Washington - V roce 1988 americký vědec James Hansen jako jeden z prvních veřejně upozornil Kongres USA na to, že globální oteplování nebylo podceněno – průměrná teplota Země aktivně roste. Ekolog byl přesvědčen, že svět musí aktivně bojovat prosti klimatické změně a jeho úsilí bylo startovacím bodem v boji o zachránění stabilní průměrné teploty na planetě. Hansen se rozhodl, že ekologický aktivismus bude efektivní jenom v tom případě, jestli bude směrovat k politice.
O globálním oteplování se v dnešní společnosti stále nehovoří jednoznačně – někteří s tím souhlasí, druzí naopak ne. První neznačné změny klimatu byly zaregistrované na začátku 20. století. Klimatický systém Země se v průběhu své historie měnil často a zahrnoval různé extrémy (např. doba ledová). Dnešní změna a narůst průměrné teploty je spojená především s lidskou činnosti, s tak zvanou antropogenní aktivitou.
Zvýšení průměrné teploty záleží na několika faktorech, mezi které patří skleníkový efekt, průmysl, růst lidské spotřeby a další. Význam skleníkového efektu stále roste především kvůli nárůstu dopravy a těžby. Málokdo ví, že skleníkový efekt je pro planetu ve své podstatě pozitivním jevem – pomáhá udržovat příznivé teploty a zachycuje zvenčí přicházející energií. Plyny, které tento efekt způsobují existují přirozeně v atmosféře. Záleží ovšem na koncentraci těchto plynů. Pokud koncentrace vodní páry, oxidu uhličitého, ozonu, oxidu dusného či matenu je vyšší než stanovená norma, tyto plyny budou způsobovat navýšení teplot, což se negativně odráží na samotné planetě.
Typickým příkladem globálního oteplování je zmenšení rozsahů ledovců v chladných oblastech. Na nejmenší teplotní nárůst zemský povrch reaguje okamžitě. Zmenšení rozsahů ledovců způsobí navýšení hladiny oceánů, některé ostrovy (Japonsko, Velká Británie) riskují být zcela zatopené. S velkými problémy se setká například Nizozemsko či pobřeží Francie.
Vědecká komunita se ve svých názorech často rozchází. Část vědců totiž tvrdí, že nárůst průměrné teploty je součást přirozených klimatických změn, podle dané teorie se jedná o normální teplotní výkyvy. Ostatní vědci usilují o aktivnější boj proti globálnímu oteplování, zavedení ekologických metod v hospodaření či přechod na obnovitelné zdroje energie.
Prvním mezinárodním dokumentem pojednávajícím o důležitosti změny klimatu je Pařížská dohoda z roku 2016. Dokument byl podepsán 177 státy, dosud ještě žádný dokument o změně klimatu neměl tak globální měřítko. Ve společnosti se daná dohoda aktivně kritizovala, a to především kvůli svému dobrovolnému charakteru.
Dokument totiž nepředpokládá žádné sankce ani jasné instrukce o tom, jak zmenšit skleníkový efekt na planetě. Státy by podle této smlouvy měly do roku 2020 značně omezit emise skleníkových plynů, což pro země se zastaralejšími technologiemi je velmi náročné a drahé. Z ekonomického hlediska smlouva částečně omezuje samotný ekonomický růst v tom případě, pokud jednotlivé země nedokážou najít ekologičtější cestu hospodaření.
Prezident USA Donald Trump v roce 2017 oznámil, že Spojené státy od Pařížské dohody odstupují a budou vyvíjet svoji ekonomiku nehledě na různá omezení, které jim přinesla dohoda po jejím ratifikování. Předchozí prezident Ameriky Barack Obama měl na rozdíl od Trumpa silnou klimatickou agendu a na Pařížské konferenci v roce 2015 vystupoval jako jeden z hlavních iniciátorů dohody o omezení emisí.
Související
Nenormální únorové počasí. Je o více než šest stupňů tepleji
Počasí bylo v roce 2023 nejteplejší za posledních 100 000 let, definitivně potvrdil Copernicus
globální oteplování , Ekologie , ekologové , emise
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 9 minutami
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 27 minutami
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Aktualizováno před 27 minutami
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
před 35 minutami
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno před 57 minutami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 1 hodinou
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
před 2 hodinami
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
před 2 hodinami
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 3 hodinami
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 4 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 4 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 5 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 5 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 6 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 6 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 6 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 7 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 7 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 9 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 9 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
Plzeňská policie se od pátečního večera, kdy ve městě probíhaly populární Slavnosti svobody, zabývá nálezem lidských ostatků. Podle dostupných informací vylovili potápěči z řeky Radbuzy v centru města lidskou hlavu.
Zdroj: Jan Hrabě