Pravomoci české hlavy státu? Masaryk nechtěl být jen ceremoniální figurka

Když v říjnu 1918 vznikl samostatný Československý stát, ihned se rozhořela debata o podobě jeho ústavy. Bude nová republika parlamentní nebo prezidentský systém? A jaké pravomoci bude mít prezident?

Ze všech velkých mužů, kteří mají svůj podíl na vzniku Československa, byl Tomáš G. Masaryk bezpochyby největší autoritou. Jeho působení v zahraničním odboji zajistilo nové republice podporu vítězných mocností. I domácí odboj měl ale své výrazné osobnosti, například Karla Kramáře. Když byla republika oficiálně ustavena, stal se Masaryk prezidentem a Kramář ministerským předsedou. A oba se záhy střetli ve sporu o to, jakého má vlastně nová republika mít prezidenta.

Kramář prosazoval, aby byl prezident více méně ceremoniální figura. Jako představitel silné parlamentní strany chtěl, aby veškerou moc třímala v rukou vláda. A podle toho také v prosinci 1918 připravil prozatímní ústavu. Masaryk byl jeho návrhem pobouřen. Představoval si pravý opak - prezidentskou republiku amerického stylu.

Kramář mu v dopise jasně napsal, že takovým snahám bude bránit, seč mu síly stačí. Tvrdil také, že velké prezidentské pravomoci nejsou ani v zájmu samotného Masaryka. „Kdo u nás vstoupí trochu hlouběji do politického života, ten se tomu neubrání, že je poházen blátem a ztratí autoritu, které tolik potřebujeme“ psal mu Kramář.

Výsledkem byla nakonec víceméně kompromisní Ústava z roku 1920. Ta sice ČSR nepřeměnila na prezidentskou republiku, na druhou stranu z hlavy státu ale neudělala bezmocného kladeče věnců. Prezident mohl jmenovat premiéra a členy vlády a určovat počet ministrů. Mohl se účastnit zasedání vlády a dokonce mu i předsedat, i když nesměl o návrzích hlasovat. Mohl také vystupovat v parlamentu a vetovat zákony. K přehlasování jeho veta byla potřeba nadpoloviční většina hlasů v obou komorách, to znamená, jak v Senátu tak v Poslanecké sněmovně. Mohl též rozpustit Sněmovnu, ale ne během posledního půlroku svého mandátu.

I když se z výčtu ústavních pravomocí zdá, že prvorepublikový prezident byl spíše slabý, opak byl pravdou. Alespoň v případě Tomáše Masaryka. Masaryk byl již za svého života symbolem, postavou opředenou mýty a legendami, někým, kdo byl chován v posvátné úctě. A právě vahou svojí osobnosti si pro sebe TGM dokázal uzmout daleko větší vliv na chod republiky, než mu z Ústavy příslušel.  

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) prezident čr ústava čr Karel Kramář historie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

včera

včera

včera

včera

Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda

Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy