Češi, jak je neznáte? Volali o pomoc a bránili každou ulici. Pražané spontánním povstáním hatí plány

Dnes je to přesně 73 let, co vypuklo pražské povstání proti německé okupaci. Událost, která patří k nejzneužívanějším v moderních českých dějinách. Před rokem 1989 se slavila jako velké velké vítězství komunistů s pomocí Rudé armády. Dnes je často přeceňován přínos Vlasovců a zapomíná se na prosté české lidi, kteří šli často s holýma rukama proti tankům.

Před povstáním

Již na začátku měsíce vypuklo povstání na Moravě. Dne 1. května 1945 obyvatelé Přerova odzbrojili německé a maďarské vojáky. Povstání se rychle šířilo a brzy se i v Praze objevil spontánní odpor proti okupantům. Občané útočili proti německým vojákům, přetírali německé nápisy a objevovali se první československé vlajky.

 S propuknutím povstání se v Praze však otálelo. Odbojová organizace Obrana národa, která jej vojensky připravovala od začátku roku a od konce dubna měla v Praze dvě velitelství Alex a Bartoš, předpokládala, že ve městě může být nasazeno do boje jen 10 000 chabě vyzbrojených mužů. Jednalo se o strážníky, četníky a zbytky protektorátního vojska.

 Jen německá posádka měla 30 000 těžce vyzbrojených mužů a mohla povolat posily. Na svém jednání Česká národní rada, sdružovala všechny odbojové organizace včetně komunistů, ještě 4. května prohlašovala, že povstání by mohlo skončit krachem, a mělo by se počkat na lepší situaci, kdy se ku Praze dostanou Spojenci.

Povstalci před jejich příchodem měli obsadit strategické objekty, eliminovat odpor okupantů a pozatýkat nejdůležitější představitele okupace. To mělo nastat až 7. května.

Pražané spontánním povstáním hatí plány

Již ráno 5. května 1945 však bylo vše jinak. Pražský rozhlas začal své vysílání posměšným „Je právě sechs hodin“ a čeští zaměstnanci začnou vysílat české pochody a národní písně. Proti tomu se pokoušejí Němci zasáhnout. Pražský rozhlas volá o pomoc! Povstání začalo.

V prvních dvou dnech mu vydatně pomáhali vojáci Ruské osvobozenecké armády (dále jen ROA). Ta vznikla pod německým patronátem ze zbytků různých jednotek, které tvořili ruští zajatci nebo přeběhlíci pod velením generála Vlasova v roce 1944. Paradoxně se mnozí z nich ani ne před rokem pod německým velením podíleli na likvidaci Varšavského povstání. Nyní se připojili k povstalcům a pomohli jim ovládnout řadu klíčových budov a dopravních uzlů.

Hrdinství prostých lidí

Vojenští velitelé povstání generál Karel Kutlvašr a generál František Slunečko si uvědomovali svoji vojenskou slabost. Proto se snažili využít všech možných prostředků ke zpomalení nebo zastavení Němců, kteří povolali z venkova posily. Během noci z 5 na 6. května se v Praze objevilo na 1600 barikád, které ji udělaly neprostupnou.

Povstalcům se podařilo ovládnout vysílání rozhlasu, i když boje v něm trvaly po celou dobu povstání, meziměstskou telefonní ústřednu, holešovickou elektrárnu, ale co bylo nejdůležitější deset z dvanácti mostů přes Vltavu a prakticky všechny čtvrti na pravém břehu Vltavy.

Němci se z počátečního šoku rychle vzpamatovali a ku Praze rychle postupovaly jednotky SS. Z Hanspaulky a Troje město ostřelovaly těžké houfnice, z Ruzyně pak Prahu bombardovala německá letadla. Postupující SS-mani nebrali zajatce a mnohde vraždili civilisty. Dne 7. května byla situace kritická. Praha volala o pomoc, přesto se nevzdávala. Odpor byl houževnatý. Pražané bránili každou píď města.  

Konec bojů

Po nátlaku z Moskvy, do jejíž sféry vlivu, jak již mnohým bylo jasno, bude Československo spadat, a která zabránila intervenci Američanů, oznámení, že se ku Praze blíží Rudá armáda a možná také z oslnění po počátečních úspěších a přecenění vlastních sil, pak ČNR odvolala spolupráci s vlasovci. Ti se pak v noci ze 7 na 8. května 1945 z Prahy stáhli.

 Němci začali chápat, že pokud nechtějí skončit ve velké bitvě s postupující Sovětskou armádou a v jejím zajetí, musí se s povstalci dohodnout. I přes vojenskou převahu si uvědomovali, že boje ve městě by byli na konci války pro ně bezvýznamné. Hlavní snaha po smrti Adolfa Hitlera byla dostat se do amerického zajetí. General Rudolf Toussaint podepsal v odpoledních hodinách 8. května s představiteli ČNR kapitulaci jednotek Wehrmachtu. Ty se pak z Prahy stáhly spolu s okupačními orgány a mnoha civilisty směrem na Plzeň.

Dohodě se nepodřídily fanatické jednotky SS. Ty pod velením  SS-Gruppenführera Carla von Pücklera pokračovaly v bojích a masakrech civilistů. To se však již ku Praze blížila Rudá armáda. První jednotky 1. ukrajinského frontu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva vstoupily do Prahy 9. května 1945 nad ránem. Nejfanatičtější nacisté však stále bojovali. K posledním bojům došlo u Příbrami ještě 11. května. Jednotky SS Carla von Pücklera kapitulovaly teprve 12. května. Jejich velitel poté spáchal sebevraždu. Konečně nastal mír

Povstání mělo smysl, buďme na něj hrdí

Povstání stálo asi 2800 životů na české straně, 300 životů příslušníku ROA a 692 vojáků Rudé armády. To, jak byl odpor Němců fanatický, dokazuje, že 32 rudoarmějců padlo v bojích v centru Prahy. Němci ztratili asi 1000 mužů. Nejstrašnější byli civilní oběti. Těch bylo na 4000.

Pražské povstání je mnohými dnešními kritiky zesměšňováno a zpochybňováno, jako hurá akca na konci války, kdy již nic nehrozilo, a mnozí si jen hráli na hrdiny. Čísla výše zmíněná mluví o opaku. Šest let okupací deptaný národ se dokázal vzchopit k neuvěřitelně hrdinským činům. Navíc se podařilo zkrátit válku minimálně o týden.

Teprve Toussaintova kapitulace donutila nástupce Hitlera admirála Karla Dönitze, podepsat definitivní kapitulaci. Předtím se počítalo, že by se mohl i se zbytkem nacistické svity stáhnout do Prahy a svést zde poslední bitvu. Popohnala i Spojence. Rudá armáda měla v plánu vyrazit na Prahu až 13. května.

Nesmíme také zapomenout, že povstáním bylo paradoxně zabráněno zničení Prahy. Němci totiž nemohli spustit plán ARLZ tedy zkratky z německých slov „uvolnění vyklizení, ochromení, zničení“ známější jako spálená země. Již v roce 1944 byly vypracovány detailní plány na destrukci českého průmyslu a nejdůležitějších staveb. Jen díky odvaze českých lidí k němu nedošlo.

I přes politický a ideologický balast, který na povstání za 73 let od jeho propuknutí ulpěl, je to událost, na kterou můžeme být právem hrdí.  

Související

Více souvisejících

II. světová válka Pražské povstání

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy