Vědci byli vůbec poprvé schopni vytvořit ovčí embryo s malým množstvím lidského genetického kódu. Tento vědecký průlom byl představen na setkání Americké asociace pro rozvoj vědy v Texasu tento týden, píše server The Guardian. Tento pokrok by mohl být velmi důležité pro budoucí zdravotnické technologie, výzkumníci totiž doufají, že jednoho dne budou moci získat části lidského těla pro dárcovství orgánů z geneticky upravených zvířat.
„Dokonce i dnes nejlépe vyhovující orgány, s výjimkou případů orgánů, které pocházejí z identických dvojčat, nefungují dlouho, protože je časem imunitní systém začne napadat," vysvětluje doktor Pablo Ross z Kalifornské univerzity, který se zabývá růstem lidských orgánů u jiných druhů.
Celý proces je poměrně složitý. Začíná sběrem lidských kmenových buněk. Následně se odebere ovčí embryo, které vědci geneticky modifikují tak, aby se přeprogramovala část zodpovědná za růst příslušného orgánu. Následně se kmenové buňky spojí s embryem, to je pak opět vloženo do těla matky. Zvíře, které se následně narodí, by v sobě mělo mít lidský orgán místo vlastního.
Je nutné zmínit, že tato embrya nejsou "napůl člověk a napůl ovce". Nebyla také vytvořena z pouhého rozmaru a bez regulace. Všechna navíc byla zničena do čtyř týdnů od jejich vytvoření. Tým umístil dospělé lidské kmenové buňky do embrya ovce. To se následně po dobu 28 dní vyvíjelo. „Zhruba jedna z 10 000 buněk v těchto ovčích embryích je lidská," vysvětluje Ross.
Stejný tým už v minulém roce pracoval na hybridu člověka a prasete Ovce a prasata jsou používána proto, že jejich orgány mají zhruba správnou velikost, aby mohly být transplantovány do člověka. Ale aby bylo možné skutečně vyvinout orgán, embrya budou muset mít asi 1 procento lidských buněk, takže to ještě nějakou chvíli potrvá.
Tento výzkum ale samozřejmě doprovázejí i problémy spojené s etickými otázkami. Někteří lidé se obávají, že díky podobným experimentům bude možné vytvořit prase s lidskou tváří nebo ovce s lidskou myslí. Tým však říká, že je schopen zaměřit se pouze na některé na lidské buňky, díky kterým je možné vytvořit specifické orgány.
„Zveřejnili jsme několik dokumentů, které ukazují, že se můžeme zaměřit na určitou oblast, abychom se vyhnuli lidským buňkám, ze kterých se vyvíjí lidský mozek nebo lidské pohlavní orgány," ujišťuje doktor Hiro Nakauchi ze Stanfordské univerzity, který je také součástí výzkumného týmu.
Cesta k tomu, aby zvířata mohla být potenciálními dárci orgánů, je stále hodně dlouhá - a některé problémy nelze jen tak snadno překonat. Pokud jde o výzkum, plánuje tým požádat o povolení uchovávat embrya déle, než je současných 28 dní. V žádném případě není jisté, že by jejich postup mohl skutečně vést k vytvoření životaschopných orgánů vhodných pro transplantace.
To ale zároveň znamená, že je důležité pokračovat v práci. Jen ve Spojených státech je v současné době na seznamu čekatelů na transplantaci 117 000 lidí a každý den jich 22 zemře.
Související
Vědci oznámili, že poprvé rozluštili kompletní lidský genom
Jednovaječná dvojčata nemusejí být geneticky stejná, nová studie boří dosavadní poznatky
DNA , lidské tělo , transplantace , Zvířata
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
před 1 hodinou
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
před 3 hodinami
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
včera
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
včera
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
včera
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
včera
Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami
včera
Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování
včera
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
včera
Vynález, bez kterého bychom neměli mobily. Telefon dnes slaví 150 let
včera
Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru
včera
Počasí: Nové varování meteorologů. Do Česka se vrací pravá zima, hrozí sněhové jazyky
včera
Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček
včera
Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer
včera
Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír
včera
Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále
včera
České hokejistky vysněnou olympijskou medaili nezískají. Ve čtvrtfinále nestačily na Švédky
včera
„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje
včera
Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních
včera
Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek
Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.
Zdroj: Libor Novák