Pravomoci české hlavy státu? Masaryk nechtěl být jen ceremoniální figurka

Když v říjnu 1918 vznikl samostatný Československý stát, ihned se rozhořela debata o podobě jeho ústavy. Bude nová republika parlamentní nebo prezidentský systém? A jaké pravomoci bude mít prezident?

Deník Shopaholičky

Ze všech velkých mužů, kteří mají svůj podíl na vzniku Československa, byl Tomáš G. Masaryk bezpochyby největší autoritou. Jeho působení v zahraničním odboji zajistilo nové republice podporu vítězných mocností. I domácí odboj měl ale své výrazné osobnosti, například Karla Kramáře. Když byla republika oficiálně ustavena, stal se Masaryk prezidentem a Kramář ministerským předsedou. A oba se záhy střetli ve sporu o to, jakého má vlastně nová republika mít prezidenta.

Kramář prosazoval, aby byl prezident více méně ceremoniální figura. Jako představitel silné parlamentní strany chtěl, aby veškerou moc třímala v rukou vláda. A podle toho také v prosinci 1918 připravil prozatímní ústavu. Masaryk byl jeho návrhem pobouřen. Představoval si pravý opak - prezidentskou republiku amerického stylu.

Kramář mu v dopise jasně napsal, že takovým snahám bude bránit, seč mu síly stačí. Tvrdil také, že velké prezidentské pravomoci nejsou ani v zájmu samotného Masaryka. „Kdo u nás vstoupí trochu hlouběji do politického života, ten se tomu neubrání, že je poházen blátem a ztratí autoritu, které tolik potřebujeme“ psal mu Kramář.

Výsledkem byla nakonec víceméně kompromisní Ústava z roku 1920. Ta sice ČSR nepřeměnila na prezidentskou republiku, na druhou stranu z hlavy státu ale neudělala bezmocného kladeče věnců. Prezident mohl jmenovat premiéra a členy vlády a určovat počet ministrů. Mohl se účastnit zasedání vlády a dokonce mu i předsedat, i když nesměl o návrzích hlasovat. Mohl také vystupovat v parlamentu a vetovat zákony. K přehlasování jeho veta byla potřeba nadpoloviční většina hlasů v obou komorách, to znamená, jak v Senátu tak v Poslanecké sněmovně. Mohl též rozpustit Sněmovnu, ale ne během posledního půlroku svého mandátu.

I když se z výčtu ústavních pravomocí zdá, že prvorepublikový prezident byl spíše slabý, opak byl pravdou. Alespoň v případě Tomáše Masaryka. Masaryk byl již za svého života symbolem, postavou opředenou mýty a legendami, někým, kdo byl chován v posvátné úctě. A právě vahou svojí osobnosti si pro sebe TGM dokázal uzmout daleko větší vliv na chod republiky, než mu z Ústavy příslušel.  

Deník Shopaholičky

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí

Po dlouhou dobu v dějinách neměly ženy stejná práva jako muži. O volební právo ženy bojovaly od poloviny 19. století a trvalo značnou dobu, než jim bylo uznáno. U nás mohou ženy volit přesně 105 let, oproti tomu třeba v Saúdské Arábii pouhých 10 let. 
Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa Rozhovor

Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM

Historička Irena Skalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozebrala, jak si můžeme být jistí pravostí dopisu od Jana Masaryka s údajně „posledními slovy“ jeho otce a prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea otevřeného minulý pátek. Rovněž připomněla dobový kontext, kdy prezident řešil mimo jiné slovenskou snahu o autonomii na Praze nebo německou menšinu, která byla s nástupem Adolfa Hitlera k moci čím dál agresivnější.

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) prezident čr ústava čr Karel Kramář historie

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 58 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy