Osvobození Svaté země od muslimů? Evropané nebojovali jen proti islámu

Křížové výpravy byly původně určeny k osvobození Svaté země od muslimů, ale postupem času byly uplatňovány čím dál více v Evropě, ať už šlo o výpravy proti pohanským Prusům nebo hlavnímu městu východních křesťanů, Konstantinopoli. Celý tento proces byl potom dovršen Albigenskou křížovou výpravou proti heretickým křesťanům. Jak ale došlo k tomu, že se cílem křížové výpravy stalo křesťanské území? A proč právě jižní Francie a sekta katarů?

Bezprecedentní rozmach hereze v jižní Francii, oblasti nazývané jako Languedoc, byl zapříčiněn hned několika faktory. Hrabství Toulose, které bylo centrem této oblasti, se totiž nacházelo jen ve velmi volné závislosti na ústřední moci francouzského krále, navíc četná území v jižní Francie patřila pod korunu Anglickou nebo Aragonskou a na Provensálsko si zase činili nárok císaři Svaté říše římské. Komplikace představovaly i složitý lenní systém a velmi volná závislost nižších šlechticů na Touloském hraběti, který tak nad oblastí nemohl vykonávat kontrolu podle svých představ.

Nauka katarů byla postavená na velmi vyhroceném dualismu hmotného, smyslového světa, a světa duševního. Oba světy byly podle katarů od sebe striktně oddělené a rozdíl mezi nimi byl v tom, že hmotný svět byl veskrze špatný, podle některých dokonce stvořený přímo Luciferem, zatímco Bůh, Kristus, andělé a všechny dobré věci měli své místo pouze ve světě duševním.

Cesta ke spáse tak vedla přes oproštění se od požitků hmotného světa. A nejen od jich, ale také od církevních a světských institucí, morálky a společenského řádu. Kataři odmítali církevní svátky, modlitby, relikvie, mučedníky i poutě, ale také přísahy, manželství, soudní moc, čímž ohrožovali celý středověký systém fungování společnosti. A v tom byl kámen úrazu.

Zpočátku se církev snažila katary potlačit tak, jako to dělala s ostatními herezemi ve středověku, tedy pomocí kázání a učených disputací, ale přes opětovné pokusy to němělo žádné větší výsledky. A to i přes to, že na jih Francie se vydal jeden z největších kazatelů středověku, Bernard z Clairvoux.

Dekret proti podpoře katarů byl vydán v roce 1189 na 3. lateránském koncilu a dokonce proběhla i jednání mezi Anglií a Francií o vojenském zásahu, ale nakonec z toho sešlo. Po koncilu ve Veroně byla vyhlášena nutnost angažování světské moci v boji z herezí. Papež do Languedocu vysílal speciální vyslance (legáty), kteří měli organizovat kázání proti herezi, hlavní role přitom připadla členům cisterciáckého řádu. Mezi nimi byl Arnaud Amalric, který se později stal vůdcem křížové výpravy, nebo Dominika Guzmán, pozdější zakladatel dominikánského řádu. Nic z toho ale nepomáhalo proto, že místní představitelé nebyli nakloněni spolupráci - ať už proto, že to byli sympatizanti katarů nebo jednoduše proto, že neradi viděli cizince zasahovat do svých záležitostí.

Postupně se tak začalo čím dál vážněji uvažovat o radikálnějším řešení za přispění vojsk.  Roku 1207 papež Innocenc III. vyzval francouzského krále Filipa II. k vojenskému zásahu, který by byl odměněn stejnými odpustky jako výprava do svaté země – tím výpravu postavil na stejnou úroveň jako tažení do Svaté země. Jenomže Filip byl vázán politicky na severu země a požadoval kromě odpustků i finanční příspěvek a záruky dodržení míru s anglickým králem. A tak z výpravy opětovně sešlo.

Situace se dramaticky proměnila po vraždě papežského legáta Petra z Castelnau roku 1208, z které byl obviněn Tolouský hrabě Raimund VI. Identita vraha je dodnes neznámá a hrabě svou vinou popíral až do své smrti na popravišti. Koneckonců vraždou legáta neměl co získat. Papež prohlásil hraběte za exkomunikovaného heretika a obnovil výzvu ke křížové výpravě, ve které kromě odpustků slíbil možnost konfiskace majetku heretiků. Odezva na tuto výzvu byla rychlá a nadšená, přestože Filip II. se k výpravě stavěl spíše odmítavě – jeho politika se soustředila na spory s Anglií a Svatou říši římskou a nelíbila se mu ani představa papeže rozdávajícího území, které formálně příslušelo francouzské koruně.

Po neúspěšném jednáním s Amalricem tak neměl Raimund na výběr než přímé odvolání do Říma. Po veřejném pokání a odprošení byl zproštěn viny a aby svůj obrat dokonal, přidal se na stranu křižáků. Patrně ne z náboženské horlivosti, ale spíše ve snaze minimalizovat dopady invaze na své majetky. Válka s Albigenskými (pojmenována podle Albigens jednoho ze středisek katarů) byla poměrně dlouhá, trvala přes dvacet let, a hodně krvavá. Oběti přitom nebyly pouze na straně heretických katarů, ale i pravověrných křesťanů, protože rabující armády nebraly ohledy na nikoho. Pokud můžeme věřit kronikářům, tak s nevinnými si nelámali příliš hlavu ani vůdci křížové výpravy.

Slavnou se stala údajná odpověď Arnauda Amalrica na otázku, jak rozlišit pravověrné od heretiků v městě Beziers, které se stalo dějištěm největšího masakru z počátku křížové výpravy: „Zabte je všechny, Bůh si ty svoje pozná.“ Výrok pravděpodobně nikdy nebyl vysloven, protože první zmínky o něm pochází až ze 17. století, ale docela dobře ilustrují Amalricův postoj. Svědčí o tom i přehnané počty obětí, které Amalric sděloval v dopise do Říma. V něm hovoří o 20 000 mrtvých, ale Beziers mělo v té době jen kolem osmi tisíc obyvatel. Ale už samotný fakt, že se chlubil nadsazeným počtem zabitých je skoro děsivější, než kdyby sděloval pravdu.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Křižáci Náboženství historie rytíři

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 41 minutami

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 1 hodinou

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 2 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 8 hodinami

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy