Křížové výpravy byly původně určeny k osvobození Svaté země od muslimů, ale postupem času byly uplatňovány čím dál více v Evropě, ať už šlo o výpravy proti pohanským Prusům nebo hlavnímu městu východních křesťanů, Konstantinopoli. Celý tento proces byl potom dovršen Albigenskou křížovou výpravou proti heretickým křesťanům. Jak ale došlo k tomu, že se cílem křížové výpravy stalo křesťanské území? A proč právě jižní Francie a sekta katarů?
Bezprecedentní rozmach hereze v jižní Francii, oblasti nazývané jako Languedoc, byl zapříčiněn hned několika faktory. Hrabství Toulose, které bylo centrem této oblasti, se totiž nacházelo jen ve velmi volné závislosti na ústřední moci francouzského krále, navíc četná území v jižní Francie patřila pod korunu Anglickou nebo Aragonskou a na Provensálsko si zase činili nárok císaři Svaté říše římské. Komplikace představovaly i složitý lenní systém a velmi volná závislost nižších šlechticů na Touloském hraběti, který tak nad oblastí nemohl vykonávat kontrolu podle svých představ.
Nauka katarů byla postavená na velmi vyhroceném dualismu hmotného, smyslového světa, a světa duševního. Oba světy byly podle katarů od sebe striktně oddělené a rozdíl mezi nimi byl v tom, že hmotný svět byl veskrze špatný, podle některých dokonce stvořený přímo Luciferem, zatímco Bůh, Kristus, andělé a všechny dobré věci měli své místo pouze ve světě duševním.
Cesta ke spáse tak vedla přes oproštění se od požitků hmotného světa. A nejen od jich, ale také od církevních a světských institucí, morálky a společenského řádu. Kataři odmítali církevní svátky, modlitby, relikvie, mučedníky i poutě, ale také přísahy, manželství, soudní moc, čímž ohrožovali celý středověký systém fungování společnosti. A v tom byl kámen úrazu.
Zpočátku se církev snažila katary potlačit tak, jako to dělala s ostatními herezemi ve středověku, tedy pomocí kázání a učených disputací, ale přes opětovné pokusy to němělo žádné větší výsledky. A to i přes to, že na jih Francie se vydal jeden z největších kazatelů středověku, Bernard z Clairvoux.
Dekret proti podpoře katarů byl vydán v roce 1189 na 3. lateránském koncilu a dokonce proběhla i jednání mezi Anglií a Francií o vojenském zásahu, ale nakonec z toho sešlo. Po koncilu ve Veroně byla vyhlášena nutnost angažování světské moci v boji z herezí. Papež do Languedocu vysílal speciální vyslance (legáty), kteří měli organizovat kázání proti herezi, hlavní role přitom připadla členům cisterciáckého řádu. Mezi nimi byl Arnaud Amalric, který se později stal vůdcem křížové výpravy, nebo Dominika Guzmán, pozdější zakladatel dominikánského řádu. Nic z toho ale nepomáhalo proto, že místní představitelé nebyli nakloněni spolupráci - ať už proto, že to byli sympatizanti katarů nebo jednoduše proto, že neradi viděli cizince zasahovat do svých záležitostí.
Postupně se tak začalo čím dál vážněji uvažovat o radikálnějším řešení za přispění vojsk. Roku 1207 papež Innocenc III. vyzval francouzského krále Filipa II. k vojenskému zásahu, který by byl odměněn stejnými odpustky jako výprava do svaté země – tím výpravu postavil na stejnou úroveň jako tažení do Svaté země. Jenomže Filip byl vázán politicky na severu země a požadoval kromě odpustků i finanční příspěvek a záruky dodržení míru s anglickým králem. A tak z výpravy opětovně sešlo.
Situace se dramaticky proměnila po vraždě papežského legáta Petra z Castelnau roku 1208, z které byl obviněn Tolouský hrabě Raimund VI. Identita vraha je dodnes neznámá a hrabě svou vinou popíral až do své smrti na popravišti. Koneckonců vraždou legáta neměl co získat. Papež prohlásil hraběte za exkomunikovaného heretika a obnovil výzvu ke křížové výpravě, ve které kromě odpustků slíbil možnost konfiskace majetku heretiků. Odezva na tuto výzvu byla rychlá a nadšená, přestože Filip II. se k výpravě stavěl spíše odmítavě – jeho politika se soustředila na spory s Anglií a Svatou říši římskou a nelíbila se mu ani představa papeže rozdávajícího území, které formálně příslušelo francouzské koruně.
Po neúspěšném jednáním s Amalricem tak neměl Raimund na výběr než přímé odvolání do Říma. Po veřejném pokání a odprošení byl zproštěn viny a aby svůj obrat dokonal, přidal se na stranu křižáků. Patrně ne z náboženské horlivosti, ale spíše ve snaze minimalizovat dopady invaze na své majetky. Válka s Albigenskými (pojmenována podle Albigens jednoho ze středisek katarů) byla poměrně dlouhá, trvala přes dvacet let, a hodně krvavá. Oběti přitom nebyly pouze na straně heretických katarů, ale i pravověrných křesťanů, protože rabující armády nebraly ohledy na nikoho. Pokud můžeme věřit kronikářům, tak s nevinnými si nelámali příliš hlavu ani vůdci křížové výpravy.
Slavnou se stala údajná odpověď Arnauda Amalrica na otázku, jak rozlišit pravověrné od heretiků v městě Beziers, které se stalo dějištěm největšího masakru z počátku křížové výpravy: „Zabte je všechny, Bůh si ty svoje pozná.“ Výrok pravděpodobně nikdy nebyl vysloven, protože první zmínky o něm pochází až ze 17. století, ale docela dobře ilustrují Amalricův postoj. Svědčí o tom i přehnané počty obětí, které Amalric sděloval v dopise do Říma. V něm hovoří o 20 000 mrtvých, ale Beziers mělo v té době jen kolem osmi tisíc obyvatel. Ale už samotný fakt, že se chlubil nadsazeným počtem zabitých je skoro děsivější, než kdyby sděloval pravdu.
Související
Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev
Notre-Dame se po pěti letech od požáru opět otevře. Návštěvníky čeká zásadní změna
Francie , Křižáci , Náboženství , historie , rytíři
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 54 minutami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 1 hodinou
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 1 hodinou
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 3 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
Španělsko čelí ničivým záplavám, které si dosud vyžádaly přes dvě stě obětí a zanechaly desítky tisíc lidí bez domova či přístupu k základním službám. V reakci na tuto přírodní katastrofu španělský premiér Pedro Sánchez nařídil největší mírové nasazení vojenských jednotek v historii země.
Zdroj: Libor Novák