Proradný Korvín? Turecké nebezpečí ignoroval, místo toho vydrancoval Česko

Matyáš Korvín (původně Hunyadi) se narodil 23. února 1443. Jeho otcem byl uherský správce země (tedy gubernátor) a populární vojevůdce a „Turkobijec“ Jan Hunyadi. Ten patřil k nejbohatším a nejmocnějším uherským velmožům. Dokázal zformovat silnou armádu, která se úspěšně postavila proti Osmanům – v roce 1441 je porazila u Semedereve a v roce 1442 u Sibiu.

Tak Jan Hunyadi k Uhersku znovu připojil Moldavsko a Valašsko. Jan Hunyadi si dobře uvědomoval nebezpečí vpádu Turků, a tak se také postavil do čela jedné z křížových výprav proti nim. V bitvě na Kosově poli jeho armádu sice Turci porazili, ovšem v červenci roku 1456 „Turkobijec“ zabránil sultánovi Mehmedovi II. v dobytí Bělehradu. Za měsíc po této události uherský vojevůdce podlehl morové epidemii, která se objevila v jeho vojenském táboře.

Matyáš Korvín nepocházel ze staré rodové šlechty. Jeho rod obdržel šlechtický titul teprve na začátku 15. století, a to od Zikmunda Lucemburského. Známá je sice pověst o tom, že měl být Jan Hunyadi nemanželským potomkem Zikmunda Lucemburského, ovšem ta není založena na pravdě.

Mocný a bohatý otec Matyášovi zajistil kvalitní vzdělání. Matyáš tak později dobře ovládal němčinu, latinu, chorvatštinu, češtinu, ale také řecké a římské dějiny. Byl ovlivněn humanismem a renesancí, a tak na svém dvoře hostil mnohé italské učence i umělce.

Dnes Matyáše Korvína známe především jako uherského krále (od roku 1458), krále českého (od roku 1469) a vévodu rakouského (od roku 1485). V našich zemích byl zvoleným „vzdorokrálem“ proti Jiřímu z Poděbrad. Později se podílel na vládě s Vladislavem Jagellonským, který vládl v Čechách, zatímco Matyáš byl vládcem Moravy a vedlejších zemí Koruny české.

Jako uherský panovník se snažil vybudovat silnou a centralizovanou monarchii, ve které by měl hlavní slovo král. Omezil moc magnátů i církevních hodnostářů. Díky finančním prostředkům z Říma mohl uspořádat křížové výpravy proti Turkům, Matyáš však s Turky raději nebojoval a uzavíral s nimi příměří. Jeho opomíjení turecké hrozby mělo později neblahé důsledky. Na druhou stranu se mu nemůžeme divit, že se do žádných akcí proti Turkům nepouštěl. Neměl totiž žádnou podporu okolních států, a tak by šel do boje proti nim vlastně sám.

V dubnu roku 1468 vedl Matyáš Korvín křížovou výpravu proti „kacíři“ Jiřímu z Poděbrad. V květnu roku 1469 ho v Olomouci české a moravské katolické stavy zvolili českým králem. Po smrti Jiřího z Poděbrad měl však na český trůn usednout Vladislav Jagellonský, se kterým tak Matyáš začal bojovat. Nakonec došlo v roce 1479 k rozdělení českých zemí. Matyáš měl vládnout Moravě a vedlejším zemím Koruny české, Vladislavovi pak připadla vláda nad Čechami. Některá města v Čechách se však ocitla pod Matyášovým vlivem (např. Plzeň nebo České Budějovice). Ačkoli tedy Karel IV. ustanovil, že země Koruny české nesmí být rozděleny, roku 1479 k tomu přeci jen došlo.

Když Matyáš Korvín dne 6. dubna 1490 ve Vídni zemřel, jeho nástupcem se stal jeho nepřítel Vladislav Jagellonský. Ten bývá označován za jednoho z nejslabších českých králů.