Bůh je mrtev? Filozof Nietszche "útočil" na evropskou morálku

Dionýsovský přístup ke studiu

Pocházel z rodiny evangelického pastora a jméno Fridrich dostal po pruském králi Fridrichu Vilému IV., protože se narodil v den jeho 49 narozenin (prostřední jméno Vilém ale v dospělosti opustil).. Smrt otce, který byl jako pastor státním úředníkem, mu zajistila stipendium na mezinárodně uznávanou školu Schulpforta. Během studia byl dost problémovým žákem, vybíral si nevhodná témata esejí, stýkal se s podezřelými uměleckými živly a jednou dokonce přišel do školy opilý. Školu ale dokončil a pokračoval studiem teologie na Univerzitě v Bonnu, měl následovat kněžskou dráhu svého otce. Teologii po jednom semestru opustil, protože během studia ztratil víru v Boha. Místo toho se věnoval klasické filologii na Univerzitě v Lipsku, které zdárně dokončil r. 1868. Hned následujícího roku získá místo profesora klasické filologie v Basileji. Šlo o naprosto výjimečný případ, Nietzsche neměl ani doktorát ani patřičnou učitelskou zkoušku - habilitaci a díky tomu se stal nejmladším Basilejským profesorem. Jenže od filologie se čím dál tím víc vzdaloval a na jeho dílu to bylo znát. Bylo až příliš spekulativní a tak bylo filology kritizované a odmítané, přestože se Nietzscheho zastávali jeho přátelé, mezi nimi i slavný skladatel Richard Wagner. Nietzsche se ale nenechal odradit a pokračoval ve svém kontroverzním stylu, jeho koníčkem se stala kritika německé kultury. Potom co se nelichotivě vyjádřil o festivalu v Bayreuthu a oslavě díla Richarda Wagnera, jejich přátelství skončilo. Žádný div, že svůj styl myšlení nazval Filosofii kladiva – Nietzsche rozbíjel nejenom staré filosofy, ale všechny lidi kolem sebe.

Filosof ve válce

V roce 1867 se jako dobrovolník přihlásil k Pruské armádě a stane nejlepším jezdce dělostřelecké divize. Všichni mu předpovídali rychlou kariéru, ale nehoda při naskakování na koně mu způsobila natržení svalů takového rozsahu, že několik měsíců nemohl chodit, a to znamenalo konec jeho vojny. Těžko říct, jestli za to mohla jeho válečná zkušenost, ale Nietzsche se roku 1869 dobrovolně vzdává Pruského občanství, žádné jiné ale nepřijímá, a tak je dokonce života bez státní příslušnosti. Ani to, ani jeho nedobrý zdravotní stav mu nezabrání zúčastnit se Prusko-Francouzské války, tentokrát jako zdravotník.

Klid v rodině - půl zdraví

Roku 1879 se ale jeho zdraví zhoršilo natolik, že byl donucen na místo profesora rezignovat. Kromě nemocí z vojny ho po celý život trápily migrény, zažívací problémy a krátkodobé záchvaty krátkozrakosti až na hranici slepoty. Jeho zrakové problémy ho dovedly ke koketování s prvními psacími přístroji, nakonec ale musel jeho díla přepisovat Peter Gast, Nietzscheho osobní sekretář, bývalý student a celoživotní přítel. Přes všechny problémy po odchodu z univerzity napíše Nietzsche každý rok alespoň jedno větší dílo, je to vrchol jeho produktivního období.

Zbytek života po rezignaci na univerzitě žil z penze a z finanční pomoci svých příznivců a přátel. Aby našel příhodné klima pro své nalomené zdraví byl nucen hodně cestovat. Během cest potká Lou Andreas-Salomé a stráví s ní léto během kterého ji třikrát požádá o ruku, pokaždé je ale odmítnut. Jejich vztah definitivně končí v zimě 1882, pravděpodobně se značným přičiněním Nietzscheho sestry Elizabet. Po rozchodu přichází krize, nemoc se vrátí s nečekanou intenzitou a vše je zhoršováno psychickou krizí spojenou rozchodem se Salomé a kvůli spory v rodině. Nietzsche nesouhlasí se sňatkem sestry s antisemitou Bernhardem Forsterem (že by pomsta za zmařený vztah se Salomé?) a jejich plán na založení čistokrevně árijské kolonie Nueva Germania v Paraguayi považuje za absurdní.

Pomalý vzestup a rychlý pád

Nietzsche má velké problémy se spánkem a nepomáhají mu ani neustále zvětšující se dávky opia. Přesto (nebo možná právě proto) v tomto kritickém období napíše své nejslavnější dílo – Tak pravil Zarathuštra, údajně za pouhých 10 dní.

Jeho dílo ale nedochází dlouho uznání, knihy se neprodávají a poslední díl Zarathuštry je vytisknut v pouhých 40 kopiích pouze pro Nietscheho nepočetnou skupinu přátel. Kvůli jeho názorům na Boha ho nechce přijmout žádná univerzita. Se svým nakladatelem se rozchází, protože Nietzsche je znechucen jeho antisemitismem. Další knihu tak musí vydávat na vlastní náklady. Věci se začínají roku 1888 obracet k lepšímu, pozornost přitáhne jeho polemika s Wagnerem, ale Nietzsche svou popularitu značně přeceňuje. Dostane pocit, že jeho dílo v podstatě bestseller a vykoupí své starší knihy a nechá svá díla přeložit do dalších evropských jazyků.

Jeho rozlet je ale zastaven náhlým nervovým zhroucením roku 1889. Podle nejisté, ale oblíbené historky Nietzsche viděl vozku jak nelítostně bičuje koně, což ho tak rozrušilo, že se ke koni rozběhl aby ho bránil, ale v momentě kdy se koni dostal, se náhle sesypal na zem. Během následujících tří dnů napsal Nietzsche sérii naprosto zmatených dopisů, které byly výplodem jeho zhroucené mysli. V dopisech například prohlašoval, že byl ukřižován německými doktory, přikazoval Německému císaři výpravu do Říma, tvrdil že papež by měl jít do vězení nebo že Nietzsche sám je stvořitelem světa. Jeho přítel Overbeck usoudí, že se musel zbláznit a rozhodne se ho vyhledat – Nietscheho najde v psychiatrické léčebně v Turíně a nechá ho převézt do Německa, na kliniku v Jeně. Ale ani tam si neví s jeho stavem rady. Paradoxně právě v této době vychází Nietzschova poslední díla a roste jeho věhlas.

Trpký konec Nadčlověka

V roce 1893 se z Nueva Germania vrací po sebevraždě manžela jeho setra Elizabet. Přečte jeho díla a postupně nad nimi získá kontrolu. Nakonec převezme i péči o samotného Nietzscheho. Aby Nietzscheho myšlenky pochopila najme si Rudolfa Steinera, prvního odborníka na Nietzscheho filosofii. Steiner ale výuku po půl roce vzdá se slovy, že Elizabet není možné naučit cokoli z filosofie. Nietzsche postupně dostane několik infarktů, ochrne na levou polovinu těla a nakonec 25.8. 1900 umírá.

Jeho pozůstalost získá Elizabet, která nechat vydat jeho poslední poznámky pod názvem Vůle k moci, moderní kritika ale považuje toto dílo za ovlivněné jejími antisemitskými názory. Pasáže měly nepůvodní chronologii, některé části dokonce úplně chyběly. Dalším problémem je povaha jeho spisů, ze kterých se dají velmi snadno vytrhávat jednotlivé výroky, ovšem jejich smyl je tím značně zkreslený. Přesně toho využili i nacisté, kterým se zalíbily některé Nietzscheho pojmy jako Bůh je mrtev, nadčlověk, morálka pánů a otroků a podobně. Nietzscheho archiv spravovaný Elizabet dokonce navštíví samotný Vůdce -Adolf Hitler. Ospravedlnění se dočká až během moderního kritického vydání v 2. poloviny 20. století a od té doby patří k nejvlivnějším filosofům.