Bude o kvótách rozhodovat umělá inteligence? Výzkumníci přišli s algoritmem, který stanovuje nejlepší místa pro uprchlíky

Výzkumníci použili algoritmus strojového učení k analýze historických údajů o umístění uprchlíků ve Spojených státech a ve Švýcarsku. Podle jejich zjištění ekonomická úspěšnost migrantů závisela na kombinaci jejich individuálních charakteristik, jako je úroveň vzdělání a znalost angličtiny a lokalitě, kam byli umístěni. V některých místech uprchlíci dosahovali lepších výsledků než v jiných.

Výzkumníci tvrdí, že algoritmus dokáže určit ty nejoptimálnější místa pro uprchlíky a tím zvýšit jejich možnosti nalezení práce o 40 až 70% v porovnání s tím, jak jsou nyní uprchlíci umisťováni. Tento program takřka nic nestojí a vlády by jej tedy mohly využít k zlepšení svých přesidlovacích politik, slibují výzkumníci.

Státy přesidlují uprchlíky poměrně náhodně nebo podle místních kapacit hostujících komunit. Podle výzkumníků však často migranti nejsou posláni na ta místa, ve kterých by bylo pro ně nejsnadnější se integrovat. „Když se podíváme na migrační krizi celosvětově, je jasné, že v dohledné době nikam nezmizí a že potřebujeme na výzkumu založené politiky, abychom se mhli skrze ní dostat,“ podotýká Jeremy Weinstein, profesor politologie na Stanfordově univerzitě a spoluautor studie.   

Studie zveřejněná v respektovaném odborném časopise Science analyzovala socioekonomické údaje o více než 30 000 uprchlíků ve věku od 18 do 64 let, které shromaždovala hlavní americká agentura pro přesídlení od roku 2011 do roku 2016. Tyto údaje informují o místě, kam byli uprchlíci umístěni a jejich případný status zaměstnání.

Na základě těchto údajů algoritmus předpovědět pravděpodobnost zaměstnání a optimální umístění pro skupinu uprchlíků, kteří přišli na konci roku 2016. Výzkumníci srovnali tyto předpovědi s tím, jak si tito uprchlíci ve skutečnosti vedli ve svých nových domovech. Studie zjistila, že kdyby místa vybíral algoritmus, průměrná míra zaměstnanosti těchto uprchlíků by byla zhruba o 41 procent vyšší.

Totožný výzkumný proces byl zopakován ve Švýcarsku, kde bylo zkoumáno umístění žadatelů o azyl z let 1999 až 2013. Výzkumníci došli k závěru, že míra zaměstnanosti by byla dokonce o 73 procent vyšší u žadatelů o azyl, kteří přijeli v roce 2013, kdyby byli přiděleni do míst, které doporučil algoritmus.

Např. v kantonech Vaud a Curych mohou mladí muži z Iráku najít dobré pracovní uplatnění. Ve Vaudu jsou vyhlídky na zaměstnání vyšší pro každého, kdo mluví francouzsky. Ženy ze Srí Lanky mají také relativně dobré vyhlídky na zaměstnání v obou kantonech, protože oba kantony mají relativně velké regionální sítě ze Srí Lanky.

Výzkumníci by rádi vyzkoušeli algoritmus vyzkoušet v terénu, tj. nechali by vlády, aby jej užily při svých přemisťovacích programech. Argumentují, že možnosti, které algoritmus umožňuje, by jim mohly pomoci snížit náklady na integraci migrantů do ekonomických struktur země. "Zlepšením stávajícího procesu s využitím stávajících dat se náš algoritmus vyhýbá mnoha finančním a administrativním překážkám, které mohou často brzdit jiné politické inovace," tvrdí  Kirk Bansak, vedoucí autor studie a PhD student politických věd z Stanfordovy univerzity.

Výzkumníci nicméně upozorňují, že algoritmus nemá za cíl nahradit úředníky. Algoritmus by podle nich mohl poskytnou několik doporučení, z kterých by pak úředníci vybírali podle jimi sledovaných parametrů. Výzkumníci nyní spolupracují s vládami a regionálními agenturami na řadě pilotních programů, které mají ověřit přesnost a věrohodnost předpovědí algoritmu při jeho použití v reálném čase.