astronomů.
Následně začne tvorba plánu na destrukci vesmírného tělesa. Nejlepším řešením je stavba speciální rakety, která by v případě nebezpečí dokázala asteroid vychýlit z dráhy a zajistit, aby Zemi minul. Ale i kdybychom takovou raketu měli, její přesné zaměření by mohlo trvat i dva roky. A tolik času lidstvo zřejmě mít nebude.
Spekuluje se například o laseru, který by dokázal asteroid odklonit z jeho trajektorie. Teoreticky je také možné asteroid zničit či odklonit, například nárazem cizího tělesa, vše je ale pouze hypotetické a není jisté, že by něco takového mohlo fungovat.
Zkrátka a dobře nejsme na takoví scénář připraveni a kdyby nastal, zůstává otázkou, jak by si s ním odborníci poradili. Krizové scénáře totiž počítají s řadou přírodních katastrof včetně zemětřesení, výbuchů sopky či s tornády, ne však s kosmickými vlivy. Na ně nedokážeme zareagovat tak rychle, jak by bylo potřeba, což nás činí velmi zranitelnými.
Související
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Zemřel textař Pavel Žák, psal pro hvězdy české popové scény
před 1 hodinou
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Zmínil dva cíle pro armádu
před 2 hodinami
Zelenskyj znovu vyzval spojence k činům. Dodávky raket nemohou trvat roky
před 3 hodinami
Očekávání se naplnila. Na horách je až 15 centimetrů sněhu, uvedli meteorologové
před 3 hodinami
Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku
před 4 hodinami
Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách
před 5 hodinami
V Peci pod Sněžkou hoří známý hotel Hořec. Proběhla evakuace
před 6 hodinami
Další dramatický víkend v Evropě: Rabování v Německu, zasahovala policie
před 7 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Teploty mohou klesat pod nulu
včera
StarDance opustila dvojice, která předvedla nejhůře hodnocený výkon
včera
Hašek chce zastavit ruské hokejisty zákonem. Bývalý brankář apeluje na politiky
včera
Mbappé mluvil o Mao Ce-tungovi jako o diktátorovi. Čína se zlobila a vymohla omluvu
včera
Vojtěch podepsal novou úhradovou vyhlášku. Ministerstvo zmínilo priority
včera
Okradená burza Binance má dobré zprávy pro uživatele
včera
Letošní epidemie eboly dosáhla dalšího smutného milníku
včera
Havlíček zavítal k sousedům do Polska. Panuje shoda ohledně ETS 2
včera
Ukrajina chce rakety Patriot co nejdříve, potvrdil Zelenskyj. Navrhl možné řešení
včera
Sněžení zasáhne Česko. Meteorologové odhalili podrobnosti
včera
První anglický vítěz po 25 letech. Zlatý míč patří Harrymu Kaneovi
včera
Babiš zvažuje další změnu financování veřejnoprávních médií
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce předložit návrh financování veřejnoprávních médií, podle kterého by prostředky nešly ze státního rozpočtu. Podle Babiše by Česká televize i Český rozhlas měly jasně garantovanou částku, která by jim sloužila na provoz.
Zdroj: Jan Hrabě