Riziko havárie atomového reaktoru je minimální. Pokud k havárii dojde, jedná se o nejnebezpečnější havárii člověkem vytvořeného zařízení s nejhoršími následky na životní prostředí. Přesto k jedné věci při havárii atomového reaktoru nemůže dojít: k nukleárnímu výbuchu.
Černobyl a Fukušima jsou dnes pro lidstvo noční můrou. Havárie obou zařízení způsobila neobyvatelnost okolí obou elektráren minimálně na několik stovek let.
Přesto nikdy nemohlo dojít k nukleární explozi. Jak reaktor, tak atomová bomba jsou založeny na štěpné řetězové reakci. Ke štěpné reakci dochází u těžkých atomových jader, nejčastější je uran 235, při srážce s neutrony. Ty pronikají do jádra atomu uranu a jádro se štěpí. Dva odštěpky se pak od sebe vzdalují vysokou rychlostí, čímž vzniká tepelná energie. Při reakci se také oddělí dva až tři neutrony a reakce může fakticky pokračovat do nekonečna.
Zatímco však při výbuch atomové bomby je žádoucí, aby k reakci došlo rychle a nekontrolovaně, u reaktoru je tom právě naopak. Zde se neutrony musí zpomalovat a musí docházet ke kontrole jejich štěpení. Proto se v reaktorech používá voda, která celou reakci zpomaluje.
K omezení počtu neutronů se používají regulační tyče. Ty jsou vyrobeny z materiálu jako je bór nebo kadmium, které jsou schopny neutrony absorbovat. Čím hlouběji jsou tyče v jádru reaktoru, tím nižší je výkon reaktoru.
Neodborné zacházení s regulačními tyčemi byla příčina havárie v černobylské elektrárně. Tyče byly až příliš vysunuty z reaktoru a voda v něm se začala vařit. Regulační tyče z něj doslova vystřílela ven vodní pára. A i přesto, že se reaktor ocitl zcela bez regulačních tyčí, k výbuchu nedošlo.
Došlo k nekontrolovatelné tepelné reakci a reaktor se začal tavit. Jen díky oběti tisíců hasičů se podařilo reakci zpomalit a poškozený reaktor stabilizovat.
Pokud se s reaktorem zachází v rámci bezpečnostních pravidel, toto se nikdy nestane.
Základním rozdílem mezi atomovou bombou a reaktorem je materiál v nich používaný. V obou je to v mnoha případech uran 235, ale rozdíl je v jeho obohacení. Obohacování je proces, při kterém se uranu zvyšuje poddíl izotopu 235. Toho je v přírodním uranu jen 0,71%. Pro mírové účely je potřeba zvýšit jeho podíl na 3-5%. U vojenského materiálu, aby došlo k žádoucímu účinku, je potřeba dosáhnout více než 80% izotopu uranu 235 v materiálu.
U vysoce obohaceného materiálu je pak snadné (například výbuchem klasické silné trhaviny) při dostatečném množství štěpného materiálu dosáhnout kritického stavu. Začne vznikat takové množství neutronů a dochází k tak rychlé reakci s uranem, že dojde k nekontrolovatelnému uvolnění energie.
Vzhledem k tomu, že tak vysoce obohacené materiály v reaktoru nejsou použity, nemůže ani dojit k podobnému procesu. Tavení reaktoru, jako k tomu došlo v Černobylu, je však minimálně podobně nebezpečný proces. Je ale potřeba zdůraznit, že by k němu nikdy nedošlo, pokud by nebyly porušeny všechny bezpečnostní prvky.
Bez neodborných zásahů, zůstává jaderná energetika stále jednou z nejbezpečnějších zdrojů energie.
Související
O budoucnosti JE Fukušima se rozhodne už za pár týdnů
Zemětřesení v Japonsku: Otřesy u pobřeží Fukušimy cítili lidé i v Tokiu
Jaderná elektrárna Fukušima , Černobyl , Atomová bomba
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 2 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.
Zdroj: Lucie Žáková