Mezi četné úspěchy vláda Karla IV., které mu vynesly titul největšího Čecha, nepochybně patří i založení pražského vysokého učení, dnes na jeho počest dokonce pojmenovaném jako Karlova univerzita. Ovšem Karlovy zásluhy na tomto počinu jsou často přeceňované, a naopak bývá příhodně zapomínáno na vliv pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který univerzitu v jejích počátcích držel nad vodou.
Angažovanost arcibiskupa není až tak překvapivá, když vezmeme v potaz, že vzdělání bylo ve středověku zcela pod patronací církve. Pro zřízení univerzity tak byl papež prakticky stejně důležitý jako panovník, protože jenom on nadat univerzitu privilegiem, které umožňovalo udělovat akademické tituly v oblasti teologie, která bylo vrcholem univerzitního vzdělání. Pražská univerzita nebyla výjimkou, a i proto je první z tří zakládacích listin Karlovy univerzity vydaná papežem, přičemž hlavním přímluvcem byl již právě Arnošt z Pardubic. Ten se také v souladu s jinde běžnými zvyklostmi stal prvním kancléřem univerzity.
Karel také nebyl první český panovník, který uvažoval o založení univerzity, o to se totiž už usilovně snažil přinejmenším Přemyslovec Václav II. kolem roku 1298. Jeho iniciativa vyšla naprázdno. Hlavně proto, že neměl patřičnou podporu církve a papeže. To situace za Karla IV. byla výrazně příznivější, protože kromě bezvýhradné podpory pražského arcibiskupa, měl i velmi dobré vztahy s papežem se kterým se znal z pobytu na francouzském královském dvoře.
Arnoštova nebo Karlova univerzita?Jedním z nejdůležitějších dokumentů nové univerzity byla její statuta, což byla nařízení určující základní provozní a organizační směrnice univerzity. Jak už správně tušíte i tento dokument vypovídá zejména o angažovanosti Arnošta z Pardubic. Na druhou stranu je to logické – Karel IV. jen těžko mohl sepsat pravidla pro univerzitu, když studoval pouze krátce v Paříži a poněkud nestandartně. Na rozdíl od Arnošta z Pardubic, který studoval na nejvyhlášenějších univerzitách v Boloni a Padově. Samozřejmě, že Arnošt vše činil se souhlasem Karla IV., jehož byl blízkým spolupracovníkem, bez toho by se univerzita v žádným případě neobešla. Ale zájem císaře o univerzitu byl zpočátku dost malý, vydal nicméně zbylé dvě zakládací listiny, ve kterých univerzitě garantoval tradiční privilegia, zejména ochranu studentů a učitelů a její právní nezávislost. Obě privilegia měla pro univerzitu naprosto zásadní důležitost. Vydání dvou listin také na dlouhou dobu rozvířilo debaty mezi historiky o tom, jestli byla univerzita založena jako česká anebo říšská. Dnes panuje názor, že to byla univerzita česká (neboť byla financována z Čech), ale většina jejich profesorů i studentů byla ze Svaté říše římské, tedy německé národnosti.
Aby mohla univerzita fungovat potřebovala zejména finanční prostředky na provoz a platy mistrů, kteří na škole učili – ty ale kupodivu nedostala od Karla, několik vesnic včetně všech platů totiž univerzita získala z majetků Arnoštova rodu. Arnošt z Pardubic tak univerzitu nejvíc podržel v těžkých začátcích, které byly pro vznik univerzity klíčové. Nejedna fundace totiž nedopadla právě kvůli malé podpoře od jejich oslavovaných zakladatelů. Zapomenutý arcibiskup zajistil první profesory, staral se o rozběhnutí a úroveň výuky, řešil její pravidelné hmotné zajištění i organizaci právního zajištění- od univerzitních statut po první diplomy absolventů. Na druhou stranu Karel se příliš neměl k tomu obdarovat univerzitu větším majetkem. za to se ale uchýlil k několika kreativním řešením, například výuku medicíny obstarávali jeho dvorní lékaři místo univerzitních učenců.
Ze hřbitova do KarolinaVelkou komplikaci pro novou univerzitu představovala absence vhodných prostor, zpočátku tak byli studenti vyučování zejména v tzv. bursách, což nebylo nic jiného než soukromé domy univerzitních profesorů. Jiným řešení byla výuka studentů v budovách řeholních generálních studií, které byly obdobou vysokých škol pro mnichy, za čím můžeme opětovně vidět vliv Arnošta z Pardubic. Karel IV univerzitě svěřil pouze budovy zanedbané farní školy u Týnského chrámu, a tak se výcvik studentů svobodných umění díky Karlovi odehrával v nevyhovujících a stísněných prostorách týnského hřbitova. Poté ale na dlouho nenacházíme výraznější stopy Karlova zájmu o fungování pražské univerzity.
Až tařka po dvaceti letech, roku 1366, se Karel nakonec ustrnul a Pražskou univerzitu obdaroval větším majetkem, který měl financovat tzv. Velkou kolej, které se na jeho počest začalo říkat Karlova. Ale samotná kolej získla důstojnou budovu o dalších 17 let později, kdy nepopulární Václav IV. univerzitu obdařil budovou Rotlevova paláce, trochu paradoxně zvanou Carolinum, která dodnes tvoří hlavní sídlo univerzity. O tom že zpočátku měla univerzita velké problémy svědčí i to, že první absolventské zkoušky máme zaznamenány skoro 20 let po založení univerzity – a rozhodně to nebylo kvůli tomu, že by byla plná věčných studentů. Poté ale univerzita zažila až nebývale velký rozkvět, který byl narušen až nepokoji spojenými s Kutnohorským dekretem a husitstvím.
Související
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
Hřeb z Ježíšova kříže? Zkoumat okolnosti ukrytí relikvie bude dobrodružství, říká historička
Karel IV. , Univerzita Karlova , Arcibiskupství pražské
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 45 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 1 hodinou
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 2 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.
Zdroj: Jakub Jurek