Kolik sníme masa? Vědci to spočítali a jsou zděšeni. Měli bychom s tím prý něco dělat

Spotřeba masa každoročně narůstá s tím, jak roste velikost lidské populace a zvyšuje se bohatství lidí. Jak ale upozorňuje nová studie zveřejněná magazínem Science, tento nárůst spotřeby masa má zásadní negativní důsledky pro využívání půdy, vody a změny životního prostředí.

„Přestože je maso koncentrovaným zdrojem živin pro rodiny s nízkými příjmy, zvyšuje také riziko chronického onemocnění, jako je například rakovina tlustého střeva a kardiovaskulární onemocnění. Změna návyků na spotřebu masa je výzvou, která vyžaduje identifikaci složitých sociálních faktorů spojených s konzumací masa a rozvoj účinných intervencí,“ píší vědci.

Rychlost růstu spotřeby masa se v různých regionech liší, přičemž spotřeba v zemích s vysokými příjmy je statická nebo klesající, zatímco u zemí se středními příjmy středně silně roste. V zemích s nízkými příjmy je spotřeba masa v průměru nízká a stabilní. „Celosvětová spotřeba kuřat a vepřového masa se výrazně zvýšila. Spotřeba různých druhů masa a masných výrobků má významný vliv na zdraví lidí a živočišná výroba může mít zásadní negativní účinky na životní prostředí,“ upozorňuje studie.

Průměrné množství masa, které se zkonzumuje ve světě, se téměř zdvojnásobilo – v roce 1961 to bylo asi 23 kilogramů na osobu, v roce 2014 už to bylo 45 kilogramů.

Maso je dobrým zdrojem energie a některých základních živin - včetně proteinů a stopových prvků, jako je železo, zinek, a vitamin B 12. Tyto živiny je ale na druhé straně možné získat i jinak než konzumací masa, píší vědci. „V západních zemích s vysokými příjmy velké studie a metaanalýzy ukazují, že celková míra úmrtnosti je mírně vyšší u účastníků, kteří mají vysoký příjem červeného a zpracovaného masa. Nejsilnějším důkazem specifického nežádoucího účinku je zvýšené riziko kolorektálního karcinomu (rakovina tlustého střeva a konečníku) souvisejícího s vysokým příjmem zpracovaného masa,“ píše se ve studii.

Při výrobě masa je také produkováno více emisí ve srovnání s rostlinnými potravinami. Zemědělství také využívá mnohem více sladké vody než jakákoli jiná lidská činnost a téměř třetina vody směřuje k hospodářským zvířatům, takže produkce masa je v některých oblastech hlavním konkurentem jiného způsobu využívání vody, včetně toho, který je nezbytný k udržení přírodních ekosystémů. Výroba masa může být důležitým zdrojem dusíku, fosforu a dalších znečišťujících látek a ovlivňuje biologickou rozmanitost.

Podle vědců by tak lidé měli své návyky změnit. „Historie naznačuje, že změna stravovacího chování v reakci na intervence je pomalá. Můžeme však změnit sociální normy. Tomuto procesu může napomoci koordinované úsilí občanské společnosti, zdravotnických organizací a vlády," dodávají vědci.