Dnes je to přesně 73 let, co vypuklo pražské povstání proti německé okupaci. Událost, která patří k nejzneužívanějším v moderních českých dějinách. Před rokem 1989 se slavila jako velké velké vítězství komunistů s pomocí Rudé armády. Dnes je často přeceňován přínos Vlasovců a zapomíná se na prosté české lidi, kteří šli často s holýma rukama proti tankům.
Před povstáním
Již na začátku měsíce vypuklo povstání na Moravě. Dne 1. května 1945 obyvatelé Přerova odzbrojili německé a maďarské vojáky. Povstání se rychle šířilo a brzy se i v Praze objevil spontánní odpor proti okupantům. Občané útočili proti německým vojákům, přetírali německé nápisy a objevovali se první československé vlajky.
S propuknutím povstání se v Praze však otálelo. Odbojová organizace Obrana národa, která jej vojensky připravovala od začátku roku a od konce dubna měla v Praze dvě velitelství Alex a Bartoš, předpokládala, že ve městě může být nasazeno do boje jen 10 000 chabě vyzbrojených mužů. Jednalo se o strážníky, četníky a zbytky protektorátního vojska.
Jen německá posádka měla 30 000 těžce vyzbrojených mužů a mohla povolat posily. Na svém jednání Česká národní rada, sdružovala všechny odbojové organizace včetně komunistů, ještě 4. května prohlašovala, že povstání by mohlo skončit krachem, a mělo by se počkat na lepší situaci, kdy se ku Praze dostanou Spojenci.
Povstalci před jejich příchodem měli obsadit strategické objekty, eliminovat odpor okupantů a pozatýkat nejdůležitější představitele okupace. To mělo nastat až 7. května.
Pražané spontánním povstáním hatí plány
Již ráno 5. května 1945 však bylo vše jinak. Pražský rozhlas začal své vysílání posměšným „Je právě sechs hodin“ a čeští zaměstnanci začnou vysílat české pochody a národní písně. Proti tomu se pokoušejí Němci zasáhnout. Pražský rozhlas volá o pomoc! Povstání začalo.
V prvních dvou dnech mu vydatně pomáhali vojáci Ruské osvobozenecké armády (dále jen ROA). Ta vznikla pod německým patronátem ze zbytků různých jednotek, které tvořili ruští zajatci nebo přeběhlíci pod velením generála Vlasova v roce 1944. Paradoxně se mnozí z nich ani ne před rokem pod německým velením podíleli na likvidaci Varšavského povstání. Nyní se připojili k povstalcům a pomohli jim ovládnout řadu klíčových budov a dopravních uzlů.
Hrdinství prostých lidí
Vojenští velitelé povstání generál Karel Kutlvašr a generál František Slunečko si uvědomovali svoji vojenskou slabost. Proto se snažili využít všech možných prostředků ke zpomalení nebo zastavení Němců, kteří povolali z venkova posily. Během noci z 5 na 6. května se v Praze objevilo na 1600 barikád, které ji udělaly neprostupnou.
Povstalcům se podařilo ovládnout vysílání rozhlasu, i když boje v něm trvaly po celou dobu povstání, meziměstskou telefonní ústřednu, holešovickou elektrárnu, ale co bylo nejdůležitější deset z dvanácti mostů přes Vltavu a prakticky všechny čtvrti na pravém břehu Vltavy.
Němci se z počátečního šoku rychle vzpamatovali a ku Praze rychle postupovaly jednotky SS. Z Hanspaulky a Troje město ostřelovaly těžké houfnice, z Ruzyně pak Prahu bombardovala německá letadla. Postupující SS-mani nebrali zajatce a mnohde vraždili civilisty. Dne 7. května byla situace kritická. Praha volala o pomoc, přesto se nevzdávala. Odpor byl houževnatý. Pražané bránili každou píď města.
Konec bojů
Po nátlaku z Moskvy, do jejíž sféry vlivu, jak již mnohým bylo jasno, bude Československo spadat, a která zabránila intervenci Američanů, oznámení, že se ku Praze blíží Rudá armáda a možná také z oslnění po počátečních úspěších a přecenění vlastních sil, pak ČNR odvolala spolupráci s vlasovci. Ti se pak v noci ze 7 na 8. května 1945 z Prahy stáhli.
Němci začali chápat, že pokud nechtějí skončit ve velké bitvě s postupující Sovětskou armádou a v jejím zajetí, musí se s povstalci dohodnout. I přes vojenskou převahu si uvědomovali, že boje ve městě by byli na konci války pro ně bezvýznamné. Hlavní snaha po smrti Adolfa Hitlera byla dostat se do amerického zajetí. General Rudolf Toussaint podepsal v odpoledních hodinách 8. května s představiteli ČNR kapitulaci jednotek Wehrmachtu. Ty se pak z Prahy stáhly spolu s okupačními orgány a mnoha civilisty směrem na Plzeň.
Dohodě se nepodřídily fanatické jednotky SS. Ty pod velením SS-Gruppenführera Carla von Pücklera pokračovaly v bojích a masakrech civilistů. To se však již ku Praze blížila Rudá armáda. První jednotky 1. ukrajinského frontu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva vstoupily do Prahy 9. května 1945 nad ránem. Nejfanatičtější nacisté však stále bojovali. K posledním bojům došlo u Příbrami ještě 11. května. Jednotky SS Carla von Pücklera kapitulovaly teprve 12. května. Jejich velitel poté spáchal sebevraždu. Konečně nastal mír
Povstání mělo smysl, buďme na něj hrdí
Povstání stálo asi 2800 životů na české straně, 300 životů příslušníku ROA a 692 vojáků Rudé armády. To, jak byl odpor Němců fanatický, dokazuje, že 32 rudoarmějců padlo v bojích v centru Prahy. Němci ztratili asi 1000 mužů. Nejstrašnější byli civilní oběti. Těch bylo na 4000.
Pražské povstání je mnohými dnešními kritiky zesměšňováno a zpochybňováno, jako hurá akca na konci války, kdy již nic nehrozilo, a mnozí si jen hráli na hrdiny. Čísla výše zmíněná mluví o opaku. Šest let okupací deptaný národ se dokázal vzchopit k neuvěřitelně hrdinským činům. Navíc se podařilo zkrátit válku minimálně o týden.
Teprve Toussaintova kapitulace donutila nástupce Hitlera admirála Karla Dönitze, podepsat definitivní kapitulaci. Předtím se počítalo, že by se mohl i se zbytkem nacistické svity stáhnout do Prahy a svést zde poslední bitvu. Popohnala i Spojence. Rudá armáda měla v plánu vyrazit na Prahu až 13. května.
Nesmíme také zapomenout, že povstáním bylo paradoxně zabráněno zničení Prahy. Němci totiž nemohli spustit plán ARLZ tedy zkratky z německých slov „uvolnění vyklizení, ochromení, zničení“ známější jako spálená země. Již v roce 1944 byly vypracovány detailní plány na destrukci českého průmyslu a nejdůležitějších staveb. Jen díky odvaze českých lidí k němu nedošlo.
I přes politický a ideologický balast, který na povstání za 73 let od jeho propuknutí ulpěl, je to událost, na kterou můžeme být právem hrdí.
Související
Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki
Před 85 lety začala druhá světová válka. Začali ji Němci vyhlazovací válkou proti Polsku
II. světová válka , Pražské povstání
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 33 minutami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 1 hodinou
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 1 hodinou
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 2 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 2 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 2 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 3 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 3 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 4 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 4 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 4 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 5 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 5 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 6 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 7 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska.
Zdroj: Libor Novák