Revoluční objev? Lékaři asi zjistili, co vyvolává Alzheimerovu chorobu. Má to v těle skoro každý z nás

Tým amerických vědců tvrdí, že na vzniku této nemoci se velkou měrou podílí herpetický virus, který není primární příčinou jejího vzniku, ale může být poměrně silným katalizátorem.

Uvedli to ve studii publikované v časopisu Neuron. V rámci ní prozkoumali 622 mozků patřících lidem s Alzheimerovou chorobou a 322 mozků lidí bez této choroby.

Mozky lidí napadené neléčitelnou chorobou vykazovaly vyšší hladiny herpetického viru, a to až dvojnásobně oproti mozkům bez choroby.

Podle vědců tak mohou stát za touto nemocí dva kmeny herpetického viru, konkrétně HHV-6A a HHV-7. Sice ji přímo nezpůsobují, podle velmi slibné teorie ale nemoc vzniká právě jako reakce na působení viru.

Lékaři také upozorňují, že herpetické viry přítomné v mozcích patří k relativně běžným onemocněním, se kterým se lidské tělo během života setká téměř vždy.

Až 90 procent dospělých se před dovršením 50 roku života dostane do kontaktu s nějakým herpetickým virem. Prakticky to může znamenat, žetakto velké procento lidí je Alzheimerovou chorobou ohroženo.

Vědcům je známo, že choroba začíná dřív, než se poprvé objeví symptomy. Klíčem k objevení účinného léku je podle nich schopnost získat informace o vzniku nemoci v co nejranějším stadiu.

Cesta k tomu, abychom byli schopni diagnostikovat Alzheimerovu chorobu z krevního testu, je ale ještě dlouhá. Přesto si vědci například během testů vakcíny na svrab a alergii na kočky zjistili, že vakcína má pozitivní výsledky i při léčbě Alzheimeru.

Lék nebo očkování?

Očkování je přitom spojením již existující látky proti tetanu a proteinu z viru, který napadá různé rostliny. Tento objev pak přivedl vědce k myšlence, zda by se proti Alzheimerovi nedalo preventivně očkovat.

Vakcína se zatím ukázala být účinná u myší, kde úspěšně léčí alergii na kočky a svrab. Zabírala i u starších zvířat, a to při velmi nízkých dávkách. "Myšlenka je velmi jednoduchá. Pro nemoci jako je lupénka nebo ekzém, nejnovější a nejúčinnější léky na trhu jsou založené takzvaně na protilátkách. To je něco, co vy nebo já, tedy spíše naše těla, produkují běžně v boji například s nachlazením,“ vysvětlil dermatolog John Foerster mechanismus, kterým by jeho objev mohl zabránit chronickým onemocněním, nebo je léčit.

"Pro chronické onemocnění," dodává, "jsou tyto protilátky speciálně vyrobeny proti vlastnímu proteinu v těle. Blokováním tohoto jediného proteinu se stav nemocných zlepšuje." Podle něj je nová léčba nejen mnohem levnější, v první řadě by měla donutit tělo vyrábět si vlastní protilátky, se kterými bude proti nemoci bojovat.

Vědci tvrdí, že bude potřeba ještě mnoho testů, než budou moci novou látku vyzkoušet i na lidech, ale už teď jsou velmi optimističtí v tom, že jsou na cestě k objevu dalšího způsobu, který by jednoho dne mohl zcela vyléčit nemoci jako Alzheimer, nebo jim dokonce rovnou předejít. „Ale co více, věříme tomu, že se nám otevírají dveře k výzkumu léčby Parkinsonovy choroby nebo chronické bolesti,“ dodává Foerster.