Riziko havárie atomového reaktoru je minimální. Pokud k havárii dojde, jedná se o nejnebezpečnější havárii člověkem vytvořeného zařízení s nejhoršími následky na životní prostředí. Přesto k jedné věci při havárii atomového reaktoru nemůže dojít: k nukleárnímu výbuchu.
Černobyl a Fukušima jsou dnes pro lidstvo noční můrou. Havárie obou zařízení způsobila neobyvatelnost okolí obou elektráren minimálně na několik stovek let.
Přesto nikdy nemohlo dojít k nukleární explozi. Jak reaktor, tak atomová bomba jsou založeny na štěpné řetězové reakci. Ke štěpné reakci dochází u těžkých atomových jader, nejčastější je uran 235, při srážce s neutrony. Ty pronikají do jádra atomu uranu a jádro se štěpí. Dva odštěpky se pak od sebe vzdalují vysokou rychlostí, čímž vzniká tepelná energie. Při reakci se také oddělí dva až tři neutrony a reakce může fakticky pokračovat do nekonečna.
Zatímco však při výbuch atomové bomby je žádoucí, aby k reakci došlo rychle a nekontrolovaně, u reaktoru je tom právě naopak. Zde se neutrony musí zpomalovat a musí docházet ke kontrole jejich štěpení. Proto se v reaktorech používá voda, která celou reakci zpomaluje.
K omezení počtu neutronů se používají regulační tyče. Ty jsou vyrobeny z materiálu jako je bór nebo kadmium, které jsou schopny neutrony absorbovat. Čím hlouběji jsou tyče v jádru reaktoru, tím nižší je výkon reaktoru.
Neodborné zacházení s regulačními tyčemi byla příčina havárie v černobylské elektrárně. Tyče byly až příliš vysunuty z reaktoru a voda v něm se začala vařit. Regulační tyče z něj doslova vystřílela ven vodní pára. A i přesto, že se reaktor ocitl zcela bez regulačních tyčí, k výbuchu nedošlo.
Došlo k nekontrolovatelné tepelné reakci a reaktor se začal tavit. Jen díky oběti tisíců hasičů se podařilo reakci zpomalit a poškozený reaktor stabilizovat.
Pokud se s reaktorem zachází v rámci bezpečnostních pravidel, toto se nikdy nestane.
Základním rozdílem mezi atomovou bombou a reaktorem je materiál v nich používaný. V obou je to v mnoha případech uran 235, ale rozdíl je v jeho obohacení. Obohacování je proces, při kterém se uranu zvyšuje poddíl izotopu 235. Toho je v přírodním uranu jen 0,71%. Pro mírové účely je potřeba zvýšit jeho podíl na 3-5%. U vojenského materiálu, aby došlo k žádoucímu účinku, je potřeba dosáhnout více než 80% izotopu uranu 235 v materiálu.
U vysoce obohaceného materiálu je pak snadné (například výbuchem klasické silné trhaviny) při dostatečném množství štěpného materiálu dosáhnout kritického stavu. Začne vznikat takové množství neutronů a dochází k tak rychlé reakci s uranem, že dojde k nekontrolovatelnému uvolnění energie.
Vzhledem k tomu, že tak vysoce obohacené materiály v reaktoru nejsou použity, nemůže ani dojit k podobnému procesu. Tavení reaktoru, jako k tomu došlo v Černobylu, je však minimálně podobně nebezpečný proces. Je ale potřeba zdůraznit, že by k němu nikdy nedošlo, pokud by nebyly porušeny všechny bezpečnostní prvky.
Bez neodborných zásahů, zůstává jaderná energetika stále jednou z nejbezpečnějších zdrojů energie.
Související
O budoucnosti JE Fukušima se rozhodne už za pár týdnů
Zemětřesení v Japonsku: Otřesy u pobřeží Fukušimy cítili lidé i v Tokiu
Jaderná elektrárna Fukušima , Černobyl , Atomová bomba
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
před 1 hodinou
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
před 2 hodinami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 3 hodinami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 4 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 5 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 5 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 6 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 6 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 7 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 7 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 7 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 7 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 8 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 8 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 8 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 9 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 9 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 10 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 10 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák