Když v říjnu 1918 vznikl samostatný Československý stát, ihned se rozhořela debata o podobě jeho ústavy. Bude nová republika parlamentní nebo prezidentský systém? A jaké pravomoci bude mít prezident?
Ze všech velkých mužů, kteří mají svůj podíl na vzniku Československa, byl Tomáš G. Masaryk bezpochyby největší autoritou. Jeho působení v zahraničním odboji zajistilo nové republice podporu vítězných mocností. I domácí odboj měl ale své výrazné osobnosti, například Karla Kramáře. Když byla republika oficiálně ustavena, stal se Masaryk prezidentem a Kramář ministerským předsedou. A oba se záhy střetli ve sporu o to, jakého má vlastně nová republika mít prezidenta.
Kramář prosazoval, aby byl prezident více méně ceremoniální figura. Jako představitel silné parlamentní strany chtěl, aby veškerou moc třímala v rukou vláda. A podle toho také v prosinci 1918 připravil prozatímní ústavu. Masaryk byl jeho návrhem pobouřen. Představoval si pravý opak - prezidentskou republiku amerického stylu.
Kramář mu v dopise jasně napsal, že takovým snahám bude bránit, seč mu síly stačí. Tvrdil také, že velké prezidentské pravomoci nejsou ani v zájmu samotného Masaryka. „Kdo u nás vstoupí trochu hlouběji do politického života, ten se tomu neubrání, že je poházen blátem a ztratí autoritu, které tolik potřebujeme“ psal mu Kramář.
Výsledkem byla nakonec víceméně kompromisní Ústava z roku 1920. Ta sice ČSR nepřeměnila na prezidentskou republiku, na druhou stranu z hlavy státu ale neudělala bezmocného kladeče věnců. Prezident mohl jmenovat premiéra a členy vlády a určovat počet ministrů. Mohl se účastnit zasedání vlády a dokonce mu i předsedat, i když nesměl o návrzích hlasovat. Mohl také vystupovat v parlamentu a vetovat zákony. K přehlasování jeho veta byla potřeba nadpoloviční většina hlasů v obou komorách, to znamená, jak v Senátu tak v Poslanecké sněmovně. Mohl též rozpustit Sněmovnu, ale ne během posledního půlroku svého mandátu.
I když se z výčtu ústavních pravomocí zdá, že prvorepublikový prezident byl spíše slabý, opak byl pravdou. Alespoň v případě Tomáše Masaryka. Masaryk byl již za svého života symbolem, postavou opředenou mýty a legendami, někým, kdo byl chován v posvátné úctě. A právě vahou svojí osobnosti si pro sebe TGM dokázal uzmout daleko větší vliv na chod republiky, než mu z Ústavy příslušel.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí
Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM
Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , prezident čr , ústava čr , Karel Kramář , historie
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 58 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák