Karlova univerzita? Otec vlasti se o svou univerzitu zpočátku příliš nestaral

Mezi četné úspěchy vláda Karla IV., které mu vynesly titul největšího Čecha, nepochybně patří i založení pražského vysokého učení, dnes na jeho počest dokonce pojmenovaném jako Karlova univerzita. Ovšem Karlovy zásluhy na tomto počinu jsou často přeceňované, a naopak bývá příhodně zapomínáno na vliv pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který univerzitu v jejích počátcích držel nad vodou.

Angažovanost arcibiskupa není až tak překvapivá, když vezmeme v potaz, že vzdělání bylo ve středověku zcela pod patronací církve. Pro zřízení univerzity tak byl papež prakticky stejně důležitý jako panovník, protože jenom on nadat univerzitu privilegiem, které umožňovalo udělovat akademické tituly v oblasti teologie, která bylo vrcholem univerzitního vzdělání. Pražská univerzita nebyla výjimkou, a i proto je první z tří zakládacích listin Karlovy univerzity vydaná papežem, přičemž hlavním přímluvcem byl již právě Arnošt z Pardubic. Ten se také v souladu s jinde běžnými zvyklostmi stal prvním kancléřem univerzity.

Karel také nebyl první český panovník, který uvažoval o založení univerzity, o to se totiž už usilovně snažil přinejmenším Přemyslovec Václav II. kolem roku 1298. Jeho iniciativa vyšla naprázdno. Hlavně proto, že neměl patřičnou podporu církve a papeže. To situace za Karla IV. byla výrazně příznivější, protože kromě bezvýhradné podpory pražského arcibiskupa, měl i velmi dobré vztahy s papežem se kterým se znal z pobytu na francouzském královském dvoře.

Arnoštova nebo Karlova univerzita?

Jedním z nejdůležitějších dokumentů nové univerzity byla její statuta, což byla nařízení určující základní provozní a organizační směrnice univerzity. Jak už správně tušíte i tento dokument vypovídá zejména o angažovanosti Arnošta z Pardubic. Na druhou stranu je to logické – Karel IV. jen těžko mohl sepsat pravidla pro univerzitu, když studoval pouze krátce v Paříži a poněkud nestandartně. Na rozdíl od Arnošta z Pardubic, který studoval na nejvyhlášenějších univerzitách v Boloni a Padově. Samozřejmě, že Arnošt vše činil se souhlasem Karla IV., jehož byl blízkým spolupracovníkem, bez toho by se univerzita v žádným případě neobešla. Ale zájem císaře o univerzitu byl zpočátku dost malý, vydal nicméně zbylé dvě zakládací listiny, ve kterých univerzitě garantoval tradiční privilegia, zejména ochranu studentů a učitelů a její právní nezávislost. Obě privilegia měla pro univerzitu naprosto zásadní důležitost. Vydání dvou listin také na dlouhou dobu rozvířilo debaty mezi historiky o tom, jestli byla univerzita založena jako česká anebo říšská. Dnes panuje názor, že to byla univerzita česká (neboť byla financována z Čech), ale většina jejich profesorů i studentů byla ze Svaté říše římské, tedy německé národnosti.

Aby mohla univerzita fungovat potřebovala zejména finanční prostředky na provoz a platy mistrů, kteří na škole učili – ty ale kupodivu nedostala od Karla, několik vesnic včetně všech platů totiž univerzita získala z majetků Arnoštova rodu. Arnošt z Pardubic tak univerzitu nejvíc podržel v těžkých začátcích, které byly pro vznik univerzity klíčové. Nejedna fundace totiž nedopadla právě kvůli malé podpoře od jejich oslavovaných zakladatelů. Zapomenutý arcibiskup zajistil první profesory, staral se o rozběhnutí a úroveň výuky, řešil její pravidelné hmotné zajištění i organizaci právního zajištění- od univerzitních statut po první diplomy absolventů. Na druhou stranu Karel se příliš neměl k tomu obdarovat univerzitu větším majetkem. za to se ale uchýlil k několika kreativním řešením, například výuku medicíny obstarávali jeho dvorní lékaři místo univerzitních učenců.

Ze hřbitova do Karolina

Velkou komplikaci pro novou univerzitu představovala absence vhodných prostor, zpočátku tak byli studenti vyučování zejména v tzv. bursách, což nebylo nic jiného než soukromé domy univerzitních profesorů. Jiným řešení byla výuka studentů v budovách řeholních generálních studií, které byly obdobou vysokých škol pro mnichy, za čím můžeme opětovně vidět vliv Arnošta z Pardubic. Karel IV univerzitě svěřil pouze budovy zanedbané farní školy u Týnského chrámu, a tak se výcvik studentů svobodných umění díky Karlovi odehrával v nevyhovujících a stísněných prostorách týnského hřbitova. Poté ale na dlouho nenacházíme výraznější stopy Karlova zájmu o fungování pražské univerzity.

Až tařka po dvaceti letech, roku 1366, se Karel nakonec ustrnul a Pražskou univerzitu obdaroval větším majetkem, který měl financovat tzv. Velkou kolej, které se na jeho počest začalo říkat Karlova. Ale samotná kolej získla důstojnou budovu o dalších 17 let později, kdy nepopulární Václav IV. univerzitu obdařil budovou Rotlevova paláce, trochu paradoxně zvanou Carolinum, která dodnes tvoří hlavní sídlo univerzity. O tom že zpočátku měla univerzita velké problémy svědčí i to, že první absolventské zkoušky máme zaznamenány skoro 20 let po založení univerzity – a rozhodně to nebylo kvůli tomu, že by byla plná věčných studentů. Poté ale univerzita zažila až nebývale velký rozkvět, který byl narušen až nepokoji spojenými s Kutnohorským dekretem a husitstvím.

Související

Více souvisejících

Karel IV. Univerzita Karlova Arcibiskupství pražské

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy