V roce 2037 nastane konec USA? Spisovatel popsal, jak bude země zdevastovaná

Klima je stále teplejší a hladina oceánů vyšší. Spisovatel Jeff Goodell ve své nové knize varuje hlavně před vodou, která by mohla změnit svět tak, jak jej dnes známe. A nestane se tak za sto let, osudný den může přijít už za dvacet let.

Spojené státy americké se musí každoročně připravit na hurikánovou sezónu, ta v roce 2037 však bude dost netypická. Slavná recepce hotelu Fontainebleau v Miami Beach bude pokrytá stopou písku, v bazénu, kde se jednou koupal i Elvis Presley, bude ležet mrtvý kapustňák. Většina škod nezpůsobí ani tak hurikán kategorie 5, ale šestimetrová vlna, která se u pobřeží vytvoří kvůli silnému větru.

V turisticky známém South Beach budou historické budovy ve stylu Art Deco srovnány se zemí, na ostrově Star Island voda zaplaví všechny domy. Známé písečné pláže i dálnice zmizí v útrobách Atlantického oceánu a čistička vody na Virginia Keys bude vyřazená z provozu a miliony galonů odpadní vodou poputují přímo do oceánu. To bude mít za důsledek to, že jindy čisté USA bude v ohrožení epidemie cholery.

Třináct lidí pak zahyne během dopravních nehod, když se rozšíří (falešná) zpráva, že nedaleký jaderný reaktor měl havárii a způsobil tak mezi lidmi chaos. Prezident Spojených států jako vždy řekne, že Miami bude zpět - a samozřejmě lepší než kdy dřív. Jenže v tom se mýlí, i kdyby hladina oceánu klesla, příští rok bude následovat stejná katastrofa.

Všechny velké hurikány jsou ničivé, ale ve spojení s vyšší hladinou oceánů můžeme rovnou Miami a velkou část Floridy odepsat. Kvůli hladině vody se hurikán dostane mnohem hlouběji do vnitrozemí než kdy dřív, kvůli mořské soli potrvá týdny, než se znovu zprovozní elektrické vedení. Pitná voda bude kontaminovaná a tropické nemoci, jako je zika nebo horečku dengue, si postupně najdou cestu i sem.

Miami bylo vždy Američany a turisty vnímáno jako bohaté, prosperující místo, kam se hrnulo spoustu bohatých s cílem vybudovat si letovisko co nejblíže vody, aby to měli ze zahrádky rovnou na pláž. Už dnes mají veřejné pláže problémy s nedostatkem písku, který je odnášen společně s každou bouřkou, ale za pár let už Miami Beach ztratí své ikonické pláže, ty se budou udržovat jen kolem luxusních rezortů. Úbytek turistů bude okamžitý, což bude znatelně vidět i na státní pokladně.

Po přírodě se ke slovu dostane i pokažená společnost, město bude plné šarlatánů, alternativní léčitelů "duše" i nepříliš důvěryhodní právníci, kteří budou prodávat hlavně velmi drahá pojištění. Postupně se však pevnina začne ztrácet, protože hladina oceánů bude i nadále stoupat, nejdříve zmizí pláže, palmy, silnice a nakonec i celý ostrůvek. A na konci 21. století bude město slavné ze zcela jiných důvodů - bude žádanou destinací pro milovníky potápění, kteří si chtějí zaplavat se žraloky nebo prozkoumat potopené ruiny kdysi prosperující města.

"Je to moje vize budoucnosti, která se samozřejmě nemusí splnit. Jenže já nejsem autor píšící fikci, jsou novinář, který ve své knize jen zúročil poznatky a léta praxe v oboru," říká na svou obhajobu Jeff Goodell. V roce 2012 navštívil potopené oblasti po silném hurikánu a podle vlastních slov tvrdí, že z ulic města byla jen stoka. Neuvěřitelný smrad se pak snažil popsat i ve svých knihách.

Podle světové zprávy se bude hladina moří každoročně zvyšovat v průměru o stopu (zhruba 0,3 metrů). To nevypadá jako hodně, ale pro lidí žijící u pobřeží je to hotová pohroma, zvláště v Miami, kde i moderní mrakodrapy jsou jen kousek od moře. "a nejde tady jen o peníze," odhaduje Goodell. "Samozřejmě opravy stojí hodně peněz, ale naše vzpomínky budou zcela pryč. Pamatujete na romantické rande na pláži, na první polibek u západu slunce? Tato místa mohou být už příští rok nebo za dva roky zcela ztracená," varuje autor.

Novinář taky mnohokrát byl svědky tomu, jak příroda celým rodinám vzala domovy. Jenže lidé jsou nepoučitelní a neustále se vrací na svoje místo, ke kterému mají psychologickou vazbu. Jenže za pár už nebude kam se vracet, protože pevnina už bude po celý rok pod vodou, domnívá se Goodell.

Související

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

Více souvisejících

globální oteplování USA (Spojené státy americké) Florida, USA Hurikán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 12 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 14 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Řím umožnil pěti stům amerických vojenských letadel vzlétnout z hlídaných základen v Itálii během úderů Spojených států a Izraele na Írán. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy