Osvobození Svaté země od muslimů? Evropané nebojovali jen proti islámu

Křížové výpravy byly původně určeny k osvobození Svaté země od muslimů, ale postupem času byly uplatňovány čím dál více v Evropě, ať už šlo o výpravy proti pohanským Prusům nebo hlavnímu městu východních křesťanů, Konstantinopoli. Celý tento proces byl potom dovršen Albigenskou křížovou výpravou proti heretickým křesťanům. Jak ale došlo k tomu, že se cílem křížové výpravy stalo křesťanské území? A proč právě jižní Francie a sekta katarů?

Bezprecedentní rozmach hereze v jižní Francii, oblasti nazývané jako Languedoc, byl zapříčiněn hned několika faktory. Hrabství Toulose, které bylo centrem této oblasti, se totiž nacházelo jen ve velmi volné závislosti na ústřední moci francouzského krále, navíc četná území v jižní Francie patřila pod korunu Anglickou nebo Aragonskou a na Provensálsko si zase činili nárok císaři Svaté říše římské. Komplikace představovaly i složitý lenní systém a velmi volná závislost nižších šlechticů na Touloském hraběti, který tak nad oblastí nemohl vykonávat kontrolu podle svých představ.

Nauka katarů byla postavená na velmi vyhroceném dualismu hmotného, smyslového světa, a světa duševního. Oba světy byly podle katarů od sebe striktně oddělené a rozdíl mezi nimi byl v tom, že hmotný svět byl veskrze špatný, podle některých dokonce stvořený přímo Luciferem, zatímco Bůh, Kristus, andělé a všechny dobré věci měli své místo pouze ve světě duševním.

Cesta ke spáse tak vedla přes oproštění se od požitků hmotného světa. A nejen od jich, ale také od církevních a světských institucí, morálky a společenského řádu. Kataři odmítali církevní svátky, modlitby, relikvie, mučedníky i poutě, ale také přísahy, manželství, soudní moc, čímž ohrožovali celý středověký systém fungování společnosti. A v tom byl kámen úrazu.

Zpočátku se církev snažila katary potlačit tak, jako to dělala s ostatními herezemi ve středověku, tedy pomocí kázání a učených disputací, ale přes opětovné pokusy to němělo žádné větší výsledky. A to i přes to, že na jih Francie se vydal jeden z největších kazatelů středověku, Bernard z Clairvoux.

Dekret proti podpoře katarů byl vydán v roce 1189 na 3. lateránském koncilu a dokonce proběhla i jednání mezi Anglií a Francií o vojenském zásahu, ale nakonec z toho sešlo. Po koncilu ve Veroně byla vyhlášena nutnost angažování světské moci v boji z herezí. Papež do Languedocu vysílal speciální vyslance (legáty), kteří měli organizovat kázání proti herezi, hlavní role přitom připadla členům cisterciáckého řádu. Mezi nimi byl Arnaud Amalric, který se později stal vůdcem křížové výpravy, nebo Dominika Guzmán, pozdější zakladatel dominikánského řádu. Nic z toho ale nepomáhalo proto, že místní představitelé nebyli nakloněni spolupráci - ať už proto, že to byli sympatizanti katarů nebo jednoduše proto, že neradi viděli cizince zasahovat do svých záležitostí.

Postupně se tak začalo čím dál vážněji uvažovat o radikálnějším řešení za přispění vojsk.  Roku 1207 papež Innocenc III. vyzval francouzského krále Filipa II. k vojenskému zásahu, který by byl odměněn stejnými odpustky jako výprava do svaté země – tím výpravu postavil na stejnou úroveň jako tažení do Svaté země. Jenomže Filip byl vázán politicky na severu země a požadoval kromě odpustků i finanční příspěvek a záruky dodržení míru s anglickým králem. A tak z výpravy opětovně sešlo.

Situace se dramaticky proměnila po vraždě papežského legáta Petra z Castelnau roku 1208, z které byl obviněn Tolouský hrabě Raimund VI. Identita vraha je dodnes neznámá a hrabě svou vinou popíral až do své smrti na popravišti. Koneckonců vraždou legáta neměl co získat. Papež prohlásil hraběte za exkomunikovaného heretika a obnovil výzvu ke křížové výpravě, ve které kromě odpustků slíbil možnost konfiskace majetku heretiků. Odezva na tuto výzvu byla rychlá a nadšená, přestože Filip II. se k výpravě stavěl spíše odmítavě – jeho politika se soustředila na spory s Anglií a Svatou říši římskou a nelíbila se mu ani představa papeže rozdávajícího území, které formálně příslušelo francouzské koruně.

Po neúspěšném jednáním s Amalricem tak neměl Raimund na výběr než přímé odvolání do Říma. Po veřejném pokání a odprošení byl zproštěn viny a aby svůj obrat dokonal, přidal se na stranu křižáků. Patrně ne z náboženské horlivosti, ale spíše ve snaze minimalizovat dopady invaze na své majetky. Válka s Albigenskými (pojmenována podle Albigens jednoho ze středisek katarů) byla poměrně dlouhá, trvala přes dvacet let, a hodně krvavá. Oběti přitom nebyly pouze na straně heretických katarů, ale i pravověrných křesťanů, protože rabující armády nebraly ohledy na nikoho. Pokud můžeme věřit kronikářům, tak s nevinnými si nelámali příliš hlavu ani vůdci křížové výpravy.

Slavnou se stala údajná odpověď Arnauda Amalrica na otázku, jak rozlišit pravověrné od heretiků v městě Beziers, které se stalo dějištěm největšího masakru z počátku křížové výpravy: „Zabte je všechny, Bůh si ty svoje pozná.“ Výrok pravděpodobně nikdy nebyl vysloven, protože první zmínky o něm pochází až ze 17. století, ale docela dobře ilustrují Amalricův postoj. Svědčí o tom i přehnané počty obětí, které Amalric sděloval v dopise do Říma. V něm hovoří o 20 000 mrtvých, ale Beziers mělo v té době jen kolem osmi tisíc obyvatel. Ale už samotný fakt, že se chlubil nadsazeným počtem zabitých je skoro děsivější, než kdyby sděloval pravdu.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Křižáci Náboženství historie rytíři

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin

Španělsko čelí ničivým záplavám, které si dosud vyžádaly přes dvě stě obětí a zanechaly desítky tisíc lidí bez domova či přístupu k základním službám. V reakci na tuto přírodní katastrofu španělský premiér Pedro Sánchez nařídil největší mírové nasazení vojenských jednotek v historii země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy